Nejvyšší soud Rozsudek trestní

7 Tz 22/2016

ze dne 2016-06-14
ECLI:CZ:NS:2016:7.TZ.22.2016.1

7 Tz 22/2016-38

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. června 2016 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. C. , proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 44 T 19/2012, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 44 T 19/2012, byl výrokem o trestu porušen zákon v ustanovení § 75 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. C.

Tento rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.

Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 44 T 19/2012, byl obviněný J. C. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a za tento přečin byl odsouzen podle § 75 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dobu dvou let. Soud vypracoval zjednodušený rozsudek, který neobsahuje odůvodnění, protože po vyhlášení rozsudku se obviněný J. C. i státní zástupce vzdali práva odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění rozsudku.

Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona s tím, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného v ustanovení § 75 odst. 1 tr. zákoníku a v řízení, které mu předcházelo v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. S odkazem na judikaturu i dikci ustanovení § 75 odst. 1 tr. zákoníku namítl, že došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, protože soud uložil obviněnému trest zákazu pobytu na území hlavního města Prahy, tedy na místo, kde obviněný J. C. měl a má stále trvalý pobyt.

Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že výrokem o trestu pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 44 T 19/2012, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. C. v ustanovení § 75 odst. 1 tr. zákoníku, a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a zrušil také případná další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo a shledal, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného. Podle § 75 odst. 1 tr. zákoníku soud může uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až deset let za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nesmí vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.

Nejvyšší soud zjistil ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 44 T 19/2012, že obviněný je přihlášen k trvalému pobytu v P. , kde se také zdržoval a dostavoval k příslušnému úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Vzhledem k tomuto zjištění je zcela zřejmé, že stížnost pro porušení zákona byla podána ministrem spravedlnosti důvodně a Nejvyšší soud jí proto vyhověl.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil zjištěné porušení zákona ve výroku o trestu, k němuž došlo v neprospěch obviněného J. C. , podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento výrok a současně zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením ztratila podkladu a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Protože Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§ 273 tr. ř. upravující zásadu zákazu reformationis in peius, tedy změny k horšímu).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. června 2016

JUDr. Jindřich Urbánek předseda senátu