8 Tcu 206/2012-12
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2012 o
návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a
odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů, t a k t o :
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění
pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky mladistvého
„tulipána“*), rozsudkem Obvodního soudu - porotního soudu pro mladistvé v
Ambergu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 3 Ls 112 Js 4437/10 jug., hledí jako na
odsouzení soudem České republiky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve věci mladistvého
„tulipána“, občana České republiky (dále jen „mladistvý“) pod sp. zn.
818/2011-MOT-T/8 Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí, aby se do evidence
Rejstříku trestů zaznamenaly údaje o pravomocném odsouzení německého Obvodního
soudu - porotního soudu pro mladistvé v Ambergu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 3
Ls 112 Js 4437/10 jug., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku
trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 269/1994 Sb.“).
Podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva
spravedlnosti rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem
jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České
republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České
republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj
byl uložen.
Nejvyšší soud na základě tohoto podnětu a připojeného opisu předmětných
rozhodnutí shledal, že rozsudkem Obvodního soudu, porotního soudu pro mladistvé
v Ambergu ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 3 Ls 112 Js 4437/10 jug., byl mladistvý
uznán vinným trestnými činy poškození věci, krádeže, odporu vůči zasahujícím
státním zaměstnancům, urážky, úmyslného založení požáru a úmyslného zranění, za
něž byl při započtení trestů z rozsudku Obvodního soudu Schwandorf ze dne 16.
6. 2009, č. j. 3 Ls 112 Js 1640/09 jug., rozsudku Obvodního soudu Schwandorf
ze dne 4. 8. 2009, č. j. 3 Ls 112 Js 3606/09 jug. a rozsudku Obvodního soudu
Schwandorf ze dne 18. 5. 2010, č. j. 3 Ls 112 Js 8339/09 jug. odsouzen k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a osmi měsíců, bylo
nařízeno umístění mladistvého do odvykacího zařízení, a byl nařízen předem
výkon uznaného jednotného trestu pro mladistvé jeden rok.
Podle skutkových zjištění se mladistvý skutků ve věci sp. zn. 3 Ls 112
Js 4437/10 jug. dopustil v podstatě tím, že:
1. vědomě a záměrně zapálil zapalovačem dne 8. 8. 2009 v 00.45 hodin na nádvoří
před nádražím v B. v M. v prostoru tam zastřešeného parkoviště pro jízdní kola
kaluž benzínu, která se vytvořila pod zaparkovaným mopedem typu Simson Star,
pojišťovací identifikační značka, poškozeného W. Jak odsouzený zamýšlel,
minimálně však s tím počítal, oheň zachytil nejdříve uvedený moped poškozeného
W., pak se rozšířil na rovněž na parkovišti odstavený skútr typu Piaggio THP
125 XR, poškozeného H. a nakonec zasáhl zastřešení parkoviště pro jízdní kola,
přičemž bylo zničeno 14 skleněných tabulí, celá kovová konstrukce byla pokrytá
sazemi a dlažba místy poškozena. To mělo za následek, že na mopedu poškozeného
W. vznikla škoda ve výši 350,00 EUR, na skútru a na motocyklové přilbě
poškozeného H. škoda v celkové výši 1.400,00 EUR a na zastřešení parkoviště
škoda ve výši asi 10.000,00 EUR, což „tulipán“ zamýšlel, minimálně však s tím
počítal,
2. dne 8. 8. 2009 asi v 01.15 hod. policejní důstojník PHK Sc. PI B. oznámil
„tulipánovi“ na nádvoří v železniční stanici M. v prostoru zadních otevřených
dveří služebního vozu, že bude předběžně zadržen pro podezření z krátce předtím
provedeného úmyslného založení požáru. Poté, co odmítl spolujízdu do služebny,
oznámil mu PHK S., že v případě dalšího odmítání mu budou nasazena pouta. Protože „tulipán“ na několikanásobný dotaz PHM S. rovněž z PI B. neřekl že je
připraven k spolujízdě, chytili jej - PHM S. a PHK S. - každý za jednu ruku,
aby ho usadili na zadní sedadlo služebního vozidla. „tulipán“ se přitom prudkým
otočením a kroucením uvolnil a chtěl se vyhnout opatření útěkem. Policista PHM
S. ho chytil a srazil na zem. Přitom „tulipán“ kladl odpor opatření tak, že se
na zemi velkou silou kroutil, kopal kolem sebe a pokoušel se setřást policisty. Těm se konečně podařilo pomocí bezpečnostních pracovníků J. B. a Ch. L. nasadit
mu pouta. Až potom jej bylo možno jen s použitím velké síly dostat do
služebního vozu, přičemž se ještě pokoušel pravou nohou bránit zavření dveří
vozu. Ve služebním voze „tulipán“ ze zadního sedadla ještě dvakrát uhodil
hlavou do okenního skla,
3. dne 29. 11. 2009 asi ve 02.10 hodin uhodil před snack barem "P.", H. v B. poškozeného T.O. bez ospravedlnitelného důvodu pěstí do úst tak, že tento
utrpěl otok spodního rtu, jak „tulipán“ zamýšlel, minimálně však s tím počítal,
4. dne 22. 4. 2010 se „tulipán“ a jinak stíhaní M. V., G. M. a M. S. společně
rozhodli, že budou spolu páchat na území města S. vědomě a záměrně značné
věcné škody, přičemž jednali takto:
a) dne 22. 4. 2010 asi ve 21.55 hod. jinak stíhaní S. a V. kopli do venkovního
zrcátka v K. S. před domem zaparkovaného osobního vozu značky BMW, poškozené S. K. Vznikla věcná škoda na majetku ve výši 463,48 EUR,
b) poté „tulipán“ a jinak stíhaní V., M. S. vyrazili na parkoviště N. na
A.K.-P., S. Tady „tulipán“ asi v 22.09 hod. kopl vícekrát do pravého zadního
postranního okna v parkingu zaparkovaného osobního vozu značky Opel, poškozené
A. M. G.
tak, že sklo prasklo. Přitom vznikla věcná škoda na majetku ve výši
170,82 EUR,
c) asi ve 22.10 hod. kopl jinak pronásledovaný S. nohou do zadních výklopných
dveří v N. odstaveného osobního vozu značky VW, poškozené L. M., čímž udělal na
výklopných zadních dveřích bouli a vznikla věcná škoda ve výši 1.497,38 EUR,
d) kolem 22.15 hod. nakonec jinak stíhaný Vogel vykopnul levé venkovní zrcátko
rovněž na parkovišti N. odstaveného osobního auta značky Opel, poškozené E. H.,
přičemž vznikla věcná škoda na majetku ve výši 200 EUR,
e) dále jinak stíhaný V. dne 22. 4. 2010 ve 22:45 hod. hodil pivní láhev do
výkladní skříně kadeřnictví "p." ve S. v S., takže se sklo výkladu roztříštilo
a vznikla věcná škoda 785,95 EUR. „tulipánem“ a jinak stíhanými V., M. a S. byly způsobeny jimi zamýšlené škody
nebo škody, se kterými alespoň počítali. 5. v následujících dvou případech vnikal „tulipán“ do vozidel, aby z nich
odcizil cenné předměty a ponechal si je, třebaže věděl, že na to nemá žádné
právo:
a) dne 25. 5. 2010 v již přesně nezjistitelné době mezi 00.35 a 01.40 hod. „tulipán“ vnikl na nádražním pozemku v S. násilím do zaparkovaného osobního
auta Chevrolet Captiva, poškozeného A. K. tak, že hodil kámen do jednoho skla
ve dveřích řidiče vozu. Z auta odcizil mince a jízdenky v celkové hodnotě 2,00
EUR a navigační systém v hodnotě přibližně 200,00 EUR, který dal své společnici
L. B. Násilným vniknutí do vozidla vznikla věcná škoda ve výši přibližně 500,00
EUR. b) v již přesně nezjistitelné době od 24. 5. 2010 od 22.15 hod. do 25. 5. 2010,
01.40 hod. „tulipán“ odcizil z osobního automobilu zaparkovaného před domem ve
W. v S. značky VW Sharan, úřední poznávací značka poškozeného H. Z., dálkové
ovládání garáže v hodnotě asi 135,00 EUR. 6. dne 25. 5. 2010 kolem 01.46 hod. byl „tulipán“ nakonec podroben kontrole na
ulici E. S. v S. od PHK G. a PHM'in W., protože se na základě stávajícího
popisu osoby a pachatele vloupání do osobního vozu poškozeného A. K. potvrdilo
podezření proti němu, oznámil mu PHK G., že je předběžně zadržen. „tulipán“ se
pokusil vyhnout tomuto zadržení pokusem o útěk. Přitom ho PHK G. podržel za
ruce, přičemž se „tulipán“ točil a kroutil, aby se osvobodil z držení. V dalším
průběhu se stával stále agresivnější a nijak na něj nepůsobily hrozby
bezprostředního donucení. Potom byl v té době příchozím POM H. a PHK G. položen
na zem. Protože se „tulipán“ i nadále pokoušel vykroutit z držení, dali mu POM
H. a PHK G. velká pouta na ruce. Přitom označoval dva policisty a POM H. a PHK
G. za "onanisty" a "teplouše", aby tak vyjádřil svoje opovržení jimi a aby tak
zlehčoval jejich čest.
Uvedený trest byl uložen při uplatnění rozsudku Obvodního soudu Schwandorf ze
dne 16. 6. 2009, č. j. 3 Ls 112 Js 1640/09 jug., rozsudku Obvodního soudu
Schwandorf ze dne 4. 8. 2009, č. j. 3 Ls 112 Js 3606/09 jug. a rozsudku
Obvodního soudu Schwandorf ze dne 18. 5. 2010, č. j. 3 Ls 112 Js 8339/09 jug.
(obdoba trestu souhrnného či úhrnného).
Činů, jež mladistvý spáchal v označených rozsudcích, které se uplatnily
při ukládání trestu, se dopustil tak, že podle rozsudku Obvodního soudu
Schwandorf ze dne 16. 6. 2009, č. j. 3 Ls 112 Js 1640/09 jug., jímž byl uznán
vinným trestnými činy úmyslného zranění,
dne 31. 1. 2009 kolem 23.30 hod. se zdržovali obžalovaný a učni M.B., D. W. a
P. L. v restauraci "P." ve S. Po odchodu z restaurace, obžalovaný následoval
uvedené do S., kde chytil a strčil P.L. na zeď domu. Potom uhodil podle nového
rozhodnutí k činu M. B. pěstí na levé ucho, takže B. upadl na zem. Pak se k
němu obrátil D. W. a také ho několikrát udeřil pěstí do obličeje. Jak
obžalovaný zamýšlel, ale minimálně s tím počítal, utrpěl P. L. pohmožděninu
levého kolena, M. B., zarudnutí a bolest levého ucha a D.W.tržnou ránu horního
rtu a ztrátu jednoho řezáku.
Rozsudkem Obvodního soudu Schwandorf ze dne 4. 8. 2009, č. j.
3 Ls 112 Js 3606/09 jug., byl uznán vinným a odsouzen pro trestný čin podvodu,
kterého se dopustil tím, že
1. dne 30. 1. 2009 asi ve 14.04 hodin se ohlásil na internetové stránce ke
stažení tam nabízeného počítačového softwaru, přičemž použil osobní údaje svého
přítele P. E., aby tímto zakryl skutečného smluvního partnera a jeho platební
schopnost i jeho ochotu zaplatit. Přitom obžalovaný věděl, že pro využití
internetové nabídky dluží poplatek ve výši 96,00 EUR. V důvěře ve správnost
prohlášení obžalovaným udaných údajů a jeho ochotu zaplatit, bylo obžalovanému
dovoleno firmou Media Intense GmbH použití služby online,
2. dne 1. 3. 2009 v 17.53 hod. a kolem 21.17 hod. se ohlásil na základě dalšího
nového rozhodnutí k činu na internetové stránce ke stažení dalšího
počítačového softwaru, přičemž v obou případech opět použil osobní údaje svého
přítele P. E., aby tím zakryl skutečného smluvního partnera a jeho platební
schopnost a ochotu zaplatit. Přitom obžalovaný věděl, že pro využití
internetové nabídky dlužil zaplacení vždy 96,00 EUR. V důvěře ve správnost
obžalovaným udaných údajů a jeho schopnost a ochotu platit, povolila
obžalovanému firma Content Service Ltd. využití internetové nabídky. Svým
jednáním si obžalovaný ušetřil výdaje ve výši vždy splatné odměny za využití a
firmám Media lntense a Content Service Ltd. vznikly odpovídající škody, což
obžalovaný zamýšlel, nebo alespoň s tím mlčky počítal.
Rozsudkem Obvodního soudu Schwandorf ze dne 18. 5. 2010, č. j. 3 Ls 112
Js 8339/09 jug., byl mladistvý uznán vinným a odsouzen pro trestné činy
nebezpečného zranění ve dvou případech ve skutkové většině s úmyslným zraněním
ve třech případech, jichž se podle popsaných skutkových zjištění dopustil v
zásadě tím, že
1. dne 11. 4. 2009 kolem 23.40 hod. obžalovaný „tulipán“ ve vstupu na diskotéku
"S." na H. v B. udeřil asistenta záchranné služby M. W. bez ospravedlnitelného
důvodu pěstí do obličeje a srazil ho tak, že W. spadl přes schod vstupu na zem.
Když M. W. ležel na zemi, opakovaně ho bili a kopali obžalovaní H., „tulipán“ a
K. ve vědomé a záměrné spolupráci bez ospravedlnitelného důvodu. W. tím utrpěl
HWS (syndrom bolestí krční páteře), tržně zhmožděnou ránu na spodním rtu, a
uvolnění levého horního řezáku, otok levého spánku a týlu i bolesti, což
obžalovaní zamýšleli, minimálně s tím počítali,
2. dne 26. 4. 2009 asi v 00.15 hod., na M. v B. obžalovaný „tulipán“ udeřil
pěstí do obličeje truhláře F. G. bez řádného důvodu a G. upadl na zaparkované
auto a na zem. Když F. G. ležel na zemi, obžalovaný ho opět vícekrát udeřil ve
vědomém a záměrném spolupůsobení s větším počtem neznámých osob. F. G. tím
utrpěl tržnou ránu na pravém čele a bolesti, což obžalovaný „tulipán“ zamýšlel,
minimálně s tím počítal,
3. dne 25. 7. 2009 asi v 01.30 hod. obžalovaný „tulipán“ kopl ve S. na K.
nezaměstnaného D. D. bez odůvodnitelného důvodu nohou do zad, přičemž D. utrpěl
bolesti, což obžalovaný zamýšlel, minimálně s tím počítal,
5. krátce po (již) uvedeném případu srazil obžalovaný „tulipán“ v K. ve S.
žáka F. S. bez ospravedlnitelného důvodu zezadu tak, že tento padl na zeď domu
a utrpěl otok spánku, pohmoždění lebky a nosu, odřeniny pravého lokte a nosu a
také bolesti, což obžalovaný zamýšlel, minimálně však s tím počítal,
6. dne 12. 3. 2010 asi 10,45 hod. udeřil obžalovaný „tulipán“ mechanika
zařízení L. M. v jeho pokoji v domě v B. ve S., bez ospravedlnitelného důvodu
více údery do obličeje a hlavy, takže M. utrpěl tržně zhmožděnou ránu na
vnitřní straně spodního rtu a také povrchovou ránu na pravém obočí, což
obžalovaný zamýšlel, minimálně však s tím počítal.
Nejvyšší soud na základě takto popsaných skutkových okolností, poté, co
činy mladistvého posoudil z hledisek uvedených v § 4a odst. 3 zákona č.
269/1994 Sb., shledal, že mladistvý, který je občanem České republiky, byl
odsouzen rozsudky Spolkové republiky Německo, která je členským státem
Evropské unie, jako mladistvý pachatel.
Odsouzení se týká skutků, které jsou trestné i podle právního režimu České
republiky. Konkrétně vykazují znaky trestných činů, resp. provinění [ublížení
na zdraví podle § 221 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009
(dále jen „tr. zák.“), podvod podle § 250 odst. 1 tr. zák., pokus trestného
činu ublížení na zdraví podle § 8 k § 221 odst. 1 tr. zák., pokus trestného
činu obecného ohrožení podle § 8 k § 179 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., násilí
proti úřední osobě podle § 155 odst. 1 tr. zák., poškození cizí věci podle §
228 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr.
zákoník“), krádeže podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě
podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku; uvedené trestné činy (resp. provinění)
spáchané za účinnosti trestního zákona, tj. do 31. 12. 2009, jsou trestné nově
i podle trestního zákoníku jako ublížení na zdraví podle 146 odst. 1 tr.
zákoníku, pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 21 k § 146 odst. 1
tr. zákoníku, pokus trestného činu obecného ohrožení podle § 21 k § 272 odst.
1, 2 písm. c) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 tr.
zákoníku]. Jejich závažnost je vysoká a to jak s ohledem na povahu činů, tak i
druh trestu, jenž byl mladistvému uložen (zvláště v bodě II. 1. výroku o vině
rozsudku Obvodního soudu – porotního soudu pro mladistvé v Ambergu ze dne 10.
11. 2010, sp. zn. 3 Ls 112 Js 4437/10 jug.).
Při hodnocení závažnosti a společenské škodlivosti jeho činů nelze také
přehlédnout, že mladistvý se zde uvedené trestné činnosti převážně násilného
charakteru a trestné činnosti proti majetku dopouští opakovaně a ani předchozí
odsouzení ke změně jeho postojů nevedla. Naopak v průběhu času jeho trestná
činnost spíše nabývá na intenzitě i závažnosti, o čemž svědčí i výše zmíněné
nejzávažnější provinění obecného ohrožení spáchané jím ve stádiu pokusu podle §
21 k § 272 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Jde-li o druh uloženého trestu, ze
spisového materiálu vyplynulo, že mladistvému byl uložen citelný nepodmíněný
trest odnětí svobody v celkové výměře čtyř let a osmi měsíců.
Lze tedy spolehlivě uzavřít, že se zřetelem na závažnost činů i druh
trestu, který za ně byl uložen, jsou splněny všechny podmínky (formální i
materiální) pro to, aby se na výše uvedené odsouzení „tulipána“ jako
mladistvého pachatele hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva
spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.