7 Tz 117/2021-121
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 8. 12. 2021 návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí, který podala se stížností pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 5 T 51/2020, a rozhodl
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému D. P. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 5 T 51/2020.
1. Ministryně spravedlnosti podala dne 26. 11. 2021 ve prospěch obviněného D. P. stížnost pro porušení zákona proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2020, sp. zn. 5 T 51/2020. Ve stížnosti pro porušení zákona navrhla podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. přerušení výkonu trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, který obviněný na základě uvedeného rozsudku okresního soudu, po započtení vazby od 26. 4. 2020 vykonává.
2. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
3. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný D. P. vykonává v současné době uvedený trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců ve Věznici Kynšperk nad Ohří. Pro výkon trestu byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou.
4. Nejvyšší soud vzal v úvahu argumenty stížnosti pro porušení zákona i obsah spisu a shledal, že lze předpokládat vyhovění stížnosti pro porušení zákona. Proto rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Radek Doležel předseda senátu
11. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu § 17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
12. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s – v daném případě – událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
13. Nejvyšší soud doplnil, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
14. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného D. P., je zřejmé, že se svého útoku dopustil v době jiné události vážně ohrožující živost nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením č. 194 ze dne 12. 3. 2020, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 zákona o bezpečnosti ČR nouzový stav na území České republiky, a poté nadále přijímala celou řadu navazujících omezujících a regulačních opatření.
15. Současně však Nejvyšší soud konstatuje, že mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku, a událostí v podobě výskytu koronaviru, není zřetelná žádná věcná souvislost ve smyslu výše shrnutých požadavků. Okresní soud se ve svém rozhodnutí k dané otázce s ohledem na postup podle § 129 odst. 2 tr. ř. nevyjádřil. Obviněný nicméně postupoval tak, že v prodejně Tesco odcizil z volného prodeje 2 kusy vibračních kroužků a 2 kusy lubrikačních gelů. Přitom není zřejmé, jak by pandemické situace ke spáchání činu využil či zneužil, zmíněného skutkového děje se v podstatě netýkala a úspěšné dokonání deliktu mu neusnadnila. Obviněný byl zachycen při spáchání útoku kamerovým systémem a druhý den po činu v téže prodejně poznán a posléze zajištěn. Jednání obviněného pak směřovalo proti zboží, které nebylo určeno či použitelné k řešení zmíněné situace.
16. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona přisvědčil. Okresní soud v Chomutově totiž pravomocným rozsudkem jednání (aktuálně zjištěné) obviněného, pokud dovodil naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině, a návazně ani výrok o trestu, nemohou obstát.
17. Nejvyšší soud tudíž podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle § 269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek Okresního soudu v Chomutově zrušil, současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
18. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Chomutově přikázal, mimo jiné i s ohledem na již zmíněnou absenci odůvodnění napadeného rozsudku podle § 129 odst. 2 tr. ř., aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§ 270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně vydat na to navazující rozhodnutí.
19. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§ 274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Radek Doležel předseda senátu