Nejvyšší soud Usnesení trestní

8 Tdo 575/2024

ze dne 2024-07-10
ECLI:CZ:NS:2024:8.TDO.575.2024.1

8 Tdo 575/2024-729

USNESENÍ

Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl dne 10. 7. 2024 v neveřejném zasedání o dovolání poškozeného AAAAA (pseudonym), proti usnesení Krajského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 16. 1. 2024, č. j. 13 Tmo 2/2024-707, v trestní věci mladistvého obviněného BBBBB (pseudonym), vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi - soudu pro mládež pod sp. zn. 1 Tm 8/2023, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání poškozeného odmítá.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi – soudu pro mládež ze dne 14. 11. 2023, č. j. 1 Tm 8/2023 – 673, byl mladistvý obviněný (dále jen obviněný) BBBBB uznán vinným v bodě 1) proviněním krádeže ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, v bodě 2) jednak pokusem provinění těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 tr. zákoníku, jednak proviněním výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, v bodě 3) jednak pokusem provinění těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 tr. zákoníku, jednak proviněním výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, a za tato provinění a dále za provinění krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, provinění násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, provinění vyhrožování s cílem působit na úřední osobu podle § 326 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, provinění výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, provinění výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a provinění krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 1 Tm 3/2023 ze dne 6. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 8. 11. 2023, mu bylo podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 2 trestního zákoníku a § 6 odst. 1 z.s.m. uloženo souhrnné trestní opatření nepodmíněné odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle § 76 zákona č. 218/2003 Sb., § 5 odst. 3 a § 8 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb. byl obviněný zařazen pro výkon trestního opatření odděleně od ostatních odsouzených ve zvláštní věznici pro mladistvé. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestním opatření v rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 1 Tm 3/2023, ze dne 6. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 8. 11. 2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozeným Vojenské zdravotní pojišťovně ČR, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9, částku 14.879 Kč, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, IČO: 47114304, se sídlem Vinohradská 2577/178, 130 00 Praha 3, částku 13.879 Kč, AAAAA, nar. XY, bytem XY, XY, částku 10.500 Kč, a M. J., narozenému XY, bytem XY, částku 14.300 Kč, to vše z titulu náhrady škody. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození AAAAA, narozený XY, M. J., narozený XY, odkázáni se zbytkem uplatněných nároků na náhrady škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi – soudu pro mládež ze dne 14. 11. 2023, č. j. 1 Tm 8/2023–673, podal odvolání toliko poškozený AAAAA. Jeho odvolání bylo usnesením Krajského soudu v Praze – soudu pro mládež dne 16. 1. 2024 pod č. j. 13 Tmo 2/2024–707, podle § 253 odstavec 1 tr. ř. zamítnuto.

3. Proti usnesení soudu druhého stupně podal poškozený dovolání, ve kterém žádný dovolací důvod neuvedl, pouze konstatoval, že nebyl k hlavnímu líčení předvolán a vzhledem k tomu, že se nemohl k věci a svému napadení vyjádřit, považuje rozsudek soudu prvního stupně za nesprávný, a to mj. i s ohledem na trestní minulost obviněného mladistvého. Vzhledem k výše uvedenému se dožaduje po Nejvyšším soudu rozhodnutí o náhradě škody v intencích jeho současného návrhu, když současně uvedl, že toto vyčíslení škody by předložil dovolacímu soudu (viz shodně též bod 4 usnesení odvolacího soudu).

4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření sdělil, že dovolání je podáno osobou, které zákon nedává možnost využít tohoto mimořádného opravného prostředku, a proto navrhl dovolání poškozeného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnout.

5. Nejvyšší soud především zkoumal, zda je poškozený osobou, jíž zákon přiznává postavení tzv. oprávněné osoby, tj. subjektu, který může podat dovolání. Z ustanovení § 265d tř. ř. vyplývá, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí soudu ve věci samé je k dispozici pouze následujícím stranám trestního řízení, a to podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. nejvyššímu státnímu zástupci na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce; podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. příslušnému orgánu Úřadu evropského žalobce pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce a podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. obviněnému prostřednictvím obhájce, a to pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Je přitom namístě zdůraznit, že tento výčet subjektů, které mohou dovolání k Nejvyššímu soudu podat, je výčtem taxativním. Poškozený tak není osobou oprávněnou k podání dovolání, a proto jeho dovolání směřující proti některému z rozhodnutí, proti němuž je dovolání podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. přípustné, je nutno odmítnout jako dovolání podané osobou neoprávněnou ve smyslu § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. [(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005). V předmětné trestní věci bylo rozhodnuto o vině obviněného a tomuto bylo uloženo trestní opatření, následně odvolací soud rozhodl o odvolání poškozeného, tudíž nebylo možno postupovat podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., jak mj. z výše uvedeného rozhodnutí rovněž vyplývá].

6. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání dovolání poškozeného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť poškozený je v postavení osoby, jíž zákon oprávnění podat tento mimořádný opravný prostředek nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 7. 2024 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu