7 Tz 107/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. 11. 2021 návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí, který podala se stížností pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rýnovice proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 4 T 45/2020, a rozhodl
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému M. B. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 4 T 45/2020.
Ministryně spravedlnosti podala dne 10. 11. 2021 ve prospěch obviněného M. B. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 21. 7. 2020, č. j. 4 T 45/2020-77. Ve stížnosti pro porušení zákona navrhla podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. přerušení výkonu trestu odnětí svobody v trvání dvou let, který obviněný na základě uvedeného rozsudku okresního soudu vykonává od 25. 8. 2020.
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. B. vykonává v současné době uvedený trest odnětí svobody v trvání dvou let ve Věznici Rýnovice. Pro výkon trestu byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou.
Nejvyšší soud vzal v úvahu argumenty stížnosti pro porušení zákona i obsah spisu a shledal, že lze předpokládat vyhovění stížnosti pro porušení zákona. Proto rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 11. 2021
JUDr. Josef Mazák předseda senátu
13. S přihlédnutím k výše uvedeným argumentům je na místě dospět k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním) (rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.).
14. Vyhotovení napadeného rozsudku má formu zjednodušeného rozsudku a neobsahuje odůvodnění (§ 129 odst. 2 tr. ř.), takže nelze identifikovat důvody, které vedly Okresní soud v Mostě k tomu, že posoudil skutek podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Patrně tomu tak ale bylo proto, že čin byl spáchán v době nouzového stavu.
15. Vztáhne-li se tento výklad ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku na posuzovanou kauzu, lze konstatovat, že obviněný spáchal čin v době, kdy tu byla „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, přičemž touto „událostí“ je třeba rozumět nikoli nouzový stav jako takový, nýbrž výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a epidemii onemocnění COVID-19. Z výroku o vině však není patrna žádná věcná souvislost činu obviněného s uvedenou „událostí“. Ze strany obviněného se podle skutkové části výroku o vině jednalo o běžnou krádež v obchodě, aniž by při spáchání činu hrála epidemie nebo opatření směřující k jejímu potlačení či omezení nějakou roli. Z napadeného rozsudku, tj. ani z jeho odůvodnění (i přes řešení poměrně složité skutkové a právní otázky absentujícího) nebylo možné zjistit ani nějaké další okolnosti, které by soud z tohoto pohledu považoval za významné, ani právní úvahy, které ho k použité kvalifikaci činu vedly.
16. Za tohoto stavu nebylo opodstatněné posoudit skutek podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr je v souladu s právním názorem, který byl vysloven v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. a nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021 pod sp. zn. IV. ÚS 767/21. Výrok o vině obviněného kvalifikovaném jako zločin krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je v rozporu se zákonem. Tím pádem nemohl obstát ani výrok o trestu.
17. Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku pozbyla podkladu, a přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Josef Mazák předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.