U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 o dovolání
obviněného R. U. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, sp.
zn. 9 To 216/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 16 T 86/2016, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného R. U.
odmítá.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 4. 2017, sp. zn. 16
T 86/2016, byl obviněný R. U. uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování
podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku, za nějž byl odsouzen
podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců,
jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně
odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě
škody.
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. 7. 2017,
sp. zn. 9 To 216/2017, z podnětu odvolání obviněného podaného proti shora
uvedenému rozsudku soudu prvního stupně, podle § 258 odst. 1 písm. e), f),
odst. 2 tr. ř. zrušil uvedený rozsudek ve výroku o trestu a náhradě škody a
podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného při nezměněném
výroku o vině odsoudil podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody
v trvání tří měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku
podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Znovu rozhodl také o
náhradě škody.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
3. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím
obhájce Mgr. Jindřicha Skácela s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. dovolání, kterým brojil proti výroku o vině i trestu. Výroku o vině
vytýkal, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty přečinu nebezpečného
pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c), d) tr. zákoníku po stránce
objektivní i subjektivní, a že neměly oporu v provedeném dokazování a
neprovedením jím navrhovaných důkazů soudy zatížily řízení vadou spočívající v
existenci tzv. opomenutých důkazech. Z těchto důvodů obviněný požadoval zrušení
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 9 To 216/2017, i
Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. 4. 2017, sp. zn. 16 T 86/2016, a vrácení
věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. K podanému dovolání se v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila i
státní zástupkyně působící u Nejvyššího státního zastupitelství, která navrhla,
aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
odmítl.
III. K formálním náležitostem dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda byly splněny
formální podmínky pro podání dovolání, a shledal, že v projednávané věci je
dovolání přípustné podle § 265a odst. 1 písm. a) tr. ř. a bylo podáno osobou
oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.
6. Dále zkoumal včasnost dovolání z hledisek stanovených § 265e odst. 1,
2, 3 tr. ř., podle něhož se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v
prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání
směřuje. Pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží
lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání
dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího
soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání,
jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož
má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout.
7. Podle § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo
let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením
odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Doručuje-li se
rozhodnutí jak obviněnému, tak i obhájci, podle § 265e odst. 2 tr. ř. běží
lhůta k podání dovolání od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
8. Podle § 59 odst. 1 věta druhá tr. ř. lze podání učinit písemně, ústně
do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních
předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. I když je zřejmé, že uvedené
ustanovení výslovně jako podání neuvádí možnost učinit ho prostřednictvím
datové schránky, lze takovou možnost dovodit z ustanovení § 62 odst. 1 věta
první tr. ř., v němž pro doručování v úkonech trestního řízení stanoví, že
nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán
činný v trestním řízení do datové schránky. Tato forma doručování plyne ze
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.). Podle § 18 odst. 1 tohoto zákona
fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon
vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-
li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. V souladu s § 18
odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb. má takový úkon stejné účinky jako úkon učiněný
písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje
společný úkon více z uvedených osob [srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze
dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015].
9. Z obsahu předloženého trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 6
vedeného pod sp. zn. 16 T 86/2016, Nejvyšší soud zjistil, že obviněný R. U.
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 9 To 216/2017,
proti němuž směřuje podané dovolání, obdržel dne 18. 8. 2017 poštou na adrese
K., K. (č. l. 465). Obhájce obviněného Mgr. Jindřich Skácel, který obviněného
na základě plné moci ze dne 2. 2. 2016 (č. l. 26) v této trestní věci v době
rozhodování odvolacího soudu zastupoval (č. l. 454), rozsudek soudu druhého
stupně obdržel prostřednictvím datové schránky dne 16. 8. 2017 (č. l. 465).
10. Podle „Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na
elektronickou podatelnu: Obvodní soud pro Prahu 6 “ bylo dovolání obviněného
podané prostřednictvím obhájce Mgr. Jindřicha Skácela označené jako
„16T86/2016, DOVOLANI“ podáno odesílatelem z datové schránky ID DS: esxgd5a
(tímto advokátem) dne 23. 10. 2017 v 23:17:49 (viz č. l. 486).
11. Žádné jiné, dříve učiněné, podání vztahující se k dovolání není v
obsahu spisu založeno, a ani žádná skutečnost nenasvědčuje tomu, že by bylo
přezkoumávané dovolání podáno dříve než shora zjištěného data dne 23. 10. 2017.
O tom svědčí i soudem prvního stupně zpracovaná předkládací zpráva Nejvyššímu
soudu k rozhodnutí o dovolání, kde je vyznačeno jako datum podání dovolání též
23. 10. 2017 (viz č. l. 511). Je tedy zřejmé, že ani soud prvního stupně v
souladu s obsahem spisu neshledal, že by ve věci bylo dovolání podáno dříve,
než to, které je založeno na č. l. 478 až 486, a jež Nejvyšší soud přezkoumává.
12. Na základě takto zjištěných skutečností Nejvyšší soud ve smyslu §
265e odst. 2 tr. ř. shledal, že rozhodnutí soudu druhého stupně bylo doručeno
nejpozději obviněnému R. U., a to dne 18. 8. 2017. Od tohoto data je třeba
počítat lhůtu dvou měsíců pro podání dovolání, která uplynula dne 18. 10. 2017.
Tímto dnem byla středa, a proto nebylo nutné lhůtu podle § 60 odst. 3 tr. ř.
upravovat.
13. Jestliže však dovolání bylo obhájcem obviněného do datové schránky
soudu prvního stupně podáno dne 23. 10. 2017, stalo se tak až po uplynutí
uvedené zákonné lhůty.
14. Na základě všech těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že
dovolání bylo podáno opožděně, a proto ho podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
odmítl, aniž by přezkoumával napadené usnesení a předcházející řízení z
hledisek stanovených v § 265i odst. 3 tr. ř. Své rozhodnutí přitom učinil v
souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 24. 1. 2018
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu