7 Tz 32/2021-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 15. 7. 2021 návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí, který podala se stížností pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 4 T 185/2014, a rozhodl takto:
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému T. K. přerušuje výkon trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. 4 T 185/2014, a o jehož výkonu bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 4 T 185/2014.
Ministryně spravedlnosti podala dne 2. 7. 2021 ve prospěch obviněného T. K. stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 9. 2020, č. j. 4 T 185/2014-211, a navrhla v ní podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. přerušení výkonu trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, který obviněný na základě uvedeného rozhodnutí vykonává.
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný T. K. vykonává v současné době uvedený trest odnětí svobody v trvání jednoho roku ve Věznici Pardubice. Tento trest mu uložil Okresní soud v Pardubicích původně jako podmíněný trestním příkazem ze dne 21. 11. 2014, č. j. 4 T 185/2014-76. Usnesením ze dne 10. 9. 2020, č. j. 4 T 185/2014-211, bylo rozhodnuto tak, že obviněný tento trest odnětí svobody vykoná. Pro výkon trestu byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou.
Nejvyšší soud vzal v úvahu argumenty stížnosti pro porušení zákona i obsah spisu a shledal, že lze předpokládat vyhovění stížnosti pro porušení zákona. Proto rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 15. 7. 2021 JUDr. Josef Mazák předseda senátu
8. Je tedy třeba uzavřít, že i ve vykonávacím řízení po právní moci trestního příkazu byla platnost údaje o adrese pro účely doručování potvrzena. Jasně to vyplývá z protokolu o veřejném zasedání konaném dne 25. 4. 2019, k němuž se obviněný dostavil na předvolání, které mu bylo řádně doručeno do vlastních rukou právě na adresu XY, XY. V protokolu na č. l. 143 p. v. spisu je k osobním údajům obviněného uveden odkaz na generálie na č. l. 4, čímž bylo mimo jiné potvrzeno, že obviněný má stále stejnou adresu pro účely doručování, tj. XY, XY. Nebyl tedy dán relevantní důvod k tomu, aby se soud snažil doručit napadené usnesení obviněnému na jinou adresu, než kterou označil pro účely doručování. Takovým důvodem nemohl být ani ojedinělý a neověřený údaj v policejní zprávě o chování obviněného, že se obviněný toho času zdržuje na jiné adrese (XY, XY), kde však nepřebíral obsílky a ani se zde ve skutečnosti dlouhodoběji nezdržoval, jak je z obsahu spisu zřejmé. Obviněný také na dodání do výkonu trestu odnětí svobody reagoval žádostí o doručení rozhodnutí s tím, že soud mu je zaslal na nesprávnou adresu, kde nikdy nebydlel, a zopakoval svou doručovací adresu XY, XY (č. l. 228).
9. Vadný postup Okresního soudu v Pardubicích v souvislosti s doručováním napadeného usnesení obviněnému měl za následek to, že obviněnému nebylo napadené usnesení vůbec doručeno, přičemž nenastala ani tzv. fikce doručení. Za tohoto stavu obviněnému nezačala běžet zákonná lhůta k případnému podání stížnosti, stanovená v § 143 odst. 1 tr. ř., natož aby uplynula. Tím pádem napadené usnesení dosud nemohlo nabýt právní moci podle § 140 odst. 1 písm. b) tr. ř. Nic na tom nemění okolnost, že Okresní soud v Pardubicích na vyhotovení napadeného usnesení ve spise vyznačil právní moc usnesení dnem 9. 10. 2020, vycházeje ve vztahu k obviněnému z vadného použití ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř. o tzv. fikci doručení.
10. Stížnost pro porušení zákona tedy byla podána proti rozhodnutí, které nenabylo právní moci, a proto ji Nejvyšší soud jako nepřípustnou podle § 268 odst. 1 písm. a) tr. ř. zamítl, aniž na jejím podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení postupem podle § 267 odst. 3 tr. ř.
11. V dalším řízení Okresní soud v Pardubicích řádně doručí napadené usnesení obviněnému, jemuž tak začne běžet lhůta k podání stížnosti jako řádného opravného prostředku. Usnesení, jímž je rozhodnuto, že se vykoná trest odnětí svobody, který byl původně uložen jako podmíněný trest, je co do svého obsahu a důsledků srovnatelné s rozsudkem, u něhož je ustanovením § 64 odst. 5 písm. a) tr. ř. vyloučena tzv. fikce doručení. To je namístě považovat za důležitý důvod k tomu, aby předseda senátu (samosoudce) podle § 64 odst. 5 písm. b) tr. ř. nařídil, že se neužije ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř. při doručování napadeného usnesení obviněnému.
12. I když tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu nebylo napadené usnesení výrokem podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušeno a Okresnímu soudu v Pardubicích nebylo výrokem podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci, je Okresní soud v Pardubicích analogicky podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud ohledně právní moci napadeného usnesení, a je povinen provést procesní úkony nařízené Nejvyšším soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 9. 2021
JUDr. Josef Mazák předseda senátu