8 Tcu 51/2024-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 6. 2024 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky mladistvé AAAAA (pseudonym), rozsudkem Spolkové republiky Německo, Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mladistvé, ze dne 15. 11. 2019, sp. zn. 62 Ls 607 Js 57696/19 jug, který nabyl právní moci dne 11. 2. 2020, a to pro provinění ublížení na zdraví ve dvou případech, kladení odporu veřejným činitelům ve dvou případech a útoku na veřejné činitele ve dvou případech, ve vícečinném souběhu s proviněním urážky ve dvou případech, ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, kladení odporu veřejným činitelům a útoku na veřejné činitele v jednom případě, dále s proviněním vyhrožování ve dvou případech, ublížení na zdraví, kladení odporu veřejným činitelům a útoku na veřejné činitele ve dvou případech (v bodě II./1.), a dále provinění ublížení na zdraví (v bodě II./3.), a tomu odpovídající část trestního opatření odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občanky České republiky mladistvé AAAAA, rozsudkem Spolkové republiky Německo, Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mladistvé, ze dne 15. 11. 2019, sp. zn. 62 Ls 607 Js 57696/19 jug, který nabyl právní moci dne 11. 2. 2020, pro provinění neoprávněného vniknutí na pozemek (II./2.) a ozbrojené krádeže (II./4.), a těmto proviněním odpovídající části trestního opatření odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců.
1. Rozsudkem Spolkové republiky Německo, Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mladistvé, ze dne 15. 11. 2019, sp. zn. 62 Ls 607 Js 57696/19 jug, který nabyl právní moci dne 11. 2. 2020, byla mladistvá AAAAA v bodě II./1. uznána vinnou proviněními ublížení na zdraví ve dvou případech, kladení odporu veřejným činitelům ve dvou případech a útoku na veřejné činitele ve dvou případech, ve vícečinném souběhu s proviněním urážky ve dvou případech, ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, kladení odporu veřejným činitelům a útoku na veřejné činitele v jednom případě, dále s proviněním vyhrožování ve dvou případech, ublížení na zdraví, kladení odporu veřejným činitelům a útoku na veřejné činitele ve dvou případech, v bodě II./2. proviněním neoprávněného vniknutí na pozemek, v bodě II./3 proviněním ublížení na zdraví, a v bodě II. /4. proviněním ozbrojené krádeže.
2. Podle skutkových zjištění obsažených v citovaném rozsudku se mladistvá předmětné trestné činnosti dopustila v bodě II. v podstatě tím, že ad 1) dne 7. 5. 2019 ve 14.40 hodin se neoprávněně zdržovala v bytě své matky a prováděla výtržnosti. Vysoce agresivní mladistvou policisté v zájmu její vlastní bezpečnosti podrobili prohlídce, při níž se bránila tím, že do policistů opakovaně kopala a trefila je oba do holeně, čímž jim způsobila bolestivá zranění, což musela předvídat a akceptovala to. Policisté pak mladistvou odvezli policejním vozem na psychiatrické oddělení pro děti a mládež, kde musela být kvůli svému pokračujícímu vysoce agresivnímu chování spoutána na nohách a hlavní policejní komisařka P.
ji musela oběma rukama držet na sedadle auta. Mladistvá následně hlavní policejní komisařce P. několikrát plivla do obličeje, aby jí vyjádřila svou neúctu a rovněž urážela hlavní policejní komisařku P. slovy „kurva“, „lesbická píča“, „špinavá píča“, „zasraná píča“, „zkurvysyn“ a hlavního policejního komisaře M. slovy „bastard“, „zkurvysyn“, „špinavec“, aby jim vyjádřila své pohrdání. Dále se mladistvá snažila zvednout svoje nohy z prostoru pro nohy a kopat do hlavní policejní komisařky P. nebo ji zasáhnout nohami, aby jí ublížila na zdraví.
Nakonec mladistvá policistům řekla, že je a jejich rodiny zabije a že si opatří zbraň, aby jim mohla vyhrožovat smrtí. Po příjezdu na kliniku byla mladistvá odvezena na oddělení na invalidním vozíku. Během cesty ji museli oba policisté přidržovat, načež se mladistvé podařilo vymanit ze sevření hlavního policejního komisaře M. své stále svázané nohy, poté nejprve vytáhla nohy nahoru a následně oběma nohama kopla hlavního policejního komisaře M. do jeho horní části těla, čímž mu způsobila bolest, což mladistvá předvídala a akceptovala.
O několik minut později se mladistvá pokusila s rozmachem naklonit svůj invalidní vozík dozadu, v důsledku čehož hlavní policejní komisařka P. přitlačila levé rameno mladistvé na zadní část vozíku, a následně mladistvá hlavní policejní komisařku P. kousla do pravé ruky, čímž jí způsobila stopu po kousnutí a bolest, což mladistvá předvídala a akceptovala, ad 2) dne 13. 6. 2019 kolem 01.00 hod. se mladistvá zdržovala v prostorách ochranného střediska pro mladistvé na adrese XY na adrese XY v XY, přestože věděla, že má na pozemek zákaz vstupu, ad 3) dne 17.
7. 2019 kolem 06:20 hod. mladistvá na adrese XY, XY, zranila N. Z. tím, že ji zatlačila na nehet ukazováčku tak, že se nehet utrhl a začal silně krvácet. Nehet pak musel být zcela odstraněn. V důsledku toho poškozená trpěla bolestmi, což mladistvá přinejmenším předvídala a připouštěla, ad 4) dne 13. 8. 2019 v 15:00 se mladistvá nacházela ve XY na adrese XY, XY, společně s P. M. a V. S., kteří jsou stíháni odděleně. V souladu se společným rozhodnutím spáchat trestný čin mladistvá a P. M. a V. S. odcizili oblečení v celkové hodnotě 344,63 EUR, a to tak, že střídavě chodili do šatny, strhávali etikety a zboží balili do tašek, které si přinesli s sebou, a opustili obchod, aby si zboží ponechali pro sebe, aniž by ho zaplatili.
Mladistvá přitom věděla, že V.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon č. 269/1994 Sb.“), že se na odsouzení jmenované mladistvé rozsudkem Spolkové republiky Německo, Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mladistvé, ze dne 15. 11. 2019, sp. zn. 62 Ls 607 Js 57696/19 jug, který nabyl právní moci dne 11. 2. 2020, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zák. 269/1994 Sb., avšak jen ve vztahu k proviněním popsaným v rozsudku německého soudu pod body II./1. a II./3.
5. Podle § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb. rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že mladistvá obviněná je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem (č. l. 21 a 24 spisu).
7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb., tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz rozhodnutí č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb. Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zák. č. 269/1994 Sb. (viz rozhodnutí č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na posuzované rozhodnutí zamítne.
8. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud jde o skutek popsaný pod bodem II./1., tak bylo objasněno, že mladistvá jednala tak, že poté, co byla hlídkou policie zadržena v bytě své matky, kde se neoprávněně zdržovala a prováděla výtržnosti, do zasahujících policistů opakovaně kopala, čímž jim způsobila bolestivá zranění, hlavní policejní komisařce P. několikrát plivla do obličeje, aby jí vyjádřila svou neúctu a rovněž urážela hlavní policejní komisařku P. popsanými vulgárními slovy. Dále se v souvislosti s jejím zadržením snažila zvednout svoje nohy z prostoru pro nohy a kopat do hlavní policejní komisařky P. nebo ji zasáhnout nohami, aby jí ublížila na zdraví, a poté policistům řekla, že je a jejich rodiny zabije a že si opatří zbraň, aby jim mohla vyhrožovat smrtí. Po příjezdu na kliniku, kde lze předpokládat pohyb většího počtu osob, neboť se jedná o veřejné zdravotnické zařízení, oběma nohama kopla hlavního policejního komisaře M. do jeho horní části těla, čímž mu způsobila bolest a o několik minut později se mladistvá pokusila s rozmachem naklonit svůj invalidní vozík dozadu, v důsledku čehož hlavní policejní komisařka P. přitlačila levé rameno mladistvé na zadní část vozíku, a následně mladistvá hlavní policejní komisařku P. kousla do pravé ruky, čímž jí způsobila stopu po kousnutí a bolest. V tomto jednání lze spatřovat provinění výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a to v jednočinném souběhu s proviněními násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, a pokusem provinění ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Mladistvá se tudíž svým shora popsaným jednáním dopustila čtyř provinění, jež jsou trestná i z hlediska právních předpisů České republiky.
9. Jednáním popsaným v bodě II./3., pokud zranila poškozenou tím, že jí zatlačila na nehet ukazováčku tak, že se nehet utrhl a začal silně krvácet a následně musel být zcela odstraněn, v důsledku čehož poškozená trpěla bolestmi, které nebyly blíže specifikovány, by šlo o pokus provinění ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 146 odst. 1 tr. zákoníku.
10. Z uvedených důvodů by ve vztahu k bodům II./1. a II./3. byla splněna podmínka oboustranné trestnosti a lze shledat, že se mladistvá dopustila celkem pěti provinění, jež jsou trestná i z hlediska právních předpisů České republiky.
11. Ve shora uvedeném rozsahu tedy byly splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. Stejně tak podmínky materiální povahy byly dány, když společenská škodlivost trestné činnosti mladistvé je zvyšována zejména způsobem provedení provinění, když nelze pominout vyšší četnost skutků a intenzitu a razantnost jejího jednání, jímž opakovaně působila na fyzickou i psychickou integritu jiných osob.
12. Jiný názor Nejvyšší soud zastává u skutků popsaných v bodech II./2. a II./4., u nichž oboustrannou trestnost neshledal. V bodě II./2. se mladistvá zdržovala v ochranném středisku pro mladistvé, přestože věděla, že má na pozemek zákaz vstupu. Pro závěr o provinění porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku v tomto popisu skutku chybí údaje o tom, že by šlo o obydlí jiného, jehož nedotknutelnost je chráněna citovanou skutkovou podstatou. Nelze v něm shledat ani znaky provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku, jelikož v popisu skutku nebylo uvedeno, že zákaz vstupu na pozemek vycházel z rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. U skutku v bodě II/4. mladistvá společně s dalšími dvěma osobami v obchodě s oblečením odcizila věci v hodnotě 344,63 EUR. Kurz eura České národní banky ke dni 13. 8. 2019 byl 1 euro za 25,830 Kč a výše vzniklé škody tedy činila 8.901,80 Kč. Uvedená hodnota však nedosahuje minimální hranice škody nikoli nepatrné, která je podle § 138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku stanovena na 10.000 Kč. Tudíž znak přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spočívající ve způsobení škody nikoli nepatrné v tomto případě naplněn nebyl. Současně z popisu skutku neplynou ani jiné alternativy tohoto trestného činu [srov. § 205 odst. 1 písm. b) až e) tr. zákoníku]. Skutečnost, že jeden ze spolupachatelů měl u sebe v době spáchání tohoto činu nůžky, není pro tuto právní kvalifikaci významná. Nejvyšší soud rovněž připomíná, že pro posouzení oboustranné trestnosti u skutku pod bodem II./4. vycházel z právní úpravy účinné v době jeho rozhodování, neboť byla pro mladistvou obviněnou příznivější (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku).
13. Ze všech shora uvedených důvodů nebyla u skutků popsaných pod body II./2. a II./4. splněna podmínka oboustranné trestnosti, a proto Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. v této části zamítl. S ohledem na tuto skutečnost přiměřeně snížil mladistvé původně vyměřené trestní opatření odnětí svobody o dva měsíce.
14. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministra spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí, a přitom rozhodl tak, že část trestního opatření mladistvé, ohledně něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, činí trestní opatření odnětí svobody v trávní deseti měsíců, uložené v souladu s § 325 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 31 odst. 1 z. s. m. Toto trestní opatření stanovil soud s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých provinění.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 6. 2024
JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu