7 Tdo 949/2012-23
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 29. srpna 2012 v Brně
dovolání obviněného O. L. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.
5. 2012, sp. zn. 61 To 159/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní
věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 50/2011, a rozhodl t
a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. L. o
d m í t á .
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 2 T
50/2011, uznal obviněného O. L. (dále jen „obviněný“) vinným přečinem
nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. c), d) tr. zákoníku,
který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „od 1. 1. 2010 nejméně do
8. 10. 2010 zasílal prostřednictvím veřejné počítačové sítě Internet cestou
služby T-Zone na mobilní telefon poškozené E. N. , desítky textových zpráv s
oplzlým textem s vulgárním sexuálním obsahem, když četnost, frekvence a obsah
těchto textových zpráv vedly poškozenou k obavám ze sexuálně motivovaného
útoku, vyvolaly v ní dojem, že ji neustále sleduje, navodily v ní podezřívavost
vůči jejímu okolí, včetně blízkých osob, negativně ovlivnily její citový a
sexuální život, znesnadnily její schopnost soustředit se na studium a donutily
ji ke změně obvyklých životních návyků, přičemž tyto textové zprávy jí byly
doručovány na různých místech v P. i jinde, kde se zrovna pohybovala, zejména
v jejím zaměstnání v knihovně F. f. v P. , nám. J. P. nebo v místě pobytu
v P., N.
Podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu
odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 84 tr. zákoníku a § 85 tr.
zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu jednoho roku a
současně vyslovil nad obviněným dohled pracovníka Probační a mediační služby.
Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku a § 48 odst. 4 tr. zákoníku uložil obviněnému
povinnost zdržet se jakéhokoliv kontaktu s poškozenou E. N. , a podrobit se
ochrannému léčení sexuologickému ve formě ambulantní. Podle § 70 odst. 1 písm.
a) tr. zákoníku uložil obviněnému trest propadnutí věci nebo jiné majetkové
hodnoty, a to jednoho kusu stolního počítače zn. TAC černé barvy bez výrobního
čísla, jednoho kusu wi-fi ADSL2+/ISDN, Router zn. ZyWEL P-660HW-T3 v2 a
síťového adaptéru DVE®, model č. DVR-121AACUP-4818.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 61 To
159/2012, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu
odvolání obviněného O. L. podaného proti všem výrokům rozsudku napadený
rozsudek ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že
obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil podle § 67 odst. 2 písm. b),
odst. 3 tr. zákoníku peněžitý trest. Podle § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku
uložil peněžitý trest ve dvaceti denních sazbách po 500,- Kč (tj. 10.000,- Kč).
Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanovil obviněnému pro případ, že by ve
stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, náhradní trest odnětí svobody v
trvání jednoho měsíce.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku prostřednictvím svého obhájce včas
dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr.
ř. Obviněný namítl, že soud nedodržel zákonné podmínky pro alternativní
vyřešení sporu podmíněným zastavením trestního stíhání podle § 307 tr. ř. a
nijak neodůvodnil, proč nebylo možno postupovat podle § 307 tr. ř. Obviněný
uvedl s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, že rozhodnutí
v jeho věci se mu jeví jako exces z ustálené rozhodovací praxe soudů a případ
nerespektování stávajících zákonných pravidel, přičemž došlo i k porušení jeho
práva na spravedlivý proces. Dále namítl, že mu byl uložen nepřiměřeně přísný
trest.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř.
zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 61 To
159/2012, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 2
T 50/2011, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu
1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve vyjádření k dovolání uvedl, že jestliže soud po
provedeném dokazování učinil správné rozhodnutí o vině, což nezpochybňuje ani
obviněný, nelze mu v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr.
ř. vytýkat, že měl postupovat podle § 307 odst. 1 tr. ř. Podmíněné zastavení
trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř. je fakultativním způsobem vyřízení
věci a pokud soud prvního stupně nevyužije této možnosti, pak není možno takový
závěr v rámci mimořádných opravných prostředků jakkoliv zpochybňovat. Jestliže
soud nepoužil odklonu v trestním řízení, neznamená to, že by tím porušil zákon.
Dále uvedl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nemůže být
naplněn námitkou, že uložený trest je nepřiměřeně přísný.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i
odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno z jiných
důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než
jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není
možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §
265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je
vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně
deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že
právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou
takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na
skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že
předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak
ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti
odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy,
nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné
vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec
dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel
snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy,
tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí
skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na
námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění
vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu
provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno
k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby
skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí
instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud se zabývá otázkou správnosti právního
posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily
soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým
zjištěním soudů.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku, kterou by byl
naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. týkající se hmotně
právního posouzení skutku. Obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze procesní
námitku týkající se požadavku na podmíněné zastavení jeho trestního stíhání
podle § 307 tr. ř. Tato námitka se netýká hmotně právního posouzení skutku ani
jiného hmotně právního posouzení a není proto způsobilá naplnit dovolací důvod
podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody
na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu
uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy,
jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest
ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl
obviněný uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či
výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kriterií uvedených v §
39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo
naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani
jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí č.
22/2003 Sb. rozh. tr.) Obviněný namítl nepřiměřenou přísnost trestu, který mu
byl uložen. Taková námitka nenaplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm.
h) tr. ř.
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že podmíněné zastavení trestního stíhání
podle § 307 tr. ř. je fakultativním způsobem vyřízení trestní věci. Je výlučně
v kompetenci soudu prvního stupně, zda v konkrétním případě shledá, zda byly
naplněny všechny zákonné předpoklady pro tento alternativní způsob vyřízení
trestní věci. Soud nemusí rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání
ani tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 307 odst. 1 tr. ř. Pokud
soud nevyužije možnosti tohoto alternativního způsobu meritorního rozhodnutí,
není možno tento závěr soudu jakkoliv zpochybňovat, neboť nevyužil-li soud
možnosti, kterou mu zákon dává, neznamená to, že by tímto postupem porušil
zákon. Obiter dictum lze dodat, že Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku velkého
senátu trestního kolegia ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 15 Tz 43/2011, právní
názor, že trestní řád neumožňuje odvolacímu soudu, aby v rámci odvolacího
řízení podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiných důvodů, než
jsou uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle § 265i odst. 1
písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §
265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Předsedkyně senátu soudu prvního stupně neučinila návrh na odložení výkonu
rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. Před rozhodnutím o dovolání ani předseda
senátu Nejvyššího soudu neshledal podle § 265o odst. l tr. ř. důvod k tomu, aby
odložil výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek