8 Td 2/2011 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. ledna 2011 v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“*), vedené u Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 34/2009, o příslušnosti soudu t a k t o :
Podle § 24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ p ř í s l u š n ý Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež.
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Znojmě podala dne 1. 7. 2009 Okresnímu soudu ve Znojmě obžalobu na obviněného mladistvého „tulipána“ (dále převážně jen „mladistvý“) pro skutek spočívající v tom, že „v přesně nezjištěné době v odpoledních hodinách dne 31. 7. 2008 v T., v lesoparku zvaném „P.“ nad botanickou zahradou pohlavně zneužíval nezl., kdy ji líbal a nejméně v jednom případě s ní vykonal soulož, přičemž bezpečně věděl, že poškozená v dané době nedosáhla věkové hranice patnáct let“, v němž spatřovala provinění pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“),
Samosoudkyně Okresního soudu ve Znojmě usnesením ze dne 13. 7. 2009, sp. zn. 3 Tm 37/2009, podle § 39 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“) tuto trestní věc postoupila k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Teplicích, soudu pro mládež. Učinila tak po zjištění, že mladistvý se již nenachází ve V. ú. ve V. na okrese Z., neboť po dovršení zletilosti byl z něho propuštěn do místa svého trvalého bydliště, které se nalézá v obvodu Okresního soudu v Teplicích.
Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, jemuž byla uvedená trestní věc postoupena (podle podacího razítka na č. l. 77 spisu se tak stalo již dne 25. 8. 2009), tento názor neakceptoval a usnesením ze dne 12. 7. 2010, sp. zn. 3 Tm 34/2009, věc podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil Nejvyššímu soudu České republiky, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento postup odůvodnil tím, že ze zprávy Magistrátu města T., oddělení sociálně právní ochrany, ze dne 15. 3. 2010 vyplynulo, že žádné aktuální zprávy k poměrům mladistvého nejsou tomuto orgánu známy, a nelze proto bez dalšího dospět k jednoznačnému závěru o místní příslušnosti Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Okresní soud ve Znojmě, soud pro mládež, se prý měl před svým rozhodnutím o postoupení věci pokusit zjistit místo faktického bydliště mladistvého. Jestliže tak neučinil, je jeho rozhodnutí přinejmenším předčasné. Nadto soud poznamenal, že rozhodnutí o postoupení věci neměla učinit samosoudkyně, neboť mladistvý je projednáván pro provinění pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. a tudíž se jedná o věc senátní.
Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, následně věc předložil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež. Stalo se tak sice v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 tr. ř., ale teprve dne 7. 1. 2011.
Podle naposledy citovaného ustanovení platí, že vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Tento soud je přitom vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, tedy v případě mladistvých zakotvenými v ustanoveních § 37 a § 39 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle § 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo. Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity a mají být aplikovány v pořadí, v jakém jsou uvedeny v § 37 citovaného zákona.
S ohledem na to, že projednávaná věc byla Okresním soudem ve Znojmě, soudem pro mládež, postoupena Okresnímu soudu v Teplicích, soudu pro mládež, podle § 39 zák. č. 218/2003 Sb., je namístě připomenout, že podle tohoto ustanovení může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější.
Postoupení věci místně příslušným soudem pro mládež podle tohoto ustanovení představuje výjimku z pravidel o místní příslušnosti soudu v řízení proti mladistvému a je možné v kterémkoliv stadiu řízení před soudem pro mládež. Takový postup je však podmíněn zjištěním, že postoupení věci jinému soudu bude ku prospěchu mladistvého a že se zřetelem na zájmy mladistvého bude konání trestního řízení u tohoto soudu nejúčelnější. Hledisky, na nichž je založena možnost postoupit věc z důvodu vhodnosti jinému soudu pro jsou tedy jednak prospěch mladistvého a jeho zájmy vycházející z účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže zakotveného zejména v § 1 odst. 2 citovaného zákona, jednak účelnost konání řízení u jiného soudu s ohledem na možnosti efektivnější součinnosti a spolupráce s jinými subjekty ve smyslu pravidel obsažených v § 40 tohoto zákona (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Td 22/2008).
V posuzované věci je významné, že mladistvý se již v době podání obžaloby (dne 1. 7. 2009) ve V. ú. pro m. V., Z., okres Z. nenacházel. Z tohoto výchovného ústavu byl totiž propuštěn do místa trvalého bydliště v T., N., poté, co dne 14. 4. 2009 nabyl zletilosti (srov. č. l. 68 spisu). Na této adrese se však v následujícím období zřejmě nezdržoval, neboť se mu na ni nepodařilo doručit žádné rozhodnutí soudů v této věci. Úspěch nepřinesla ani snaha doručit mu rozhodnutí na adresu B., U N., kde měl údajně bydlet u J. H. (srov. č. l. 93 spisu). Dlužno však poznamenat, že o doručení rozhodnutí na další možnou adresu T., N. S. (srov. č. l. 85 spisu) se Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, ani nepokusil.
Z uvedených skutečností je zřejmé, že pokud místní příslušnost Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, měla být založena podle místa, kde mladistvý vykonával ústavní výchovu, tj. na podkladě kritéria vyjádřeného v § 37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. podle místa, kde mladistvý měl fakticky bydlet (srov. rozhodnutí publikované pod č. 15/2008 Sb. rozh. trest.), nepřicházelo uplatnění tohoto kritéria v úvahu. Jeho uplatnění však nepřichází do úvahy ani v současné době, neboť u mladistvého nebylo spolehlivě zjištěno místo, kde bydlí či kde se zdržuje, ani místo, kde pracuje (trvalé bydliště zřejmě má u něj jen formální charakter).
Za této situace je na místě aplikovat § 37 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., podle něhož koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno. Jestliže z podané obžaloby vyplývá, že provinění, jež je mladistvému kladeno za vinu, bylo spácháno v obvodu Okresního soudu v Teplicích, projednání věci soudem pro mládež právě tohoto okresního soudu vyhovuje jak zájmům mladistvého, tak i požadavkům řádného objasnění věci a potažmo i rychlosti a hospodárnosti řízení (zvláště když poškozená i ostatní svědci, které bude třeba k objasnění věci vyslechnout, bydlí v obvodu tohoto soudu).
Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že příslušným k projednání trestní věci mladistvého je Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež. Jeho povinností (mimo jiné) bude projednat věc bez zbytečného odkladu a v přiměřené lhůtě (srov. § 3 odst. 6 citovaného zákona). To je třeba zdůraznit už s ohledem na dosavadní průtahy ve věci (ze zvýrazněných dat v úvodu tohoto usnesení je např. zřejmé, že od postoupení věci do jejího předložení Nejvyššímu soudu uplynula doba více než čtrnácti měsíců).
Toliko pro úplnost je zapotřebí poznamenat, že z hlediska řešené problematiky se Nejvyšší soud nemohl zabývat námitkou vyjádřenou v usnesení Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, a spočívající v tom, že o postoupení věci podle § 39 zák. č. 218/2003 Sb. nesprávně rozhodla samosoudkyně Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež. Ačkoli by bylo třeba v tomto směru mu přisvědčit, Nejvyšší soud nemohl v řízení podle § 24 odst. 1 tr. ř. takovou vadu nijak napravit či odstranit.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 19. ledna 2011 Předseda senátu: JUDr. Jan B l á h a
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.