Nejvyšší správní soud rozsudek azyl_cizinci

8 Azs 67/2022

ze dne 2022-06-09
ECLI:CZ:NSS:2022:8.AZS.67.2022.20

8 Azs 67/2022- 20 - text

 8 Azs 67/2022-21 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2019 čj. OAM 60/ZA

ZA11

BA04

2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2022, čj. 32 Az 23/2020 36,

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2022, čj. 32 Az 23/2020 36, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

I. Vymezení věci

[1] Žalovaný (dále „stěžovatel“) v záhlaví označeným rozhodnutím neudělil žalobci mezinárodní ochranu. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu. Krajský soud v Brně jí v záhlaví uvedeným rozsudkem vyhověl a zrušil rozhodnutí žalovaného.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[2] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů rozhodnutí. Věc podle stěžovatele přesahuje jeho vlastní zájem, jelikož rozsudek trpí zásadní vadou v důsledku nesouladu výroku s odůvodněním. Rovněž, několik pasáží rozsudku nekoresponduje s případem žalobce. Napadený rozsudek tak trpí nedostatkem důvodů, je nesrozumitelný a nepřezkoumatelný.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[3] Nejvyšší správní soud se nejprve v souladu § 104a odst. 1 s. ř. s. zabýval otázkou, zda je kasační stížnost přijatelná, tedy jestli svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele.

[4] Institut přijatelnosti kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany vymezil NSS v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006

39, č. 933/2006 Sb. NSS. Dle uvedeného rozhodnutí kasační stížnost přesahuje vlastní zájmy stěžovatele mimo jiné tehdy, jestliže „by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.“. Tato východiska týkající se přijatelnosti ve věcech mezinárodní ochrany platí i pro šířeji pojatý institut nepřijatelnosti, tedy § 104a ve znění účinném od 1. 4. 2021 (usnesení NSS ze dne 30. 5. 2022, čj. 8 Azs 387/2021 26, bod 4).

[5] Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí stěžovatele přesto, že v odůvodnění rozsudku dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (body 17 a 51 napadeného rozsudku). Existuje tedy rozpor mezi výrokem a odůvodněním. Krajský soud se navíc v odůvodnění zabývá situací Kurdů v Turecku a opírá se tedy o fakta nekorespondující se situací žalobce, který je Ukrajinec a tvrdil obavy z návratu na Ukrajinu. Z tohoto důvodu je kasační stížnost přijatelná, neboť v napadeném rozsudku Nejvyšší správní soud shledal zásadní pochybení, které mohlo mít dopad na hmotněprávní postavení stěžovatele.

[6] Nejvyšší správní soud se v návaznosti na uvedenou stížní námitku zabýval nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů, jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné. (rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Azs 47/2003 130, č. 244/2004 Sb. NSS).

[7] Jak již bylo uvedeno shora, odůvodnění napadeného rozsudku je v rozporu s výrokem a odůvodnění vůbec nekoresponduje s napadeným správním rozhodnutím a žalobou. Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že napadený rozsudek krajského soudu je nesrozumitelný, a tudíž nepřezkoumatelný.

[8] Nad rámec odůvodnění upozorňuje NSS krajský soud na nutnost v dalším řízení reflektovat aktuální situaci na Ukrajině (čl. 43 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, rozsudek NSS ze dne 26. 11. 2015, čj. 10 Azs 194/2015 32, body 22 až 24).

IV. Závěr a náklady řízení

[9] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná a napadený rozsudek krajského soudu dle § 110 odst. 1, věty 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud vázán právními závěry uvedenými v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 9. června 2022

Petr Mikeš předseda senátu