č. 85/1994 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Podání dodatečného daňového přiznání nebrání předchozí přezkoumání správ- ního rozhodnutí soudem [$ 41 odst. 4 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], pokud se toto daňové přiznání opírá o skutečnosti, které nebyly uplat- něny v původním řízení a nebyly ani předmětem zkoumání soudem.
č. 85/1994 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Podání dodatečného daňového přiznání nebrání předchozí přezkoumání správ- ního rozhodnutí soudem [$ 41 odst. 4 písm. c) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], pokud se toto daňové přiznání opírá o skutečnosti, které nebyly uplat- něny v původním řízení a nebyly ani předmětem zkoumání soudem.
(...) V usnesení rozšířeného senátu Nej- vyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2007, čj. 2 Afs 51/2006-58*, bylo vysloveno, že „použítí obnovy řízení podle f 56a odst. 2 daňového řádu nebrání předchozí přezkou- mání správního rozhodnutí soudem, pokud je obnova řízení odůvodněna novými sku- tečnostmí nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správ- ce daně uplatněny v původním řízení a ne- byly ani předmětem zkoumání soudem“ (publikováno na www.nssoud.cz). Toto právní stanovisko je nutno aplikovat obdobně nejen na případy přezkoumání da- ňových rozhodnutí ($ 55b d.ř.), ale rovněž na $ 41 odst. 4 písm. c) téhož zákona, týkající se dodatečného daňového přiznání, jak tomu bylo i v daném případě. Nemůže proto obstát názor žalovaného, ani právní názor, ze které- ho vycházel krajský soud, že se jedná o bezvý- jimečnou výluku a že se zřetelem na $ 56a odst. 2 d. ř. nebyl dán důvod k použití „mi- mořádných opravných prostředků“ uvede- ných v části páté daňového řádu. Stejně tak nelze přisvědčit krajskému soudu, pokud se týká způsobu aplikace $ 41 odst. 4 d. ř. Pokud je v napadeném rozsudku poukázáno na roz- sudek zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2003, čj. 5 A 160/2002-41, je třeba uvést, že právní názor vyslovený v tomto rozsudku byl překonán prá- vě zmíněným usnesením rozšířeného senátu. Není důvodu, proč také v této věci nevycházet ze stanoviska rozšířeného senátu, byť bylo jeho usnesení vydáno až po vyhlášení a vyhotovení napadeného rozsudku krajského soudu. Za této situace je na krajském soudu, aby se v dalším řízení především zabýval otázkou, 231 1492 zda dodatečné daňové přiznání stěžovatelky na nižší daňovou povinnost bylo možno „platně podat“, tedy v prvé řadě, zda nejsou splněny podmínky „pro užití mimořádných opravných prostředků podle S 54 a f 55b“d.ř. - viz úvod- ný, resp. i správní orgán prvého stupně, k po- souzení této právní otázky opatřili dostatek podkladů. V případě, že by nebyl dán důvod k postupu dle $ 54 či $ 55bd. ř., měl správní or- gán posuzovat splnění dalších podmínek stano- ní část (návětí) $ 41 odst. 4 d. ř. - a zda si žalova- — vených v $ 41 odst. 4 d. ř. K tomu však nedošlo. 1492 Celní řízení: zajištění celního dluhu k $ 256 odst. 1 a odst. 5 a $ 260h zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákonů č. 113/1997 Sb., č. 1/2002 Sb. a č. 187/2004 Sb. I. Jakkoli je vzor záručního dokladu stanoven veřejnoprávním předpisem, nelze na doklad vyhotovený podle tohoto vzoru nahlížet jako na vrchnostenský akt správ- ního orgánu; nejedná se o individuální správní akt, tedy o rozhodnutí správního or- gánu, jímž by bylo rozhodováno o veřejných subjektivních právech a povinnostech ručitele. Námitka nicotnosti takového dokladu ve smyslu veřejnoprávních předpisů nepřipadá proto v úvahu (srov. $ 77 správního řádu z roku 2004). II. Pokud záruční doklad vydaný ručitelem v souladu s jím projevenou vůlí zajis- tit celní dluh neobsahuje předepsaný údaj, přitom se jedná o údaj, který byl povinen uvést toliko ručitel (zde vyznačení lhůty použitelnosti záručního dokladu), nemůže se sám ručitel následně dovolávat jeho neplatnosti. Neplatnost dokladu z důvodu ab- sence některé z jeho náležitostí by musel pro takový případ předvídat veřejnopráv- ní předpis - celní zákon (srov. např. $ 32 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě da- ní a poplatků). Neplatnosti záručního dokladu z výše uvedeného důvodu se nelze dovolávat ani podle $ 37 a násl. občanského zákoníku. IIX. Povolením splátek celního dluhu dle $ 256 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celní- ho zákona, nezaniká ručitelský závazek vzniklý v souvislosti s propuštěním zboží do celního režimu, k němuž se ručitel dobrovolně zavázal. Tímto rozhodnutím nedo- chází ke změně obsahu původního ručitelského závazku vzniklého na základě $ 260h a násl. zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona.
Jana F. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o daň z přidané hodnoty,
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu