8 Tdo 583/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. května 2007 o
dovolání obviněného Z. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1.
2007, sp. zn. 8 To 562/2006, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci
vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 183/2005, t a k t
o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného Z. K. o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 2. 11. 2006, sp. zn. 1 T
183/2005, byl obviněný Z. K. uznán vinným trestnými činy maření výkonu úředního
rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a zpronevěry podle § 248 odst.
1 tr. zák. a odsouzen podle § 248 odst. 1, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému
trestu odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2
písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu
byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel
všeho druhu na 15 měsíců.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil do
výroků o vině i trestu. Unesením Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2007,
sp. zn. 8 To 562/2006 bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako
nedůvodné zamítnuto.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své
obhájkyně dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině trestným činem
zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. i výroku o trestu. Opřel je o dovolací
důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a namítl, že napadeným
usnesením odvolacího soudu bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání, přestože v
řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř. Vytkl, že skutek byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin
zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., neboť nebyla jednoznačně prokázána
výše způsobené škody. Nebyl vypracován znalecký posudek, opatřeno bylo toliko
odborné vyjádření, které však soud prvního stupně ve svém rozhodnutí nezmínil.
Ani Krajský soud v Plzni tuto vadu neodstranil, ačkoliv tak učinit měl a mohl,
a nesprávně podané odvolání zamítl. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené
usnesení Krajského soudu v Plzni zrušil a aby zrušil i všechna další rozhodnutí
na ně obsahově navazující (bez návrhu na další postup).
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se do konání neveřejného
zasedání k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř.
přípustné, že je podala oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu
dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno
opožděně.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v
prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání
směřuje. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také
tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který
rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je
dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo
který má ve věci rozhodnout.
Z obsahu spisu se podává, že opis usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22.
1. 2007, sp. zn. 8 To 562/2006, byl obviněnému Z. K. doručen dne 19. 2. 2007
(viz doručenka na č. l. 127 p. v.). Protože obviněný si obhájce v řízení před
soudy obou stupňů nezvolil a nejednalo se o případ nutné obhajoby, nebyl opis
usnesení odvolacího soudu doručován obhájci.
V daných souvislostech je též významné, že napadené usnesení odvolacího soudu
obsahuje poučení o tom, že do dvou měsíců od jeho doručení lze podat dovolání.
Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, rozhoduje o
něm Nejvyšší soud. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce;
podání obviněného, které by nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se
nepovažuje za dovolání, byť by takto bylo označeno.
Z těchto zjištění vyplývá, že lhůta k podání dovolání běžela od 19. 2. 2007 a
že posledním dnem k podání dovolání byl čtvrtek 19. 4. 2007.
Dne 22. 2. 2007 bylo Okresnímu soudu v Karlových Varech doručeno podání
obviněného dané na poštu dne 21. 2. 2007, označené jako dovolání, které však
obviněný neučinil prostřednictvím obhájce. Učinil je i přes poučení, jehož se
mu dostalo v usnesení odvolacího soudu, sám.
Okresní soud v Karlových Varech obviněnému adresoval výzvu k odstranění vad
dovolání, v níž byl obviněný znovu poučen o tom, že může dovoláním napadnout
rozhodnutí soudu pouze prostřednictvím obhájce, a současně byl znovu informován
o obsahových náležitostech dovolání. Protože jeho podání nesplňovalo
náležitosti obsahu dovolání, byl vyzván k odstranění vytknutých vad ve lhůtě
dvou týdnů s tím, že neodstraní-li vady podání ve stanovené lhůtě, bude jeho
dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Tuto výzvu obviněný
obdržel dne 12. 3. 2007.
Dopisem ze dne 16. 3. 2007, doručeným Okresnímu soudu v Karlových Varech dne
23. 3. 2007 (č. l. 133 p. v.), obviněný požádal soud o ustanovení obhájce. Dne
2. 4. 2007 byla obviněnému jako obhájkyně ustanovena P. K., jíž bylo toto
opatření o ustanovení obhájce doručeno dne 10. 4. 2007. Pro úplnost Nejvyšší
soud poznamenává, že z hlediska běhu lhůty k podání dovolání nebylo relevantní,
zda a kdy byl opis napadeného usnesení odvolacího soudu doručen ustanovené
obhájkyni, poněvadž pro tento případ se z důvodů již vyložených, totiž že v
řízení před soudy obou stupňů si obviněný obhájce nezvolil a nejednalo se tehdy
a ani po dobu lhůty k podání dovolání o nutnou obhajobu, neuplatní ustanovení §
265e odst. 2 tr. ř., podle něhož jestliže se rozhodnutí doručuje jak
obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo
provedeno nejpozději.
Dne 23. 4. 2007 osobně doručila obhájkyně obviněného Okresnímu soudu Karlových
Varech podání, označené jako dovolání obviněného Z. K. proti usnesení Krajského
soudu v Plzni ze dne 22. 1. 2007, sp. zn. 8 To 562/2006, v trestní věci vedené
u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 1 T 183/2005.
Je evidentní, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně; bylo podáno 23. 4.
2007, ač poslední den lhůty k jeho podání uplynul dnem 19. 4. 2007. Podání
obviněného dané na poštu dne 21. 2. 2007, došlé Okresnímu soudu v Karlových
Varech dne 22. 2. 2007, jež nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, nelze
považovat za dovolání, byť bylo takto označeno (§ 265d odst. 2 tr. ř.). Proto s
ním není možné spojovat žádné účinky týkající se dovolání, tedy ani účinky z
hlediska zachování lhůty k podání dovolání uvedené v ustanovení § 265e tr. ř.
Nad rámec řečeného a pro úplnost dovolací soud dodává, že v postupu soudu
prvního stupně, upozorňoval-li na vady prvotního podání obviněného a
rozhodoval-li o ustanovení obhájce, nebyly shledány žádné nedostatky či
neodůvodněné průtahy, které by mohly běh lhůty k podání dovolání ovlivnit. Soud
prvního stupně dokonce iniciativně postupoval nad rámec svých povinností, ač
podání obviněného nebylo možno považovat za dovolání. Za nedostatek jeho
poučovací povinnosti o nedostatcích dovolání, jež by se mohl promítnout do běhu
dovolací lhůty, nelze proto považovat ani okolnost, že lhůtu k odstranění vad
podání nestanovil přesně (neuvedl totiž, od jakého časového okamžiku je lhůta
dvou týdnů počítána) a předčasně obviněného poučil o možnosti odmítnout jeho
dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Ustanovená obhájkyně měla k
vypracování dovolání lhůtu 9 dnů, kterou lze rovněž označit se zřetelem na
povahu posuzované věci za přiměřenou a postačující, což dokládá i skutečnost,
že dovolání je označeno datem 17. 4. 2007.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř.
odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené
rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za
splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. května 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková