8 Tdo 913/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. srpna 2006 o dovolání obviněného A. D., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 3. 2006, sp. zn. 3 To 7/2006, který rozhodl jako odvolací soud v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 T 71/2005, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného A. D. o d m í t á .
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2005, sp. zn. 27 T 71/2005, byl obviněný A. D. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. účinného od 1. 1. 2002 a odsouzen podle § 148 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na tři roky a šest měsíců; podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle § 53 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody na tři měsíce.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil proti všem jeho výrokům. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 3. 2006, sp. zn. 3 To 7/2006, byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný A. D. byl odsouzen podle § 148 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na dva roky, podle § 59 odst. 2 tr. zák. mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil; podle § 53 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 30.000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody na tři měsíce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které zaměřil proti výroku o vině i výroku o trestu. V dovolání odkázal na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že soudy obou stupňů pochybily, když nepostupovaly podle ustanovení § 65 a § 16 odst. 1 tr. zák. Upozornil, že v mezidobí od spáchání skutku do jeho posuzování soudy došlo ke změně situace v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie a že v současné době by skutek nebyl trestným činem. Trestnost činu podle něj zanikla, neboť nelze opomíjet nadřazenost evropských norem a měřítek nad normami a měřítky jednotlivých států. Obviněný navrhl, aby jej Nejvyšší soud podle § 226 písm. e) tr. ř. zprostil obžaloby.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že soudy nepochybily, pokud v posuzovaném případě postupovaly podle celního zákona č. 13/1993 Sb. účinného do 31. 12. 2001 a dle zákona č. 588/1992 Sb. účinného taktéž do 31. 12. 2001 a s jejich závěry se ztotožnil. Napadená rozhodnutí podle něho netrpí žádnou vadou, kterou by bylo třeba odstranit cestou dovolání, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle § 265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 3 tr. ř. lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z obsahu spisu se podává, že opis rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 3. 2006, sp. zn. 3 To 7/2006, byl obviněnému A. D. doručen dne 27. 3. 2006 (viz dodejka na č. l. 246 p. v.) a jeho obhájkyni JUDr. H. D. dne 27. 3. 2006 rovněž (viz dodejka na č. l. 245 p. v.)
V daných souvislostech je též významné, že napadený rozsudek odvolacího soudu obsahuje poučení o tom, že do dvou měsíců od jeho doručení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni.
Z těchto zjištění vyplývá, že lhůta k podání dovolání běžela od 27. 3. 2006 a že posledním dnem k podání dovolání bylo pondělí dne 29. 5. 2006, poněvadž den 27. 5. 2006 připadl na sobotu (§ 60 odst. 3 tr. ř.).
Dne 7. 6. 2006 zaslala obhájkyně obviněného Okresnímu soudu v Českých Budějovicích faxem podání označené jako dovolání obviněného a následujícího dne, tj. 8. 6. 2006, dala na poštu zásilku, jejímž obsahem bylo dovolání, a doporučenou poštovní zásilku adresovala Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, kam byla též dne 9. 6. 2006 doručena.
Je evidentní, že dovolání obviněného bylo podáno opožděně; bylo podáno 7. 6. 2006, ač poslední den lhůty k jeho podání uplynul dnem 29. 5. 2006.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. srpna 2006
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková