Kasační stížnost tvrdící nesprávné posouzení právní otázky soudem [$ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] může účinně mířit toliko proti těm důvodům rozhodnutí krajského soudu, na nichž je toto rozhodnutí zbudováno a které jsou jako důvody rozhodovací pro správní orgán závazné. Polemizuje-li stěžovatel toliko s právním názorem kraj- ského soudu vysloveným o určité otázce jen obiter dictum, a nenapadá vlastní roz- hodovací důvod (zde: zrušení rozhodnutí správního orgánu pro nepřezkoumatel- nost), jako kasační důvody uplatňuje důvody jiné než uvedené v $ 103 s. ř. s. Taková kasační stížnost je ve smyslu $ 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Kasační stížnost tvrdící nesprávné posouzení právní otázky soudem [$ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] může účinně mířit toliko proti těm důvodům rozhodnutí krajského soudu, na nichž je toto rozhodnutí zbudováno a které jsou jako důvody rozhodovací pro správní orgán závazné. Polemizuje-li stěžovatel toliko s právním názorem kraj- ského soudu vysloveným o určité otázce jen obiter dictum, a nenapadá vlastní roz- hodovací důvod (zde: zrušení rozhodnutí správního orgánu pro nepřezkoumatel- nost), jako kasační důvody uplatňuje důvody jiné než uvedené v $ 103 s. ř. s. Taková kasační stížnost je ve smyslu $ 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhod- nutí krajského soudu ve správním soudnic- tví, jímž se účastník řízení, z něhož toto roz- hodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. S výjimkami stanovenými soudním řádem správním je tato stížnost přípustná proti kaž- dému takovému rozhodnutí. Jednu ze zmiňo- vaných výjimek obsahuje i $ 104 odst. 4 s. ř. s., který stanoví, že nepřípustná je kasační stíž- nost, která se opírá jen o jiné důvody, než kte- ré jsou uvedeny v $ 103 s. ř. s. V posuzované věci krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí předsedy Úřadu je nepřezkoumatelné, a dů- vody nepřezkoumatelnosti popsal. Proto je z těchto důvodů zrušil a věc vrátil žalované- mu k dalšímu řízení. Důvody, pro které tak učinil, tedy v čem spatřoval nezákonnost na- padeného správního rozhodnutí, byly, jak po- drobně uvedeno výše: rozhodování na základě nesprávného ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek a dále neúplnost a vnitřní logický rozpor jeho výroku. Námitkami, které stěžovatel uplatnil, by se kasační soud mohl zabývat jen v řízení, kde by předmětem soudního přezkoumání byly právě ony důvody, pro které krajský soud na- padené rozhodnutí zrušil. Tak tomu ale v po- suzované věci není. Stěžovatel jako důvod kasační stížnosti odkázal na $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. ne- zákonnost spočívající v nesprávném posou- zení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení právní otáz- ky spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný (neplat- ný, neúčinný) právní předpis, popř. je sice užit správný právní předpis, ale je nesprávně vyložen. x“ Nejvyšší správní soud se již mnohokráte zabýval otázkou formulace kasačních důvodů, jejich podřaditelností pod důvody uvedené v $ 103 odst. 1 s. ř s. a mírou jejich konkrétnosti. V usnesení ze dne 18. 3. 2004, čj. 1 As 7/2004-47, vyslovil závěr, že „kasační stíž- nost, tedy i uváděné důvody, o jejichž ext- stenci kasační stížnost opírá, musí soud po- suzovat podle jejich obsahu (f 41 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s f 64 s. ř s.), nikoliv podle for- málního označení. Jinak řečeno, konkrétně uváděné důvody, o něž stěžovatel kasační stížnost opírá, musí být svým obsahem pod- řaditelné pod některý z důvodů, které soud- ní řád správní v ustanovení f 103 odst. 1 jako důvody kasační stížnosti vymezuje. Pokud takové obsahové podřazení není možné, jed- ná se o důvody jiné, v f 103 odst. I s. ř. s. ne- 5 uvedené“. Dále opakovaně judikoval, že není důvo- dem kasační stížnosti, jestliže stěžovatel ne- konkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se krajský soud podle stěžova- tele dopustil. Vymezení rozsahu kasační stíž- nosti a specifikace jejích důvodů leží v dů- sledku dispoziční zásady, která ovládá řízení o kasační stížnosti, na stěžovateli. Zajisté platí, že pokud ze znění kasační stížnosti jsou důvody seznatelné a podřaditel- né pod zákonné kasační důvody, není rozho- dující, že stěžovatel své důvody formálně nepodřadí jednotlivým zákonným ustanove- ním, či tak učiní nepřesně. Pokud je v kasační stížnosti uvedeno, jaké konkrétní vady v říze- ní či v úsudku se měl soud dopustit a z čeho to stěžovatel dovozuje, kasační stížnost obsto- jí. Přitom argumentace proti právnímu po- souzení musí vycházet z důvodů napadeného rozsudku (viz rozsudek ze dne 8. 1. 2004, čj. 2 Afs 7/2003-50, na www.nssoud.cz). V posuzovaném případě sice stěžovatel formálně namítal důvod dle $ 103 odst. 1 763 1655 písm. a) s. ř. s., věcně však pod toto ustanove- ní nepodřadil žádné konkrétní tvrzení týkají- cí se právního posouzení (vlastních rozhodo- vacích důvodů) krajského soudu, pro něž tento soud zrušil správní rozhodnutí. Stížnost netvrdí, co vlastně krajskému soudu proti jeho rozhodovacím důvodům (důvodům kauzálním pro rozhodnutí) vytý- ká. Stěžovatel se zabývá hodnocením skutko- vého stavu a z něj vyvozuje právní závěry, ji- miž polemizuje s názorem soudu, učiněným toliko jako obiter dictum napadeného roz- sudku, i s jemu předcházejícími správními rozhodnutími. Takovýto postup však nebyl namístě. Z obsahu kasační stížnosti lze dovo- dit pouze to, že stěžovatel nesouhlasí s práv- ním názorem krajského soudu, který byl vy- sloven nad rámec vlastních rozhodovacích důvodů rozsudku. Přitom ale jen právní ná- zor, který soud v řízení o žalobě vysloví jako důvod zrušení, je pro správní orgán závazný (S 78 odst. 5 s. ř. s.). V konkrétní věci byl tím- to závazným právním názorem náhled kraj- ského soudu na přezkoumatelnost rozhodnu- tí předsedy Úřadu, a proto přípustnou může být jen kasační stížnost, mířící proti tomuto názoru a popírající ho s příslušnou právní argumentací. Napadal-li stěžovatel rozsudek pro ne- správné posouzení právní otázky, bylo na něm, aby konkretizoval, v čem spatřuje ne- správnost právní otázky rozhodné pro výrok napadeného rozsudku. Jinak řečeno, bylo na stěžovateli, aby v kasační stížnosti tvrdil, že rozhodnutí správního orgánu přezkoumatel- 764 né bylo a mělo být krajským soudem také přezkoumáno věcně. To ale stěžovatel neučinil a vlastní rozhodovací důvod (a právní názor pro správní orgán závazný) nepopřel a pone- chal jej stranou. Argumentovalli proti právní- mu názoru krajského soudu, který nepředsta- voval vlastní rozhodovací důvod, a byl učiněn, jak shora uvedeno, jen nezávazně, obíter dic- tum, nemůže taková kasační stížnost napade- ným rozsudkem účinně otřást a míří mimo. Nezákonnost rozhodnutí krajského sou- du Nejvyšší správní soud nemůže na místě stěžovatele sám v napadeném rozsudku aktiv- ně vyhledávat; rozsah kasační stížnosti a spe- cifikaci jejích důvodů určuje stěžovatel v dů- sledku dispoziční zásady, která ovládá řízení o kasační stížnosti. V konkrétní věci to struč- ně řečeno znamená, že Nejvyšší správní soud nemůže dospět k závěru o tom, že rozhodnu- tí správního orgánu přezkoumatelné je, když to kasační stížnost netvrdí. Lze tedy shrnout, že stížní námitky zpo- chybňující právní výklad krajského soudu k $ 56 zákona, který učinil krajský soud mimo rámec důvodů, pro něž rozhodnutí rušil, ne- mohou být uznány za zákonný důvod kasační stížnosti. Brojí-li stěžovatel v kasační stížnosti proti důvodům rozhodnutí soudu, jež nejsou pro správní orgán právně závazné a jež neby- ly podkladem pro výrok tohoto rozhodnutí (zde tedy pro zrušení rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost), jde o jiné důvody ka- sační stížnosti než ty, které jsou v $ 103 s. ř. s. uvedeny. Taková kasační stížnost je nepří- pustná ($ 104 odst. 4 s. ř. s.). 24 Správní řízení: doručování Řízení před soudem: kompetenční výluka k $ 106 zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním poli- cejním sboru a Sboru hradní policie*? k $ 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního k čl. III. bodu 4. písm. a) a písm. b) zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje občan- 2% Ď ský soudní řád a notářský řád Jestliže bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno v úředně ověřené kopii, au- tenticita rozhodnutí byla potvrzena úředním ověřením a žalobce již využil možnos- tí daných mu právním řádem k obraně, včetně žaloby, aniž by řádné doručení napa- deného rozhodnutí jakkoli zpochybnil, nemůže zpětně tvrdit, že mu rozhodnutí řádně doručeno nebylo, aniž by však zároveň upustil od požadavku na přezkoumá- ní „pravomocného“ rozhodnutí mimo odvolací řízení správním orgánem. Takový postup žalobce je účelový a přiznat soudní ochranu mu nelze.
Společnost s ručením omezeným TANGENTA-B proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za účasti města Bechyně, o zrušení zadání veřejné zakázky, o kasační stížnosti
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. listopadu 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu