Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

8 As 32/2014

ze dne 2015-06-24
ECLI:CZ:NSS:2015:8.AS.32.2014.38

I. Uchazeč splní povinnost podat nabídku v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky podle § 69 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pokud řádně označí alespoň obálku vlastní nabídky, kterou vloží do obálky

další. Nic přitom nebrání zadavateli, aby si označování obálek podrobně vymezil

v zadávacích podmínkách. *) S účinností od 1. 4. 2012 byl § 69 odst. 5 pozměněn zákonem č. 55/2012 Sb., s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 341/2013 Sb. a s účinností od 6. 3. 2015 zákonem č. 40/2015 Sb. S účinností od 1. 4. 2012 byl

§ 71 odst. 4 pozměněn zákonem č. 55/2012 Sb. dle názoru krajského soudu vliv na výši regresní náhrady. Nejvyšší správní soud souhlasí s tím, že spis správního orgánu obsahuje

podklady, z nichž ohledně otázky možného

porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vyplývají vzájemně rozporné

závěry (zda k napadení ze strany žalobce došlo před bytem poškozeného na adrese Mánesova 915, nebo zda se poškozený vracel

z restaurace a byl napaden na ulici V Lipkách,

tedy mimo určené místo pobytu). Tato okolnost je však z hlediska stanovení výše regresní náhrady nerozhodná, protože, jak výše

uvedeno, správní orgán I. stupně se dozvěděl

o těchto okolnostech, které nasvědčují možnému porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, až po uplynutí prekluzivní lhůty, v níž lze zahájit řízení o krácení

nebo odnětí dávek nemocenského, a proto

případné krácení či odnětí dávek nemohlo

mít vliv na výši vyplacených dávek, která je

určující z hlediska výše regresní náhrady. [27] Krajský soud se v dalším řízení vypořádá s ostatními žalobními námitkami, kterými se v napadeném rozsudku z důvodu nadbytečnosti nezabýval. Znovu se zaměří i na

žalobní námitku, že sociální událost, pro kterou byly poškozenému vyplaceny dávky nemocenského pojištění, nevznikla v důsledku

protiprávního jednání žalobce zjištěného příkazem správního odboru Magistrátu města

Hradec Králové ze dne 15. 11. 2010. S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015 [28] Nejvyšší správní soud na okraj poznamenává, že pokud by žalobce poškozenému způsobil úmyslně poruchu zdraví, která

porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadnila, nikoli jen po

krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného (tj. zpravidla pracovní neschopnost

přesahující sedm dní) a která vyžadovala lékařského ošetření, jednalo by se zřejmě

o trestný čin dle § 146 trestního zákoníku. Pokud by žalobcem způsobená porucha zdraví

poškozeného pojištěnce byla vážná a delší

dobu trvající (tj. vyžádala by si pracovní neschopnost přesahující šest týdnů), pak by se

jednalo dokonce o trestný čin podle § 145

trestního zákoníku. Příkaz ze dne 15. 11. 2010

naopak uvádí, že žalobce způsobil poškozenému pouze drobné poranění lokte, které si

vyžádalo lékařské ošetření bez pracovní neschopnosti. V této souvislosti je třeba poukázat na § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu,

podle něhož si správní orgán nemůže učinit

úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin,

přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za

něj odpovídá. Pravomocným rozhodnutím

o přestupku (zde příkaz z 15. 11. 2010), včetně

vymezení skutku, je správní orgán tedy vázán

ve smyslu citovaného ustanovení správního

řádu i § 126 odst. 1 zákona o nemocenském

pojištění. Bude proto třeba, aby krajský soud

objasnil, zda protiprávní jednání žalobce zjištěné pravomocným příkazem mělo za následek skutečnosti rozhodné pro vyplacení dávky nemocenského pojištění. II. Otevřel-li zadavatel obě obálky nabídky (vnější neoznačenou a vnitřní označenou) nedopatřením současně, a to před termínem pro otevírání obálek stanoveným zadavatelem, porušil tím povinnost stanovenou v § 71 odst. 4 zákona

č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle okolností může taková událost představovat důvod hodný zvláštního zřetele, pro nějž nelze na zadavateli požadovat,

aby v zadávacím řízení pokračoval; může tedy být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) téhož zákona.

I. Uchazeč splní povinnost podat nabídku v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky podle § 69 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pokud řádně označí alespoň obálku vlastní nabídky, kterou vloží do obálky

další. Nic přitom nebrání zadavateli, aby si označování obálek podrobně vymezil

v zadávacích podmínkách. *) S účinností od 1. 4. 2012 byl § 69 odst. 5 pozměněn zákonem č. 55/2012 Sb., s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 341/2013 Sb. a s účinností od 6. 3. 2015 zákonem č. 40/2015 Sb. S účinností od 1. 4. 2012 byl

§ 71 odst. 4 pozměněn zákonem č. 55/2012 Sb. dle názoru krajského soudu vliv na výši regresní náhrady. Nejvyšší správní soud souhlasí s tím, že spis správního orgánu obsahuje

podklady, z nichž ohledně otázky možného

porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vyplývají vzájemně rozporné

závěry (zda k napadení ze strany žalobce došlo před bytem poškozeného na adrese Mánesova 915, nebo zda se poškozený vracel

z restaurace a byl napaden na ulici V Lipkách,

tedy mimo určené místo pobytu). Tato okolnost je však z hlediska stanovení výše regresní náhrady nerozhodná, protože, jak výše

uvedeno, správní orgán I. stupně se dozvěděl

o těchto okolnostech, které nasvědčují možnému porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, až po uplynutí prekluzivní lhůty, v níž lze zahájit řízení o krácení

nebo odnětí dávek nemocenského, a proto

případné krácení či odnětí dávek nemohlo

mít vliv na výši vyplacených dávek, která je

určující z hlediska výše regresní náhrady. [27] Krajský soud se v dalším řízení vypořádá s ostatními žalobními námitkami, kterými se v napadeném rozsudku z důvodu nadbytečnosti nezabýval. Znovu se zaměří i na

žalobní námitku, že sociální událost, pro kterou byly poškozenému vyplaceny dávky nemocenského pojištění, nevznikla v důsledku

protiprávního jednání žalobce zjištěného příkazem správního odboru Magistrátu města

Hradec Králové ze dne 15. 11. 2010. S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015 [28] Nejvyšší správní soud na okraj poznamenává, že pokud by žalobce poškozenému způsobil úmyslně poruchu zdraví, která

porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadnila, nikoli jen po

krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného (tj. zpravidla pracovní neschopnost

přesahující sedm dní) a která vyžadovala lékařského ošetření, jednalo by se zřejmě

o trestný čin dle § 146 trestního zákoníku. Pokud by žalobcem způsobená porucha zdraví

poškozeného pojištěnce byla vážná a delší

dobu trvající (tj. vyžádala by si pracovní neschopnost přesahující šest týdnů), pak by se

jednalo dokonce o trestný čin podle § 145

trestního zákoníku. Příkaz ze dne 15. 11. 2010

naopak uvádí, že žalobce způsobil poškozenému pouze drobné poranění lokte, které si

vyžádalo lékařské ošetření bez pracovní neschopnosti. V této souvislosti je třeba poukázat na § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu,

podle něhož si správní orgán nemůže učinit

úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin,

přestupek nebo jiný správní delikt a kdo za

něj odpovídá. Pravomocným rozhodnutím

o přestupku (zde příkaz z 15. 11. 2010), včetně

vymezení skutku, je správní orgán tedy vázán

ve smyslu citovaného ustanovení správního

řádu i § 126 odst. 1 zákona o nemocenském

pojištění. Bude proto třeba, aby krajský soud

objasnil, zda protiprávní jednání žalobce zjištěné pravomocným příkazem mělo za následek skutečnosti rozhodné pro vyplacení dávky nemocenského pojištění. II. Otevřel-li zadavatel obě obálky nabídky (vnější neoznačenou a vnitřní označenou) nedopatřením současně, a to před termínem pro otevírání obálek stanoveným zadavatelem, porušil tím povinnost stanovenou v § 71 odst. 4 zákona

č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle okolností může taková událost představovat důvod hodný zvláštního zřetele, pro nějž nelze na zadavateli požadovat,

aby v zadávacím řízení pokračoval; může tedy být důvodem pro zrušení zadávacího

řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) téhož zákona.

[21] Nejvyšší správní soud předně zhodnotil, že rozsudek krajského soudu je srozumitelný a dostatečně odůvodněný, právní názor

krajského soudu je z jeho rozsudku zřejmý.

[22] Krajský soud na základě předloženého

správního spisu dospěl k závěru, že vnější obálka nebyla označena názvem veřejné zakázky

a heslem „neotvírat“. Odkázal přitom na sdělení zaměstnanců zadavatele ze dne 26. 3. 2010

a protokol o otevírání obálek s nabídkami ze

dne 29. 3. 2010 a také na skutečnost, že proti

závěru zadavatele nebrojil uchazeč LINET.

[23] Nejvyšší správní soud má za to, že je

na základě výše uvedených dokumentů možné vycházet z toho, že vnější obálka nabídky

uchazeče LINET nebyla označená. To i přesto, že vnější obálka nebyla zadavatelem archivována, že mezi sdělením zaměstnanců zadavatele ze dne 26. 3. 2010 a protokolem ze dne

29. 3. 2010 existují dílčí rozpory v popisu

obálky (její protržení nebo proříznutí) a že

vzhledem k nemožnosti prohlédnutí obálky

„není možné objektivně posoudit, zda

k otevření obálky došlo skutečně nedopatřením, či nikoliv“, jak opakovaně zdůrazňuje

stěžovatel. Skutkový závěr krajského soudu

se opírá o dokumenty založené ve správním

spise a jako takový je přezkoumatelný. Proti

tomu sporná otázka posuzovaná odlišně stěžovatelem a krajským soudem spočívá v tom,

zda je otevření neoznačené vnější obálky spolu s řádně označenou vnitřní obálkou přičitatelné uchazeči, nebo zadavateli a jaký měl být

následný postup zadavatele. Tato otázka je

však otázkou právní, neboť se váže na zjišťování konkrétní právní povinnosti, která měla

být během zadávacího řízení porušena.

[24] Námitka nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu je proto nedůvodná.

Stěžovatel především nesouhlasí s věcným

posouzením krajského soudu. Tím se Nejvyšší správní soud zabývá níže při hodnocení zákonnosti rozsudku.

V.2.b K tvrzené nezákonnosti rozsudku

[25] Nejvyšší správní soud má v předložené

věci posoudit, zda byl správný postup zadavatele, který poté, co otevřel neoznačenou obálku

spolu s řádně označenou vnitřní obálkou, zadávací řízení zrušil, nebo zda zadavatel měl pouze

vyřadit nabídku uchazeče LINET, jak namítala

žalobkyně a jak rozhodl krajský soud.

[26] Zákon o veřejných zakázkách ve znění rozhodném v době, kdy bylo vyhlášeno za-

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015

dávací řízení a probíhalo otevírání obálek, tedy ve znění účinném do 14. 6. 2010, v § 6

odst. 1 stanovil, že „[z]adavatel je povinen

při postupu podle tohoto zákona dodržovat

zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace“.

[27] Podle § 69 odst. 5 věty třetí zákona o veřejných zakázkách platilo, že: „Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené

obálce označené názvem veřejné zakázky, na

které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6.“

[27] Podle § 69 odst. 5 věty třetí zákona o veřejných zakázkách platilo, že: „Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené

obálce označené názvem veřejné zakázky, na

které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6.“

[28] Článek XII odst. 3 zadávací dokumentace k veřejné zakázce stanovil, že: „Nabídka bude předána ve dvou písemných vyhotoveních – v jednom originále a jedné

kopii, a v jednom elektronickém vyhotovení

ve formátu MS WORD, MS EXCEL, PDF.

Všechna vyhotovení nabídky budou zadavateli doručena v jedné uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky a heslem ,ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ – NEOTVÍRAT‘. Na obálce

bude rovněž uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení o pozdním doručení nabídky dle § 71 odst. 6 zákona.“

[29] Podle § 71 odst. 4 zákona o veřejných

zakázkách platilo, že: „Zadavatel ani komise nesmí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro

podání nabídek. Obálky musí být otevřeny

v termínu stanoveném zadavatelem, nejpozději však do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek.“ Podle odst. 10 téhož ustanovení

platilo, že: „Jestliže komise zjistí, že nabídka není úplná, nabídku vyřadí. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla

komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení.

Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel

bezodkladně písemně oznámí uchazeči.“

[30] Podle § 76 odst. 1 věty první a druhé

zákona o veřejných zakázkách platilo, že:

„Hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků

a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda

uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto

požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.“

[31] Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona

o veřejných zakázkách platilo, že zadavatel

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015

může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací

řízení, pouze pokud se „v průběhu zadávacího řízení [...] vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“.

[32] Krajský soud dospěl k závěru, že zadavatel neměl zadávací řízení zrušit podle

§ 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, ale měl nabídku uchazeče LINET vyřadit pro rozpor se zákonem o veřejných zakázkách a zadávací dokumentací.

[33] S tímto závěrem Nejvyšší správní soud

nesouhlasí. Ač krajský soud neodkázal na konkrétní ustanovení zákona o veřejných zakázkách,

ztotožnil se zřejmě (podle formulace krajského

soudu „důvod pro vyřazení takové nabídky pro

její rozpor se zadávací dokumentací a [zákonem o veřejných zakázkách]“) s názorem žalobkyně, která odkazovala na výše citovaný § 76

odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.

[33] S tímto závěrem Nejvyšší správní soud

nesouhlasí. Ač krajský soud neodkázal na konkrétní ustanovení zákona o veřejných zakázkách,

ztotožnil se zřejmě (podle formulace krajského

soudu „důvod pro vyřazení takové nabídky pro

její rozpor se zadávací dokumentací a [zákonem o veřejných zakázkách]“) s názorem žalobkyně, která odkazovala na výše citovaný § 76

odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.

[34] Zákon o veřejných zakázkách obsahuje v § 71–73 postup při otevírání obálek

s nabídkami, v § 74–75 složení a jednání hodnotící komise a v § 76–80 posouzení a hodnocení nabídek, které provádí hodnotící komise. Otevírání obálek proti tomu provádí

komise pro otevírání obálek, je-li ustanovena

(§ 71 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách).

Stanoví-li tak veřejný zadavatel, může funkci

komise pro otevírání obálek plnit hodnotící

komise (§ 71 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). V předložené věci ze správního spisu

vyplývá, že zadavatel dne 18. 3. 2010 ustanovil

pětičlennou komisi pro otevírání obálek.

[35] Tato komise má však odlišné pravomoci oproti hodnotící komisi. Především jí

nepřísluší hodnotit nabídky po obsahové

stránce, nemůže tedy vyřazovat nabídky pro

rozpor s požadavky zákona o veřejných zakázkách nebo zadávací dokumentace. Takové

oprávnění má jen hodnotící komise dle § 76

zákona o veřejných zakázkách. Teprve ta totiž

až ve fázi posouzení nabídek „posuzuje detaily nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska

naplnění zadávacích podmínek. Zkoumá

na rozdíl od fáze otevírání obálek, kdy se

kontroluje, zda jsou požadované dokumenty v nabídce přítomny, zda obsah těchto dokumentů obsažených v nabídce je v souladu

se zadávacími podmínkami v zadávací dokumentaci či v oznámení zadávacího řízení.“ (Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách.

Komentář. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 420).

[36] Komise pro otevírání obálek mohla

dle § 71 odst. 10 zákona o veřejných zakázkách v rozhodném znění vyřadit nabídku tehdy, pokud zjistila, že nabídka není úplná.

Kontrola úplnosti nabídky dle § 71 odst. 8 zahrnovala kontrolu, zda a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyce, b) je návrh

smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a c) nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem

či zadavatelem v zadávacích podmínkách.

[36] Komise pro otevírání obálek mohla

dle § 71 odst. 10 zákona o veřejných zakázkách v rozhodném znění vyřadit nabídku tehdy, pokud zjistila, že nabídka není úplná.

Kontrola úplnosti nabídky dle § 71 odst. 8 zahrnovala kontrolu, zda a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyce, b) je návrh

smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a c) nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem

či zadavatelem v zadávacích podmínkách.

[37] Přitom kontrola toho, zda je obálka

řádně označena a uzavřena, by měla samotnému otevírání obálek předcházet. Komentář

k zákonu o veřejných zakázkách uvádí: „Aby

mohly být obálky s nabídkami řádně otevřeny, musí být obálky podány v souladu s § 69

odst. 5, tzn. v uzavřené obálce s názvem veřejné zakázky a identifikačními údaji dodavatele.“ (Jurčík, R., op. cit., s. 401). Zákon přitom nestanoví, jak se postupuje v případě

nabídek neoznačených (citovaný komentář

zřejmě předpokládá, že se taková nabídka neotevírá, Jurčík, R., op. cit., s. 394). Rozhodně

však není možné, aby komise pro otevírání

obálek nechala bez povšimnutí skutečnost,

že jedna z obálek s nabídkami byla předčasně

otevřena, a teprve poté nabídku vyřadila

hodnotící komise pro rozpor se zákonem

a zadávací dokumentací podle § 76 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.

[38] Již samotný závěr krajského soudu,

že nabídka uchazeče LINET měla být (neurčitou komisí) vyřazena „pro její rozpor se zadávací dokumentací a [zákonem o veřejných zakázkách]“, je tedy nesprávný.

[39] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval tím, zda krajský soud správně přičítal

předčasné otevření obálky k tíži uchazeči LINET. Tato úvaha krajského soudu byla zřejmě

následující: „Kdyby byla označena i vnější

obálka s nabídkou, zadavatel by obálku neotevřel předčasně.“ Stejně tak ale lze kontrafaktuálně uvažovat takto: „Kdyby zadavatel

postupoval s obvyklou pečlivostí, rozřízl by

pouze jednu obálku a nalezl by uvnitř řádně

označenou obálku s nabídkou uchazeče LINET.“ Je tedy nutné zjistit, zda zákonem stanovenou povinnost porušil uchazeč, nebo zadavatel, a komu tedy předčasné otevření

vnější neoznačené obálky má být přičítáno.

[40] V případě zadavatele je porušení jeho povinnosti zřejmé ze znění výše citovaného § 71 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách,

podle něhož zadavatel nesmí otevřít obálku

před uplynutím lhůty pro podání nabídek

(tzn. zadavatel má povinnost neotevírat obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek).

[41] Proti tomu je v případě uchazeče sporné, zda má uchazeč povinnost označovat

všechny obálky, do nichž nabídku vloží. Pokud

by tuto povinnost měl, bylo by možné přičítat

jeho pochybení skutečnost, že zadavatel obálku

otevřel předčasně. Naopak pokud by uvedenou

povinnost neměl, předčasné otevření vnější

obálky je výhradně pochybením zadavatele.

[41] Proti tomu je v případě uchazeče sporné, zda má uchazeč povinnost označovat

všechny obálky, do nichž nabídku vloží. Pokud

by tuto povinnost měl, bylo by možné přičítat

jeho pochybení skutečnost, že zadavatel obálku

otevřel předčasně. Naopak pokud by uvedenou

povinnost neměl, předčasné otevření vnější

obálky je výhradně pochybením zadavatele.

[42] Uchazeč LINET podle správního spisu (protokol ze dne 29. 3. 2010) dostál požadavku § 69 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, aby nabídku podal v řádně uzavřené

obálce označené názvem veřejné zakázky, neboť řádně označena byla vnitřní obálka, v níž

svou nabídku zaslal. Stejně tak dostál i požadavku článku XII odst. 3 zadávací dokumentace. Toto ustanovení uvádí, že všechna vyhotovení nabídky mají být zadavateli doručena

v jedné uzavřené obálce. Nejvyšší správní

soud má z kontextu tohoto ustanovení zadávací dokumentace za to, že požadavek jedné

obálky se váže ke všem vyhotovením nabídky.

Nabídka totiž měla být dle téhož ustanovení

zadávací dokumentace zaslána ve dvou písemných vyhotoveních, originále a kopii,

a v jednom elektronickém vyhotovení. Zadavatel tedy žádal, aby mu jednotlivá vyhotovení nebyla zasílána v samostatných obálkách.

[43] Oproti krajskému soudu přitom Nejvyšší správní soud nepovažuje za správné dovodit povinnost označovat vnější obálku (případně jiné vnější ochranné obaly) nad rámec

zákona o veřejných zakázkách. Předně je přesvědčen o tom, že u veřejných zakázek by základní podmínky, jako je označování obálek,

měly být stanoveny natolik jednoznačně, aby

uchazeči nemuseli kvůli této otázce studovat

aktuální judikaturu správních soudů.

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015

*) S účinností od 1. 1. 2013 zrušeno nařízením Komise (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla

o souhrnném rozpočtu Unie.

[44] Nejvyšší správní soud si je vědom

skutečnosti, že může být v zájmu uchazeče,

aby vnější obálku rovněž označil, třeba z obavy, aby při otevírání vnější obálky nedošlo

k otevření i vnitřní obálky. Na druhou stranu

však může být v zájmu uchazeče i to, aby tak

neučinil – bude-li obálku přepravovat poštou, může ji z obavy o protržení jednoduché

obálky pracovníky pošty vložit do dalších

obálek nebo zaslat jako balík. Pokud pracovníky pošty dojde k poškození ochranného

obalu nabídky, který nebude označený jako

nabídka, bude moci zadavatel balík otevřít

a objevit vnitřní nepoškozenou a označenou

obálku s nabídkou. Naopak, pokud by pracovníci pošty poškodili (protrhli) označený

ochranný vnější obal, zadavatel by se dostal

do obdobně obtížné situace jako v předložené věci. V případě, že by z protržené obálky

nebylo zřejmé, že skrývá další obálku, mohl

by nabídku považovat za otevřenou.

[44] Nejvyšší správní soud si je vědom

skutečnosti, že může být v zájmu uchazeče,

aby vnější obálku rovněž označil, třeba z obavy, aby při otevírání vnější obálky nedošlo

k otevření i vnitřní obálky. Na druhou stranu

však může být v zájmu uchazeče i to, aby tak

neučinil – bude-li obálku přepravovat poštou, může ji z obavy o protržení jednoduché

obálky pracovníky pošty vložit do dalších

obálek nebo zaslat jako balík. Pokud pracovníky pošty dojde k poškození ochranného

obalu nabídky, který nebude označený jako

nabídka, bude moci zadavatel balík otevřít

a objevit vnitřní nepoškozenou a označenou

obálku s nabídkou. Naopak, pokud by pracovníci pošty poškodili (protrhli) označený

ochranný vnější obal, zadavatel by se dostal

do obdobně obtížné situace jako v předložené věci. V případě, že by z protržené obálky

nebylo zřejmé, že skrývá další obálku, mohl

by nabídku považovat za otevřenou.

[45] Stejně tak si je Nejvyšší správní soud

vědom i toho, že označení vnější obálky může mít význam pro zadavatele, který má dle

§ 69 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách

evidovat podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Uvedenou povinnost by tedy mohla neoznačená

zásilka ztížit (např. zjišťováním osoby příslušné k otevření neoznačené zásilky). To je však

otázkou organizace práce zaměstnanců u zadavatele, neboť je na něm, a nikoli na uchazeči, aby uvedenému požadavku zákona dostál.

[46] Přidávání ryze formálního požadavku, který by mohl vést ke snadnému vyřazování uchazečů, nad rámec zákona o veřejných

zakázkách Nejvyšší správní soud nepovažuje

za souladný s účelem tohoto zákona. Tím je

zejména podpora rozvoje konkurenčního

prostředí a zabezpečení maximálního uplatnění soutěživosti mezi potenciálními uchazeči (vyplývá mimo jiné z bodů 2, 12, 15, 29, 39

a 46 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby; srov. Jurčík, R.,

op. cit., s. 69; dále Bovis, Ch. EC Public Procurement: Case Law and Regulation. Oxford,

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015

NY : Oxford University Press, 2006, s. 12–13

a tam citované zdroje).

[47] Nic přitom nebrání zadavateli, aby si

požadavky na označování obálek přesně vymezil v zadávacích podmínkách, neboť pak

budou s těmito požadavky uchazeči seznámeni výslovně předem, a tím budou zachovány

i základní zásady postupu zadavatele stanovené v § 6 zákona o veřejných zakázkách.

[47] Nic přitom nebrání zadavateli, aby si

požadavky na označování obálek přesně vymezil v zadávacích podmínkách, neboť pak

budou s těmito požadavky uchazeči seznámeni výslovně předem, a tím budou zachovány

i základní zásady postupu zadavatele stanovené v § 6 zákona o veřejných zakázkách.

[48] Nejvyšší správní soud nepovažoval

za nezbytné dovodit požadavek na označování vnější obálky, aniž by to vyžadoval zákon

a zadávací podmínky, tím spíše, že jej v minulosti nevyhodnotil za nutný ani Tribunál. Ten

se v rozsudku ze dne 30. 4. 2014, Euris Consult Ltd, T-637/11, zabýval zadávacím řízením

zveřejněným

parlamentem.

Evropským

Oznámení o zahájení zadávacího řízení výslovně požadovalo, aby byly nabídky zaslány

ve dvou obálkách, přičemž obě měly být podrobně označeny a zapečetěny, a vnější obálka měla uvádět jméno nebo firmu a adresu

uchazeče a referenční číslo zadávacího řízení. Uchazeč Euris svou nabídku zaslal ve dvou

obálkách a dále ve vnější obálce „poskytnuté

dopravcem“. Při otevírání nabídek výbor pro

otevírání nabídek zjistil, že vnější poštovní

obálka byla zavřená, ale nikoli zapečetěná,

a obálky nacházející se uvnitř byly značně

roztrhány natolik, že byly zcela otevřené. Výbor tedy nabídku odmítl (otevřít) [podle čl. 145

nařízení Komise (ES, EURATOM) č. 2342/2002

o prováděcích pravidlech k nařízení Rady

(ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu

Evropských společenství*)].

[49] Tribunál uvedl: „Za účelem splnění

povinností stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení tak měl uchazeč, který se rozhodl využít služeb dopravce, na výběr mezi použitím obálky dopravce, pokud

to vlastnosti této obálky umožňovaly, jako

druhé vnější obálky, což vyžadovalo ji zapečetit podepsáním se přes dodatečnou lepicí

pásku, uvést všechny požadované údaje na

obálce dopravce a použít pak pouze jednu

vnitřní obálku obsahující nabídku, nebo

vložením obsahu své nabídky do dvou zape-

četěných obálek s uvedením požadovaných

údajů a poté umístěním této dvojí obálky do

vnější obálky dopravce, která za těchto podmínek nemusela být zapečetěná a nemusela obsahovat všechny požadované údaje.“ Ani Tribunál tedy nedovodil, že by povinnost označit

obálku bylo nutné rozšiřovat na všechny další obálky, do nichž je nabídka vložena, nad rámec zadávací dokumentace.

[50] Nejvyšší správní soud tedy dospěl

k závěru, že uchazeč žádnou zákonnou povinnost neporušil.

[51] Proti tomu zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 71 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Obálku předčasně otevřel

zaměstnanec zadavatele, snad nedopatřením,

přičemž zadavatel porušení své povinnosti

sám zjistil a již nebylo objektivně možné jej

nijak napravit. Jak zmiňuje stěžovatel, předčasným otevřením obálky došlo i k porušení

zásady transparentnosti, a to tím spíše, že tomu tak bylo za situace, kdy zadavateli tři dny

po otevření obálky s nabídkou uchazeče LINET přišla jediná další nabídka (nabídka žalobkyně), která by pak „musela být“ vybrána.

[51] Proti tomu zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 71 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách. Obálku předčasně otevřel

zaměstnanec zadavatele, snad nedopatřením,

přičemž zadavatel porušení své povinnosti

sám zjistil a již nebylo objektivně možné jej

nijak napravit. Jak zmiňuje stěžovatel, předčasným otevřením obálky došlo i k porušení

zásady transparentnosti, a to tím spíše, že tomu tak bylo za situace, kdy zadavateli tři dny

po otevření obálky s nabídkou uchazeče LINET přišla jediná další nabídka (nabídka žalobkyně), která by pak „musela být“ vybrána.

[52] Nejvyšší správní soud již uvedl v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, čj. 2 Afs 64/2009-109,

že důvody hodné zvláštního zřetele [jako důvod zrušení zadávacího řízení zadavatelem

dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných

zakázkách] jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový

význam, který nejlépe odpovídá povaze,

smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje (srov. také rozsudky ze dne

30. 6. 2003, čj. 6 A 118/2001-44, č. 24/2003 Sb. NSS,

a ze dne 28. 7. 2005, čj. 5 Afs 151/2004-73,

č. 701/2005 Sb. NSS). V oblasti práva veřejných

zakázek je třeba si navíc počínat tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže (rozsudek Nejvyššího správního

soudu ze dne 5. 6. 2008, čj. 1 Afs 20/2008-152,

č. 1771/2009 Sb. NSS; srov. také odst. [46]).

[53] Komentář k § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách mezi důvody

hodné zvláštního zřetele podle uvedeného

ustanovení řadí i „porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřej-

ných zakázek, které zadavatel sám zjistil

(aniž by byly podány námitky či zahájeno

správní řízení před orgánem dohledu). Musí

přitom jít o takový případ, kdy zadavatel již

nemá možnost přijmout opatření k nápravě

(§ 111 odst. 6 [zákona o veřejných zakázkách]),

kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní

delikt.“ (Jurčík, R., op. cit., s. 485). Totéž zmiňuje i důvodová zpráva (digitální repozitář

PSP ČR, IV. volební období, tisk č. 1076/0, dostupné na www.psp.cz). Příslušnou pasáž důvodové zprávy cituje i zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 Afs 64/2009-109, který

požaduje, aby důvody zrušení zadávacího řízení

podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných

zakázkách byly důvody objektivními. Z toho lze

dovodit, že porušení postupu předepsaného zákonem o veřejných zakázkách, které zadavatel

sám zjistil a již nemá možnost je napravit, je objektivním důvodem hodným zvláštního zřetele.

[54] Nejvyšší správní soud má tedy na základě všech popsaných skutkových okolností

tohoto případu za to, že se v posuzovaném zadávacím řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,

a proto zadavatel zadávací řízení mohl zrušit.

[54] Nejvyšší správní soud má tedy na základě všech popsaných skutkových okolností

tohoto případu za to, že se v posuzovaném zadávacím řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,

a proto zadavatel zadávací řízení mohl zrušit.

[55] Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší

správní soud poznamenává, že v rozhodném

znění zákona o veřejných zakázkách bylo

možné pod § 84 odst. 2 písm. e) podřadit

i případy, kdy zadavateli v zadávacím řízení

zbyla jen jediná nabídka [srov. rozhodnutí

Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2010, čj.

62 Ca 79/2008-60, které vychází z rozsudku

Soudního dvora ze dne 16. 9. 1999, Metalmeccanica Fracasso, C-27/98, Sb. rozh., s. I-05697;

v nyní účinném znění zákon o veřejných zakázkách tyto případy upravuje v § 84 odst. 3

písm. b)]. Zadavatel by tak mohl v předložené

věci zadávací řízení zrušit dle § 84 odst. 2

písm. e) zákona o veřejných zakázkách po

případném neotevření nabídky uchazeče LINET i na základě toho, že mu v zadávacím řízení zůstala jen nabídka žalobkyně. Nebyl tedy povinen pokračovat v zadávacím řízení

s jediným zbývajícím uchazečem (žalobkyní).

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 10 / 2 015

Společnost s ručením omezeným PROMA REHA proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o přezkum úkonů zadavatele, o kasační stížnosti žalovaného.