8 Td 48/2024-1912
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2024 návrh předsedy senátu č. 7 JUDr. Josefa Mazáka na jeho vyloučení v řízení o dovolání obviněného L. J., vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 962/2024, a rozhodl takto: Podle § 30 odst. 1 tr. ř. není soudce JUDr. Josef Mazák vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 962/2024.
1. Předseda senátu Nejvyššího soudu JUDr. Josef Mazák podal ve věci vedené pod sp. zn. 7 Tdo 962/2024 návrh na své vyloučení z rozhodování předmětné trestní věci, který odůvodnil tím, že z obsahu spisu shledal, že obviněný L. J. stíhaný pro zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b), c), odst. 5 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spočívající v neoprávněném uplatnění nároku na pojistné plnění v důsledku úrazu, je mimo jiné usvědčován lékařskou zprávou lékařky M. R., která je švagrovou JUDr. Josefa Mazáka. Předseda senátu JUDr. Josef Mazák se sice subjektivně necítí být podjatý a s uvedenou svědkyní o věci nikdy nehovořil, avšak spatřuje v uvedené skutečnosti možný důvod pochybností o jeho nepodjatosti ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. Uvedený návrh tedy podal proto, aby předešel pochybnostem o své způsobilosti a schopnosti ve věci nestranně rozhodnout.
2. Tento návrh byl dne 27. 11. 2024 předložen senátu č. 8, aby o něm rozhodl.
3. Nejvyšší soud k návrhu JUDr. Josefa Mazáka, předsedy senátu č. 7 Nejvyššího soudu, z obsahu spisu shledal, že spis Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 10 T 8/2019 byl dne 31. 10. 2024 předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného L. J. Tato věc byla v souladu s Rozvrhem práce platným pro rok 2024 přidělena do senátu č. 7, jehož členy jsou soudci JUDr. Josef Mazák (předseda senátu v posuzované věci), JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. a JUDr. Radek Doležel, a je vedena pod sp. zn. 7 Tdo 962/2024.
4. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.
5. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností, může jít též např. o orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. 62/1980 Sb. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter.
Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení.
Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. 14/2000 Sb. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek.
Odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale
toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím. Jak Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vyslovil, tzv. subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, samo rozhodování o této otázce se však musí dít na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 187/10). 6. Předsedou senátu JUDr. Josefem Mazákem zmíněný příbuzenský poměr k jedné ze svědkyň podávajících výpověď v hlavním líčení před soudem prvního stupně v posuzované trestní věci „poměr k projednávané věci“ ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. nemůže založit, neboť jej lze zásadně shledat vůči osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení, a vyloučený orgán je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce osobně přátelském, anebo naopak osobně nepřátelském. Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. ř., které mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Příbuzenský vztah k jednomu ze svědků nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti soudce nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, jež bylo výsledkem řízení, v němž taková spřízněná osoba v minulosti v řízení před soudy nižších stupňů vystupovala v procesním postavení svědka, aniž by šlo o jediný usvědčující důkaz proti obviněnému. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci či jinému orgánu činnému v trestním řízení nebo jiné osobě přímo zúčastněné a zainteresované na výsledku řízení (srov. rozhodnutí č. 30/2007 Sb. rozh. tr.). Je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má uvedený vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2001, sv. 10 pod č. T 267; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 373 až 376). Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli (viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04). 7. Nejvyšší soud z těchto hledisek dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. a contrario dány důvody pro vyloučení JUDr. Josefa Mazáka z vykonávání úkonů v rámci řízení o dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 962/2024, neboť nejsou zřejmé žádné konkrétní důvody, které by jeho vyloučení opodstatňovaly, a nevyplynuly ani z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň- město sp. zn. 10 T 8/2019. Objektivní skutečnosti pro vyloučení dány nejsou. Z návrhu dotčeného soudce přitom vyplývá, že i jeho subjektivní postoj svědčí o jeho schopnosti nestranně rozhodnout. 8. Jeho návrh je tak třeba považovat za ryze formální, učiněný ve snaze předejít případným pochybnostem. 9. V daném případě tak nebyly zjištěny skutečnosti, které by svědčily o tom, že JUDr. Josef Mazák z hlediska ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. by nemohl v předmětné věci nestranně rozhodovat, a proto senát č. 8 v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. rozhodl, že jmenovaný soudce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 962/2024.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 31 odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 17.12.2024
JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu