7 Tz 22/2024-460
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 6. 2024 v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Vicherka, Ph. D. a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Radka Doležela, stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného P. P. proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 81 T 96/2022, a rozhodl takto:
Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 6. 2022, sp. zn. 81 T 96/2022,
byl porušen zákon
v neprospěch obviněného P. P. v ustanovení § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se tento trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku- Místku zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 11. 2019, č. j. 43 Nc 330/2019-87, 43 P a Nc 148/2019, 43 P a Nc 149/2019, byl P. P. omezen ve svéprávnosti na dobu tří let. Rozsudek nabyl právní moci dne 13. 12. 2019 a omezení svéprávnosti trvalo do 13. 12. 2022. Opatrovníkem bylo jmenováno město Český Těšín.
2. Dne 20. 6. 2022 byla Okresnímu osudu ve Frýdku-Místku doručena ze strany Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku obžaloba na P. P. pro jednání, ve kterém byl spatřován přečin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku.
3. Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl trestním příkazem ze dne 23. 6. 2022, č. j. 81 T 96/2022-360, kterým byl P. P. uznán vinným ze spáchání přečinu neoprávněné užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen podle § 207 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 18 měsíců podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku. Následně byl trestní příkaz P. P. společně s obžalobou doručen dne 21. 10. 2022 a nabyl právní moci dne 1. 11. 2022.
4. Ministr spravedlnosti podal dne 4. 4. 2024 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti výše uvedenému trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Napadl skutečnost, že samosoudkyně rozhodla v předmětné věci trestním příkazem, ačkoliv tento procesní postup je v rozporu s ustanovením § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř., protože obviněný P. P. byl v době vydání trestního příkazu osobou, jejíž svéprávnost byla omezená. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a další obsahově navazující rozhodnutí a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
5. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona, do doby konání neveřejného zasedání, ve lhůtě mu stanovené soudem, nevyjádřil.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve své replice ze dne 10. 4. 2024 uvedl, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní, a proto na ni plně odkazuje. Ke dni vydání trestního příkazu ve věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp. zn. 81 T 96/2022, nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o vině a trestu formou trestního příkazu ve smyslu § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř.
7. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí v rozsahu a z důvodů uvedených ve stížnosti pro porušení zákona, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
8. Podle § 314e odst. 1 tr. ř. samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. Podle § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř. však trestní příkaz nelze vydat v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena.
9. Samosoudkyně Okresního soudu ve Frýdku-Místku vydáním předmětného trestního příkazu porušila § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř. Jak totiž vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 11. 2019, č. j. 43 Nc 330/2019-87, 43 P a Nc 148/2019, 43 P a Nc 149/2019, byl P. P. omezen ve svéprávnosti na dobu tří let, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 13. 12. 2019, byl tedy omezen ve svéprávnosti do 13. 12. 2022. Samosoudkyně tedy vydala trestní příkaz, ačkoliv v době jeho vydání byl obviněný P. P. omezen ve svéprávnosti.
10. Trestní věc obviněného P. P. tak měla být s ohledem na omezení jeho svéprávnosti projednána v hlavním líčení, a pokud by soud shledal, že jsou pro to splněny zákonné podmínky, mělo být rozhodnuto rozsudkem, nikoliv trestním příkazem.
11. Nejvyšší soud proto vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení § 314e odst. 7 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného, zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného trestního příkazu pozbyla podkladu, a přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 6. 2024
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. předseda senátu