7 Tdo 99/2025-757
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 3. 2025 o dovolání obviněného Ing. Dalibora Mikety, trvale bytem Praha 5, Vrázova 983/1, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2024, sp. zn. 5 To 190/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 179/2022, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. Dalibora Mikety odmítá.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 4. 2024, č. j. 3 T 179/2022-700, byl obviněný uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku (ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku), za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu 30 měsíců a k peněžitému trestu ve výměře 125 denních sazeb s výší denní sazby 400 Kč, celkem tedy 50 000 Kč. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené obchodní společnosti SMart Credit, s. r. o., částku 735 220,80 Kč, s tím, že jeho povinnost zaniká v tom rozsahu, v jakém ji poškozené obchodní společnosti splnil již odsouzený P. N. Se zbytkem nároku na náhradu škody byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Podle zjištění Okresního soudu v Lounech se obviněný dopustil přečinu podvodu jako jednatel obchodní společnosti Elias Palme, s. r. o., v návaznosti na rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek (faktoringu) ze dne 29. 5. 2017 uzavřenou mezi obchodní společností Femme Plus, a. s., jakožto postupitelem a poškozenou obchodní společností SMart Credit, s. r. o., jakožto postupníkem. Obviněný jednal na základě dohody s odsouzeným P. N. za účelem vylákání finančních prostředků od poškozené. Jmenovaným odsouzeným byly vystaveny tři fiktivní faktury za prodej vápna dodavatelem Femme Plus, a. s., odběrateli Elias Palme, s. r. o., následně došlo k úplatnému postoupení pohledávek plynoucích z těchto faktur poškozené obchodní společnosti SMart Credit, s. r. o., (faktoringové společnosti). K výzvě poškozené obviněný písemně nepravdivě potvrdil za obchodní společnost Elias Palme, s. r. o., existenci pohledávek z uvedených faktur a také řádné splnění závazku obchodní společností Femme Plus, a. s., spočívající v dodání materiálu, ačkoli k fakturovanému plnění ve skutečnosti nikdy nedošlo. Poškozená v domnění, že tak činí ohledně existujícího závazkového vztahu, plnila obchodní společnosti Femme Plus, a. s., první splátku úplaty za postoupení těchto pohledávek v celkové výši 735 220,80 Kč. Když však chtěla inkasovat dluh u společnosti obviněného (tj. u Elias Palme, s. r. o.), ten nejdříve sliboval zaplacení a později (po podání občanskoprávní žaloby) tvrdil, že vápno nikdy nebylo dodáno. Poškozené obchodní společnosti tak byla způsobena škoda v uvedené výši.
3. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2024, č. j. 5 To 190/2024-724, bylo odvolání obviněného směřující proti výroku o vině a trestu rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém uvedl, že uplatňuje dovolací důvod podle § 265 odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž v textu dovolání uvedl, že rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, spočívá na „nesprávném posouzení skutku“. Namítl, že se přečinu podvodu nedopustil, neboť nebylo prokázáno, že by uzavřel s odsouzeným P. N. dohodu, že poškodí uvedenou faktoringovou společnost. Byl přesvědčen, že jeho obchodní společnost Elias Palme, s. r. o., se stala vlastníkem vápence a že nešlo o fiktivní fakturaci. On sám byl ve skutečnosti podveden P. N., který porušil jejich dohodu, že až získá finanční prostředky, uhradí za něho dluh poškozené. Vápenec obviněný nemohl uskladnit v areálu firmy z ekologických důvodů, proto byl uložen na deponiích v XY a XY. V okamžiku, kdy vápenec z deponií zmizel, zjistil, že byl on sám podveden P. N. Skutečnost, že se obchodní společnost Elias Palme, s. r. o., nestala vlastníkem vápence, mu byla vysvětlena až JUDr. Lehotským, který jej zastupoval v civilním řízení u soudu. Nevěděl, jaká byla ekonomická situace obchodní společnosti Femme Plus, a. s., žádnou škodu faktoringové společnosti Smart Credit, s. r. o., způsobit nechtěl. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem i rozsudek Okresního soudu v Lounech a aby přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
5. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření poukázala na nejasnosti v uplatnění dovolacího důvodu obviněným v dovolání, uvedla, že obviněný pouze opakuje svou dosavadní obhajobu, s níž se soudy obou stupňů v dostatečné míře a správně vypořádaly. Připomněla závěr soudů, že obviněný se fakticky ke stíhanému jednání doznal. Shrnula zjištěné skutečnosti a okolnosti případu, zabývala se subjektivní stránkou činu a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným, a prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§ 265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§ 265f odst. 1 tr. ř.), avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
7. V úvodu dovolání byl uveden odkaz na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ze slovního vyjádření dovolacího důvodu v dalším textu by snad bylo možné dovodit uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., avšak uplatněné námitky nejsou podřaditelné pod žádný z těchto dovolacích důvodů (ani pod žádný jiný zákonný důvod dovolání).
8. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Tento dovolací důvod tedy zahrnuje tři alternativy, námitky obviněného se však nevztahují k žádné z nich. Neargumentoval ani zjevným rozporem rozhodných skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů, nýbrž pouze znovu předestřel svoji verzi skutkového stavu, odlišnou od zjištění soudů. Takové námitky nemohou uvedený dovolací důvod naplnit. Nadto lze dodat, že dovolací argumentace obviněného je shodná s jeho obhajobou opakovaně uplatněnou již v průběhu trestního stíhání, s níž se soudy obou stupňů podrobně zabývaly a logickým způsobem vypořádaly.
9. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podstatou tohoto důvodu dovolání je porušení hmotného práva, tj. trestního zákona, při jeho aplikaci na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Proto nemohou tomuto dovolacímu důvodu odpovídat námitky spočívající v tvrzení, že nebyly prokázány jednotlivé skutečnosti naplňující znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Právě takovou argumentaci však obviněný v dovolání uplatnil. Přitom nedeklaroval, že nebyly naplněny znaky trestného činu podvodu ani že by soudy skutek nesprávně právně posoudily, natož aby takové námitce přiřadil nějaké konkrétní argumenty. Pouze uvedl, že nebylo prokázáno, že by jednal v úmyslu sebe nebo jiného obohatit, že nebyly prokázány i další okolnosti a že nebyla vyvrácena jeho obhajoba. Takto koncipované námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
10. Jen nad rámec shora uvedeného lze poukázat na logické závěry soudů, které poukázaly například na to, že ačkoli obviněný v trestním řízení tvrdil, že vápenec od obchodní společnosti Femme Plus, a. s., skutečně koupil, ve skutečnosti se jako vlastník vůbec nechoval – samotný vápenec po údajném uzavření smlouvy nepřevzal, za jeho další skladování v deponiích neplatil a nijak se o jeho osud nezajímal. Současně si obviněný protiřečil, když na jednu stranu tvrdil, že vápenec koupil on a ujišťoval poškozenou faktoringovou společnost, že jí zaplatí kupní cenu za tento vápenec, a na druhou stranu v trestním řízení opakovaně tvrdil, že cena vápence měla být následně poskytnuta obchodní společností Femme Plus, a. s., tak, aby ji obchodní společnost obviněného mohla zaplatit poškozené. Soud prvního stupně poukázal na jasnou nelogičnost v obhajobě obviněného spočívající v tom, že pokud by obchodní společnost obviněného skutečně byla vlastníkem vápence, neexistoval ve vztahu obou společností žádný důvod k tomu, aby obchodní společnost Femme Plus, a. s., „vracela“ kupní cenu vápence, ledaže by byl celý obchod od počátku fiktivní. V neposlední řadě na vědomost obviněného o fiktivnosti celé transakce poukazuje skutečnost, že nebyl schopen spolehlivě vysvětlit, proč neuhrazené faktury za zakoupený vápenec neuhradil ihned, když mu byla známa jejich splatnost, ačkoli tvrdil, že jeho obchodní společnost měla na úhradu dostatek finančních prostředků.
11. Je přijatelné, že soudy uzavřely, že obviněný věděl o fiktivní povaze uzavřené kupní smlouvy a jejím skutečném účelu (vylákat finanční prostředky od faktoringové společnosti), a od počátku neměl v úmyslu kupní cenu vápence skutečně zaplatit. Navzdory tomu poškozenou obchodní společnost utvrzoval v tom, že svým závazkům dostojí, několik měsíců opakovaně potvrzoval existenci předmětného závazku, dokonce s poškozenou sjednával i splátkové kalendáře. Poškozenou vědomě uvedl v omyl ohledně skutečné existence fakturovaných závazků, přičemž poškozená v důsledku tohoto omylu plnila obchodní společnosti Femme Plus, a. s., na základě rámcové smlouvy první splátku úplaty za postoupení pohledávek ve výši 735 220,80 Kč, čímž jí vznikla škoda.
12. Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného než zákonem připuštěného dovolacího důvodu. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 3. 2025
JUDr. Josef Mazák předseda senátu