8 Tdo 1556/2018-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud, soud pro mládež, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 12. 2018 o dovolání obviněného mladistvého AAAAA, nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 5/2018, takto:
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze, soudu pro mládež, přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, soudu pro mládež (dále „soud prvního stupně“), ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 2 Tm 5/2018, byl obviněný mladistvý AAAAA (dále „mladistvý“) uznán vinným proviněním pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že v přesně nezjištěné době v období letních prázdnin roku 2016, v místě svého bydliště, v bytě XY na adrese XY, vykonal nejméně ve dvou případech, po vzájemné dohodě, pohlavní styk formou soulože s poškozenou nezletilou MMMMM, nar. XY, ačkoliv věděl, že jí dosud nebylo 15 let.
2. Za toto provinění byl mladistvý odsouzen podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 31 odst. 1 z. s. m. k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle § 82 odst. 1 a § 83 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 33 odst. 1 z. s. m. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.
3. Městský soud v Praze, soud pro mládež, jako soud odvolací (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018, odvolání mladistvého podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl.
II. Dovolání mladistvého a vyjádření k němu
4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal mladistvý prostřednictvím obhájce z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovolání, neboť zmíněné usnesení spočívá na nesprávném právním a hmotněprávním posouzení skutku, avšak hlavně proto, že bylo rozhodnuto o odmítnutí jeho řádného opravného prostředku, aniž by byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí stanovené zákonem.
5. Mladistvý v obsahu tohoto dovolání vysvětlil, že proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání zaměřené proti všem jeho výrokům z důvodů podle § 258 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. ř. Vytýkal jím, že soud prvního stupně provedl dokazování v rozporu s podmínkami stanovenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť důkazy hodnotil jednostranně v jeho neprospěch, a nerespektoval zásadu in dubio pro reo. Usnesení odvolacího soudu považoval za vadné pro nesprávnost procesního postupu, pokud odvolání bez meritorního projednání podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl. Poukázal na tzv. blanketní odvolání a na to, že mu dne 10. 7. 2018 byla soudem prvního stupně doručena výzva na jeho doplnění. Této výzvě vyhověl a podáním ze dne 15. 7. 2018, které předal k poštovní přepravě následující pracovní den, odvolání doplnil. Učinil tak podle podmínek stanovených soudem ve lhůtě, v níž bylo doplnění předáno k poštovní přepravě, a tedy včas splnil povinnost odvolání řádně zdůvodnit.
6. Z uvedených důvodů se mladistvý nemohl ztotožnit se závěry učiněnými odvolacím soudem v dovoláním napadeném usnesení, neboť odvolací soud tvrdil, že doplnění odvolání v poskytnuté lhůtě učiněno nebylo, což bylo důvodem k postupu podle § 253 odst. 3 tr. ř. Pro takové rozhodnutí však podmínky nebyly dány, neboť mladistvý povinnosti stanovené zákonem i soudem splnil. Doplnění odvolání předal k poštovní přepravě s písemnými důvody. Nebylo proto jeho vadou, pokud se z neznámého důvodu tato zásilka nedostala včas před rozhodnutím odvolacího soudu do spisu, v němž je jeho věc vedena. Nebylo podstatné, zda odvolací soud obdržel podání opožděně vinou poštovního přepravce, či podatelny soudu prvního stupně, ale rozhodné je pouze to, že odůvodnění odvolání s potvrzením o předání k poštovní přepravě jsou obsahem spisu. Z těchto důvodů nemohl odvolací soud odvolání odmítnout podle § 253 odst. 3 tr. ř.
7. Mladistvý rozvedl, že v odůvodnění odvolání poukazoval na to, že poškozenou sice znal, chodili spolu, ale nikdy mezi nimi nedošlo k pohlavnímu styku. Rovněž tvrdil, že nebyla naplněna ani subjektivní stránka posuzovaného provinění. Tato jeho obhajoba žádným provedeným důkazem nebyla vyvrácena a výpověď poškozené stojí osamocena. Motivem k nepravdivé výpovědi poškozené mohlo být, že těžce nesla jejich rozchod a zjistila, že „randí“ s její kamarádkou. Soud prvního stupně se však jeho obhajobou nezabýval, neprovedl důkaz opodstatňující závěr, že skutek, který je mu kladen za vinu, spáchal, jak je uvedeno v obžalobě, a vadně neaplikoval zásadu in dubio pro reo. Mladistvý poukázal i na vhodnost využití zásady subsidiarity trestní represe a principu ultima ratio s možností posoudit jemu za vinu kladený čin podle jiných právních předpisů než podle trestního práva.
8. V závěru dovolání s ohledem na všechny rozvedené argumenty mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018, zrušil, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, a aby tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
9. Přestože opis dovolání mladistvého byl v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán Nejvyššímu státnímu zastupitelství, Nejvyšší soud do doby konání neveřejného zasedání jeho písemné vyjádření neobdržel. III. K formálním náležitostem dovolání
10. Z obsahu dovolání Nejvyšší soud jako dovolací soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) zjistil, že je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).
11. Rovněž Nejvyšší soud posuzoval, zda koresponduje se zákonným vymezením důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., na jehož podkladě bylo podáno, neboť jen z podnětu dovolání relevantně uplatněného podle § 265b odst. 1, 2 tr. ř. může být napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející podrobeno věcnému přezkumu.
16. Odvolání podané prostřednictvím obhájce Obvodní soud pro Prahu 10 obdržel dne 20. 6. 2018 do své datové schránky (viz č. l. 83). Jde o blanketní odvolání, protože kromě označení rozsudku, proti němuž směřuje, obhájce uvedl, že ho písemně odůvodní ve lhůtě patnácti dnů ode dne tohoto podání. Protože odvolání nesplňovalo podmínky jeho obsahu podle § 249 odst. 1 tr. ř., předseda senátu soudu prvního stupně obhájce podle § 251 odst. 1 tr. ř. vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů od doručení této výzvy odstranil vady odvolání, neboť nesplňuje náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř. s poučením, že pokud tak v uvedené lhůtě neučiní, bude odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto. Obhájce Mgr. Miloš Mencl tuto výzvu převzal dne 11. 7. 2018 (pokud odvolací soud v odůvodnění přezkoumávaného usnesení uvádí datum 17. 7. 2018, jde podle „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ založeného na č. l. 86 o datum kontroly doručení, nikoli o datum doručení) ve své datové schránce (viz „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ připojené k č. l. 86). Z uvedeného lze dovodit, že posledním dnem pětidenní lhůty pro doplnění odvolání bylo pondělí dne 16. 7. 2018.
17. Podle obsahu spisu však uvedené doplnění dovolání nebylo soudu včas dodáno, resp. nebylo obsahem spisu v době, kdy byla věc odvolacímu soudu zasílána, protože podle předkládací zprávy (č. l. 89) soud prvního stupně předložil Městskému soudu v Praze dne 3. 9. 2018 trestní věc mladistvého s jeho odvoláním založeným na č. l. 82 až 84 (původní blanketní odvolání). Za předkládací zprávou následuje protokol o neveřejném zasedání odvolacího soudu ze dne 6. 9. 2018 a protokol o hlasování (č. l. 91 až 92). Usnesení, jímž odvolací soud odvolání mladistvého podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl, a které bylo dovoláním napadeno, je založeno na č. l. 93. Z obsahu spisu se dále podává, že teprve za tímto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018, je na č. l. 94 založeno podání adresované Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10, podepsané a opatřené razítkem obhájce Mgr. Miloše Mencla, označené jako „Doplnění odvolání“ datované dnem 15. 7. 2018.
18. Z obsahu citovaného podání je tedy zřejmé, že jde o doplnění odvolání mladistvého, na které poukazuje i v obsahu nyní přezkoumávaného dovolání. Pokud jde o jeho včasnost, podle otisku razítka na poštovní obálce je zjevné, že bylo podáno na poště ve Víru. Této podací poště bylo předáno k přepravě a adresováno Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 16. 7. 2018 (č. l. 95). Podatelna Obvodního soudu pro Prahu 10 toto podání obdržela dne 21. 9. 2018, o čemž svědčí otisk razítka podatelny tohoto soudu na jeho titulní straně (viz č. l. 94).
19. Z těchto zjištění plyne, že v době, kdy odvolací soud o odvolání mladistvého dne 6. 9. 2018 rozhodoval, zřejmě neměl doplnění odvolání k dispozici, protože to, z dosud zcela nevysvětlených důvodů součástí spisu sp. zn. 2 Tm 5/2018 nebylo, neboť zřejmě ještě nebylo v té době ani Obvodním soudem pro Prahu 10 přijato. O tom svědčí otisk razítka na obálce u tohoto podání ze dne 6. 7. 2018, když soud prvního stupně ho přijal až dne 21. 9. 2018, tedy v době, kdy již bylo o odvolání mladistvého rozhodnuto. Přitom však podle otisku podací pošty na obálce, v níž bylo toto podání Obvodnímu soudu pro Prahu 10 zasláno, bylo k poštovní přepravě předáno (dne 16. 7. 2018) v poslední den pětidenní lhůty stanovené soudem prvního stupně pro doplnění (viz č. l. 86).
20. Odvolací soud v odůvodnění přezkoumávaného usnesení ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 67 Tmo 22/2018, uvedl, že z obsahu procesního spisu zjistil, že obhájce Mgr. Miloš Mencl obdržel výzvu podle § 251 odst. 1 tr. ř., v níž byl poučen o tom, že jeho odvolání nemá náležitosti podle § 249 odst. 1 tr. ř., a byl proto vyzván k odstranění vad ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. Na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 17. 7. 2018, obhájce ke dni konání neveřejného zasedání, tj. do 6. 9. 2018, nereagoval a vytýkané vady neodstranil. Proto odvolací soud postupoval podle § 253 odst. 3 tr. ř.
V. Závěry Nejvyššího soudu
21. Podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Odvolací soud musí nejprve zkoumat, zda odvolání obsahuje náležitosti uvedené v § 249 odst. 1 tr. ř., jestliže zjistí, že odvolání není bezvadné, zkoumá dále, zda předseda senátu soudu prvního stupně splnil své povinnosti, tj. především jestli písemné vyhotovení rozsudku obsahuje správné a úplné poučení o právu podat odvolání, včetně náležitostí jeho obsahu a následků spojených s jejich nesplněním [125 odst. 2 tr. ř. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2002, sp. zn. 11 Tdo 423/2002 (uveřejněné pod č. 47/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Odvolací soud dále zkoumá postup předsedy senátu soudu prvního stupně při odstraňování obsahových vad odvolání. V souvislosti s tím se zde rozlišuje, zda bylo povinností předsedy senátu pouze učinit výzvu k odstranění vad, stanovit k tomu pětidenní lhůtu a upozornit na možné následky nesplnění této výzvy podle § 251 odst. 1 tr. ř. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 11 Tdo 195/2005 (uveřejněné pod č. 60/2005-I.) Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], nebo zda povinnost zahrnovala i poskytnutí náležitého poučení k odstranění vad, popřípadě zajištění potřebné právní pomoci pro sepsání obsahově bezvadného odvolání.
22. Podle § 251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání, které za obviněného podal obhájce náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve ho předseda senátu, aby vady odstranil ve lhůtě pěti dnů, kterou mu zároveň stanoví, a upozorní ho, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř.
23. Výzva je opatřením předsedy senátu, a to zpravidla v písemné formě, jímž odvolatele upozorní na konkrétní nedostatky a současně k jejich odstranění stanoví lhůtu, kterou zákon v uvedeném ustanovení přímo vymezuje dobou pěti dnů.
24. Nejvyšší soud rovněž přihlížel k názoru Ústavního soudu vyjádřenému v nálezu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 276/04 (N 149/38 SbNU 189) tak, že „Propadný charakter procesní lhůty není obvyklý, a je-li procesní lhůta zákonodárcem zamýšlena jako lhůta propadná, pak se tato zákonodárcova intence projevuje ve výslovném ustanovení zákona, které stanoví, že navrácení lhůty není přípustné (viz např. konstrukce § 265e odst. 4 tr. ř. o dovolání). Ostatně pokud by zákonodárce skutečně konstruoval propadný charakter lhůty u opravného prostředku, jakým je odvolání, tj. u prostředku, jehož existence je chráněna základním právem (článek 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, resp. článek 14 odst. 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech), vyvolávala by taková konstrukce ústavněprávní pochybnosti o příliš restriktivním formálním omezení tohoto základního práva.
Zákonodárce správně diferencuje co do charakteru lhůt vztahujících se k odvolání z jedné strany a dovolání ze strany druhé. Zatímco totiž dovolání jako opravný prostředek podávaný proti pravomocnému rozhodnutí respektuje při konstrukci lhůty ústavní požadavek právní jistoty a lhůta má skutečně propadný charakter, je třeba při výkladu zákonem stanovené lhůty (jakékoli) vztahující se k odvolání mít stále na paměti účel, který odvolání zcela nezastupitelně plní, jak naznačeno shora. V situaci, kdy zdůvodnění odvolání bylo v době rozhodování odvolacího soudu již součástí spisu, také neexistoval jediný rozumný důvod pro odmítnutí odvolání, které by jako nezdůvodněné ztěžovalo, ve smyslu prodlužovalo či znemožňovalo, věcné rozhodnutí o odvolání.“ Tento názor Ústavního soudu reviduje stále platné dřívější rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 6.
2. 2002, sp. zn. 6 To 1004/2001 (uveřejněné pod č. 59/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle něhož „Jednou z náležitostí obsahu odvolání je i jeho odůvodnění ve lhůtách podle § 248, resp. § 251 tr. ř. Je-li odvolání odůvodněno po uplynutí lhůty pěti dnů uvedené v § 251 odst. 1 tr. ř., popř. není-li odůvodněno vůbec, odvolací soud je podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítne. Lhůtu k odstranění vad odvolání podle § 251 odst. 1 tr. ř. nelze prodloužit, neboť jde o lhůtu zákonnou a trestní řád na možnost jejího prodloužení nepamatuje.“ Z hlediska těchto názorů je zřejmé, že je třeba ke lhůtě podle § 251 odst. 1 tr.
ř. přistupovat obezřetně a je třeba mít na paměti zejména právo obviněného na přístupu k soudu, a to obzvláště v situaci, kdy na tom, že mu přístup k soudu byl odmítnut, sám nenese vinu.
25. V přezkoumávané věci Nejvyšší soud podle obsahu spisu sp. zn. 2 Tm 5/2018 shledal, že soud prvního stupně splnil povinnosti plynoucí z § 249 odst. 1 tr. ř., protože podle poučení v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 2 Tm 5/2018, mladistvého i obhájce řádně poučil o tom, že odvolání je třeba podat ve lhůtě do 8 dnů od doručení rozsudku, případně ve lhůtě stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle § 251 odst. 1 tr. ř. Pokud obhájci obviněného zasílal výzvu, aby odstranil vady včas podaného odvolání (č. l. 86), rovněž jej poučil o následcích pro případ, že odvolání nebude v pětidenní lhůtě odůvodněno. Ve výzvě k odstranění vad podaného odvolání uvedl nejen zákonnou lhůtu pěti dnů, v níž je nutno zjištěné vady odstranit, ale současně též určil konkrétní událost (okamžik), která je relevantní pro počátek běhu této lhůty (např. může za takovou událost stanovit den doručení uvedené výzvy). Splnění obou těchto předpokladů bylo nezbytné pro odmítnutí odvolání podle § 253 odst. 3 tr. ř. [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 8 Tdo 1375/2004 (uveřejněné pod č. 23/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)]. Proto je možné uzavřít, že odvolací soud na podkladě obsahu spisu, který měl v rozhodné době, tj. ke dni 6. 9. 2018 k dispozici, do něhož teprve později bylo založeno odůvodnění odvolání mladistvého (k tomu došlo až po datu 21. 9. 2018, kdy „Doplnění odvolání“ prošlo podatelnou soudu prvního stupně), mohl rozhodnout podle § 253 odst. 3 tr. ř., neboť tomuto postupu všechny okolnosti v té době nasvědčovaly.
26. Nejvyšší soud však dospěl k závěru, že i přes tento ve smyslu § 253 odst. 3 tr. ř. formálně správný postup odvolacího soudu, je nutné předmětné usnesení odvolacího soudu zrušit, a to s ohledem na to, že v průběhu dalšího řízení poté, co již bylo přezkoumávané usnesení vydáno, do obsahu spisu bylo založeno podání (č. l. 94), které splňuje náležitosti doplnění odvolání a jde o důsledek výzvy předsedy senátu soudu prvního stupně podle § 251 odst. 1 tr. ř. ze dne 11. 7. 2018, kterou obhájce obviněného převzal téhož dne (č. l. 86), a na jejím podkladě doplnění předal k poštovní přepravě dne 16. 7. 2018, a bylo adresováno příslušnému soudu. Pro takový případ platí, že lhůta je zachována tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě dáno na poštu a adresováno soudu (§ 60 odst. 4 tr. ř.). Musí tak být splněny současně dvě podmínky spočívající v tom, že podání musí být dáno na poštu ve lhůtě a adresováno orgánu činnému v trestním řízení, u něhož má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout. Jestliže jsou splněny obě tyto podmínky, nezáleží na tom, kdy podání došlo příslušnému orgánu činnému v trestním řízení a dokonce, zda mu vůbec došlo. Obviněný tak může prokázat např. fotokopií podání opravného prostředku a podacím lístkem o doporučené zásilce, že opravný prostředek podal včas na poště a že bylo správně adresováno [srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2000, sp. zn. III. ÚS 522/1999 (N 44/17 SbNU 313)].
30. Věc se tímto vrací do stadia řízení po podání odvolání, v němž na odvolacím soudu, jemuž se věc vrací, bude, aby se znovu (při splnění všech podmínek vyplývajících z ustanovení § 245 až 249 tr. ř.) věcně postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. zabýval námitkami mladistvého a z jejich podnětu přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení mu předcházející a vyvodil odpovídající závěry.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 18. 12. 2018 JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu