8 Tz 20/2025-660
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 7. 2025 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné právnické osoby ATBON, a. s., IČ 28397827, se sídlem na adrese Masarykovo nábřeží 2018/10, 120 00 Praha 2 – Nové Město, proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, a rozhodl takto:
Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023, byl v neprospěch obviněné právnické osoby ATBON, a. s., porušen zákon v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o.
Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023, zrušuje, a to v části týkající se obviněné právnické osoby ATBON, a. s. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 2 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podal dne 22. 3. 2023 u Obvodního soudu pro Prahu 2 obžalobu na obviněné Ing. Jozefa Kmetě a obchodní společnost ATBON, a. s., pro skutky kvalifikované jako pokračující zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, ve spojení s opravným usnesením tohoto soudu ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023, byla podle § 314r odst. 4 tr. ř. schválena dohoda o vině a trestu sjednaná u Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 26. 04. 2023 mezi státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Mgr. Ondřejem Jáškem a obviněným Ing. Jozefem Kmetěm a obviněnou právnickou osobou ATBON, a. s., a v souladu s touto dohodou byl obviněný Ing. Jozef Kmeť uznán vinným pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 18 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 1 000 Kč, v celkové výši 100 000 Kč. Současně byla tímto rozsudkem uznána vinnou obviněná právnická osoba ATBON, a. s., rovněž pokračujícím zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, za užití § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „t. o. p. o.“), a odsouzena podle § 15 odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 1, 2 t. o. p. o. k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 5 000 Kč, v celkové výši 500 000 Kč.
2. Rozsudek byl podle § 129 odst. 2 tr. ř. vyhotoven jako zjednodušený a neobsahuje odůvodnění, neboť se státní zástupce a oba obvinění po jeho vyhlášení vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění, a oba obvinění zároveň prohlásili, že si nepřejí, aby v jejich prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.
3. Obviněná ATBON, a. s., se výše označeného trestného činu měla dopustit jednáním popsaným ve výroku o vině pod bodem II/ napadeného rozsudku tak, že od května 2008 registrovaná jako plátce daně z přidané hodnoty, v průběhu kalendářního roku 2018 se čtvrtletním zdaňovacím obdobím,
prostřednictvím svého předsedy představenstva obviněného Ing. Jozefa Kmetě jednajícího v přímém úmyslu protiprávně ve značném rozsahu snížit vlastní daňovou povinnost obviněné ATBON, a. s., na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prvního a druhého čtvrtletí roku 2018 a současně jednajícího v přímém úmyslu docílit neoprávněné výplaty nadměrného odpočtu daně většího rozsahu ve druhém čtvrtletí roku 2018 a tím se prostřednictvím společnosti neoprávněně obohatit, jehož jednání je společnosti podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o. plně přičitatelné, neboť k němu došlo v zájmu ATBON, a. s., i v rámci její činnosti,
a prostřednictvím nezaviněně jednající zmocněnkyně obviněné ATBON, a. s., Ing. Evy Votavové, daňové poradkyně, podala dálkovým způsobem za užití informačního systému datových schránek u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro Prahu 2,
- dne 23. 2. 2018 kontrolní hlášení za období ledna 2018, v jehož oddílu B.2 bylo vykázáno přijetí zdanitelného plnění od dodavatele společnosti KEROX SYSTEMS, s. r. o., (dále jen „společnost KEROX, s. r. o.“) číslo faktury 118010011, ze dne 31. 1. 2018, v celkové hodnotě 6 050 000 Kč, z níž částka ve výši 1 050 000 Kč představovala daň z přidané hodnoty, - dne 25. 4. 2018 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období prvního čtvrtletí roku 2018, v němž na řádku číslo 40 byla uvedena celková hodnota přijatých zdanitelných plnění od plátců daně s nárokem na odpočet v základní sazbě v základu daně ve výši 8 441 065 Kč a tomu odpovídající odpočet daně ve výši 1 772 626 Kč a na řádku číslo 46 byla uvedena celková výše odpočtu daně ve výši 2 309 173 Kč, čímž neoprávněně nechal navýšit odpočet daně o částku ve výši 1 050 000 Kč a namísto vlastní daňové povinnosti ve správné výši 3 815 060 Kč byla vykázána na řádku číslo 64 daňového přiznání vlastní daň pouze ve výši 2 765 060 Kč, - dne 25. 5. 2018 kontrolní hlášení za období dubna 2018, v jehož oddílu B.2 bylo vykázáno přijetí zdanitelného plnění od dodavatele KEROX, s. r. o., číslo faktury 2018134, ze dne 24. 4. 2018, v celkové hodnotě 1 815 000 Kč, z níž částka ve výši 315 000 Kč představovala daň z přidané hodnoty, - dne 25. 7. 2018 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období druhého čtvrtletí roku 2018, v němž na řádku číslo 40 byla uvedena celková hodnota přijatých zdanitelných plnění od plátců daně s nárokem na odpočet v základní sazbě v základu daně ve výši 1 811 824 Kč a tomu odpovídající odpočet daně ve výši 380 484 Kč a na řádku číslo 46 byla uvedena celková výše odpočtu daně ve výši 380 889 Kč, čímž protiprávně nechal navýšit odpočet daně o částku ve výši 315 000 Kč a namísto vlastní daňové povinnosti ve správné výši 84 705 Kč byl vykázán na řádku číslo 65 daňového přiznání neoprávněně nárok na výplatu nadměrného odpočtu daně ve výši 230 295 Kč,
a když byla správcem daně opakovaně vyzvána k prokázání uskutečnění zdanitelného plnění od dodavatele společnosti KEROX, s. r. o., z dubna 2018, konkrétně pak nejprve neformálně v průběhu června 2018, dále výzvou k odstranění pochybností ze dne 22. 8. 2018 a také výzvou k prokázání skutečností ze dne 30. 11. 2018,
blíže nezjištěným způsobem si v průběhu roku 2018 opatřila podvrhy obchodních listin (faktur, smlouvy a pokladních dokladů, zdánlivě vystavených obchodní společností KEROX, s. r. o.) na jejichž základě byly vytvořeny přehledy a výstupy z účetní evidence, které měly dokládat přijetí těchto zdanitelných plnění obviněnou ATBON, a. s., a z nich plynoucí nárok společnosti na odpočet daně, respektive na výplatu nadměrného odpočtu daně a část z těchto dokladů vztahujících se ke zdaňovacímu období dubna 2018 nechala předložit správci daně s opakovaným tvrzením, že k přijetí zdanitelných plnění od domnělého obchodního partnera společnosti KEROX, s. r. o., v dubnu 2018 došlo, aby tím rozptýlila pochybnosti pojaté pracovníky správce daně, kdy konkrétně: - jako přílohu e-mailové zprávy ze dne 29. 6. 2018 zaslala mimo jiné fakturu číslo 2018134 a sedm příjmových pokladních dokladů vystavených údajně společností KEROX, s. r. o., a dále akceptační protokol č. 2, - jako přílohu písemného podání ze dne 14. 9. 2018 zaslala objednávku z 23. 3. 2018, kartu dlouhodobého majetku a dva zápisy z jednání datované dny 26. 3. 2018 a 12. 4. 2018, - a na přijetí inkriminovaného zdanitelného plnění zakládajícího nárok na výplatu nadměrného odpočtu daně trvala i v písemném podání ze dne 17. 12. 2018, přestože ve skutečnosti k žádnému pořízení zboží či služeb obviněnou ATBON, a. s., od společnosti KEROX, s. r. o., v žádném ze zdaňovacích období roku 2018 nedošlo, jednalo se o zdanitelná plnění zcela fiktivní, ani nedošlo k přiznání daně společností KEROX, s. r. o., či k úhradě daňových povinností touto společností odpovídající předmětným zdanitelným plněním,
kdy správce daně nárok na výplatu nadměrného odpočtu daně ve výši 230 295 Kč za zdaňovací období druhého čtvrtletí 2018 neuznal a namísto toho vydal platební výměr na částku 84 705 Kč, jíž obviněná dne 11. 2. 2019 dodatečně uhradila,
čímž došlo v rozporu s ustanovením § 72 odst. 1 písm. a) a § 105 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, k neoprávněnému snížení vlastní daňové povinnosti obviněné ATBON, a. s., na dani z přidané hodnoty ve zdaňovacích období prvního a druhého čtvrtletí 2018 o celkovou částku ve výši 1 365 000 Kč a současně k pokusu protiprávně vylákat výplatu nadměrného odpočtu daně ve výši 230 295 Kč, k čemuž však v důsledku aktivity správce daně nedošlo, přičemž obviněná zkrácenou daň alespoň částečně ve výši 84 705 Kč uhradila.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
4. Proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, podal ministr spravedlnosti (dále též jen „stěžovatel“) ve prospěch obviněné právnické osoby ATBON, a. s., stížnost pro porušení zákona. Podle něj byl z důvodů vyložených v odůvodnění mimořádného opravného prostředku tímto rozsudkem porušen zákon v ustanoveních § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o., § 120 odst. 4 a § 314r odst. 4 tr. ř.
5. Po připomenutí obsahu napadeného rozsudku stěžovatel zmínil, že k dohodě o vině a trestu je třeba uvést, že podle protokolu o hlavním líčení tato byla rozsudkem soudu schválena, nicméně v písemném vyhotovení rozsudku je obsažen jen odsuzující výrok, aniž by bylo v návětí rozsudku uvedeno, že soud schvaluje dohodu o vině a trestu. Samotný rozsudek tak nesplňuje zákonné náležitosti, avšak měl za to, že dohoda o vině a trestu, kterou obviněná právnická osoba uzavřela se státním zástupcem, byla soudem schválena, jak to vyplývá z jeho vyhlášení v hlavním líčení, zachyceném v protokolu o jeho konání dne 26. 4. 2023.
6. Ministr spravedlnosti citoval znění ustanovení 8 odst. 1, 2 t. o. p. o., § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku, § 120 odst. 4 a § 314r odst. 4 tr. ř. s tím, že napadený rozsudek z takto popsaných zákonných východisek vybočuje.
7. Poznamenal, že v běžných případech daňových trestných činů bude sice zpravidla jednoduché dovodit, že k přičitatelnému jednání osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až d) t. o. p. o. došlo v rámci činnosti právnické osoby, eventuálně v jejím zájmu, v tomto případě ovšem mohou konkrétní okolnosti činu nasvědčovat skutečnosti, že protiprávní čin popsaný v odsuzujícím rozsudku měl pouze zakrýt jiné jednání proti zájmu právnické osoby v ryze individuálním zájmu osoby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) t. o. p. o., v tomto případě jednatele obviněné ATBON, a. s., obviněného Ing. Jozefa Kmetě.
8. Stěžovatel zevrubně konfrontoval tvrzení předsedy představenstva obviněné právnické osoby ATBON, a. s., obviněného Ing. Jozefa Kmetě s dalšími ve věci provedenými důkazy, zejména fakturami a výpovědí svědkyně K. P., zaměstnankyně obviněné ATBON, a. s. (č. l. 338). Jednatel společnosti KEROX, s. r. o., Jakub Květoň [zřejmě tzv. bílý kůň (pozn. ministra)] k věci odmítl vypovídat (č. l. 312). Jmenovaná zaměstnankyně, jíž byly předloženy relevantní doklady, k těmto uvedla, že veškeré doklady zná, že je vyhotovovala podle instrukcí obviněného Ing. Jozefa Kmetě, eventuálně je evidovala. Dále sdělila, že objednávka jako taková byla málo specifikována a sama byla překvapena formou vyplácení v hotovosti, ale podle obviněného Ing. Jozefa Kmetě šlo o dohodu s dodavatelem.
9. V rámci vyšetřování byly vyžádány bankovní výpisy z účtů obou společností. V odstavci 22. obžaloby je státní zástupce shrnul takto (mírně upraveno): „Ze zprávy Raiffeisenbank, a. s., vyplývá [č. l. 242 (CD), 249 až 251 a 255 až 257], že pro společnost KEROX, s. r. o., vedla v období od září 2016 do 27. 6. 2018 bankovní účet č. XY, k němuž měl dispoziční oprávnění výlučně Daniel Weigert [dřívější jednatel a prokurista společnosti KEROX, s. r. o. (poznámka ministra)]. Na tomto účtu jsou v období ledna 2018 kreditní platby z účtů společností Fiobor, s. r. o., a XENA Praha, s. r. o., které jsou obratem vybírány v hotovosti. Na účtu není žádná platba od obviněné ATBON, a. s. Počínaje měsícem únorem 2018 jsou zůstatky na účtu exekučně blokovány správcem daně, což vedlo k zastavení přílivu dalších kreditních plateb na tento účet. Ve vztahu k obviněné ATBON, a. s., evidovala banka bankovní účet číslo XY (zcela bez obratu) a multiměnový bankovní účet č. XY, k němuž měli dispoziční oprávnění obviněný Ing. Jozef Kmeť, Ing. Stanislav Kmeť, Ph.D., a v omezené míře K. P. Na posléze uvedeném bankovním účtu byly prováděny platby související s normálním obchodním stykem obviněné ATBON, a. s. Větší transakce v řádech statisíců korun byly realizovány takřka výlučně pouze s dceřinou společností GI-BÓN, spol. s r. o. Největší kreditní platby pocházely v roce 2017 z účtu Generálního finančního ředitelství ČR, například dne 22. 12. 2017 přijatá kreditní platba ve výši 181 500 Kč s poznámkou Úpravy SW-Aktualizace a úpravy elektronických procesů. V lednu 2018 bylo z účtu obviněné ATBON, a. s., vybráno v hotovosti celkem 690 000 Kč, v únoru 2018 celkem 85 000 Kč, v březnu 2018 celkem 5 290 000 Kč (za zmínku stojí zejména výběr 5 000 000 Kč realizovaný dne 19. 3. 2018) a v dubnu 2018 pouze 40 000 Kč.“
10. Státní zástupce pak dále v odstavci 32. obžaloby uvádí (mírně upraveno): „Předmětné plnění údajně poskytnuté společnosti KEROX, s. r. o., vykazuje všechny znaky, jež jsou naprosto typické pro tzv. fiktivní zdanitelná plnění předstíraná v rámci podvodů s DPH při uplatňování neoprávněných odpočtů z přijatých zdanitelných plnění. Společnost KEROX, s. r. o., byla v předmětné době zcela prázdnou schránkou, entitou bez majetkového i personálního substrátu, v podstatě „nekontaktní“ pro orgány veřejné moci, nepodávající daňová přiznání a kontrolní hlášení, respektive daňová tvrzení sice podávající ale nehradící své daňové povinnosti či vykazující DPH na vstupu v oddílu B.3; subjektem, jehož statutárním orgánem je osoba v postavení tzv. „bílého koně“, nemajetná, exekucemi stižená osoba slabého sociálního postavení, bez stálého bydliště, formálně přihlášená v sídle ohlašovny, evidovaná ve vícero obchodních korporacích toliko účelově, bez zájmu o výkon podnikání.“ Domněnku, že se jedná o fiktivní příjmové pokladní doklady, podporuje i vysvětlení podané Danielem Weigertem ze dne 26. 8. 2020 (vizte č. l. 331).
11. Shromážděné důkazy a výše uvedená tvrzení podle stěžovatele svědčí tomu, že finanční prostředky, které byly vůči správci daně deklarovány jako užité k platbě společnosti KEROX, s. r. o., byly skutečně z obviněné ATBON, a. s., odčerpány. Tvrdí-li státní zástupce, že ke zdanitelnému plnění společnosti KEROX, s. r. o., vůbec nedošlo, pak obviněný Ing. Jozef Kmeť bezdůvodně odčerpal hotovostním výběrem a s tím souvisejícími účetně zaevidovanými transakcemi na vrub právnické osoby z jejího majetku částku ve výši jednotek milionů korun.
Pro absenci jakékoliv zjištěné skutečnosti rozhodně nelze tuto transakci interpretovat tak, že by byla učiněna ve prospěch právnické osoby. Daňový trestný čin se tak jeví jako jakýsi „vedlejší“ produkt protiprávního jednání statutárního orgánu vůči majetku právnické osoby. Obvodní soud nezahrnul skutkové zjištění co do výběru hotovosti obviněným Ing. Jozefem Kmetěm ve výši více než 5 000 000 Kč z účtu obviněné ATBON, a. s., do skutkové věty výroku o vině zjevně z toho důvodu, že toto skutkové zjištění a skutkový
závěr z něj vyplývající nepovažoval za významný pro právní posouzení jednání obviněné ATBON, a. s. Za těchto okolností se pochybení obviněné ATBON, a. s. jeví převážně jako vada v právním posouzení jednání obviněné ATBON, a. s.
12. Podle ministra spravedlnosti uvedené souvislosti brání přičtení daňového trestného činu právnické osobě, ačkoli by zde byly splněny podmínky uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o., neboť šlo o krytí jednání spáchaného na úkor právnické osoby čistě v zájmu jejího statutárního orgánu, jak to dokládají skutkové okolnosti vyplývající z opatřených důkazních prostředků v rámci přípravného řízení. Za této situace jednání obviněné právnické osoby nenaplňuje všechny zákonné znaky skutkové podstaty pokračujícího zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za užití § 7 t. o. p. o., v důsledku čehož tak ani neměla být postavena před soud.
13. Vytknutá vada, která byla po přezkoumání věci zjištěna, se týká samotného odsuzujícího rozsudku. Z protokolu o hlavním líčení, jež se konalo 26. 4. 2023, vyplývá, že v rámci postupu podle § 206b tr. ř. státní zástupce a oba obvinění přistoupili ke sjednání dohody o vině a trestu, kterou soud schválil postupem podle § 314r odst. 4 tr. ř. Této skutečnosti ale neodpovídá samotný rozsudek, v němž absentují náležitosti ve smyslu § 120 odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 314r odst. 4 tr. ř., neboť součástí rozsudku není výrok o schválení dohody o vině a trestu.
14. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, byl v neprospěch obviněné ATBON, a. s., porušen zákon v ustanoveních § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o., § 120 odst. 4 a § 314r odst. 4 tr. ř. Dále aby s odkazem na § 269 odst. 2 tr. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, zrušil, a to v části týkající se obviněné ATBON, a. s., jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a aby v souladu s ustanovením § 271 odst. 1 tr. ř. buď ve věci hned sám rozhodl, nebo podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
15. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření s podanou stížností pro porušení zákona ztotožnila. Konstatovala, že k jejímu podání ministr spravedlnosti přistoupil z podnětu Nejvyššího státního zastupitelství a stížnost pro porušení zákona je v zásadě v souladu s podaným návrhem. Poznamenala, že v konkrétní věci převažuje zájem na zákonnosti rozhodnutí nad zájmem na zachování stability a nezměnitelnosti pravomocného rozhodnutí.
16. Podanou stížnost pro porušení zákona považovala proto za důvodnou, navrhla jí vyhovět, a to v souladu s návrhem formulovaným ministrem spravedlnosti.
17. Obhájce obviněné právnické osoby ve vyjádření k podanému mimořádnému opravnému prostředku shrnul, že podstatou porušení zákona je podle ministra spravedlnosti postup Obvodního soudu pro Prahu 2, který nezohlednil, že jednání společnosti nenaplnilo všechny znaky skutkové podstaty zločinu, neboť tehdejší člen představenstva Ing. Jozef Kmeť nejednal ve prospěch právnické osoby, ale naopak v její neprospěch. Jeho jednání totiž spočívalo v krytí vlastní trestné činnosti, a to na úkor právnické osoby. K této zásadní námitce se ale společnost v souladu s postojem současného představenstva nechtěla věcně vyjadřovat s tím, že vyčká rozhodnutí Nejvyššího soudu.
18. Výtky stěžovatele směřující i proti chybějícímu výroku rozsudku o schválení dohody o vině a trestu měl za opodstatněné, nicméně poznamenal, že rozhodnutí o vině a trestu bylo souladné s dohodou, proto společnost proti rozsudku nebrojila, uvedené pochybení na odsouzení a uložený trest nemělo žádný vliv.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
19. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, v zásadně vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněné právnické osoby.
20. Podle § 8 odst. 1 t. o. p. o. trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2.
Podle § 8 odst. 2 t. o. p. o. právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
Zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se dopustí, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
Ustanovení § 120 odst. 4 tr. ř. určuje: „Schvaluje-li soud dohodu o vině a trestu, je součástí rozsudku také výrok o schválení dohody o vině a trestu.“
Podle § 314r odst. 4 tr. ř. soud dohodu o vině a trestu schválí odsuzujícím rozsudkem, ve kterém uvede výrok o schválení dohody o vině a trestu a výrok o vině a trestu, případně ochranném opatření, v souladu s dohodou o vině a trestu. Výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení soud uvede v souladu s dohodou o vině a trestu, se kterou poškozený souhlasí, nebo s dohodou o vině a trestu, v níž dohodnutý rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení odpovídá řádně uplatněnému nároku poškozeného (§ 43 odst. 3); jinak soud postupuje podle § 228, pokud je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, popřípadě podle § 229.
21. Z obsahu Nejvyššímu soudu předloženého spisového materiálu je v daných souvislostech vhodné připomenout, že z něj vyplývají skutečnosti velmi podrobně a pečlivě rozvedené ve stížnosti pro porušení zákona.
22. V obecné rovině lze připomenout, že podle § 8 odst. 1 písm. a) t. o. p. o. trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2. Podle § 8 odst. 2 písm. a) tohoto zákona právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených, mimo jiné, v odstavci 1 písm. a).
23. Spáchání trestného činu právnickou osobou tedy vyžaduje (v konkrétním případě) splnění následujících předpokladů: 1. jde o čin protiprávní, 2. protiprávní čin je spáchán v zájmu anebo v rámci její činnosti, 3. protiprávní čin je spáchán osobou uvedenou v § 8 odst. 1 písm. a) a 4 t. o. p. o. musí být přičitatelný právnické osobě podle § 8 odst. 2 písm. a).
24. V návětí odst. 1 § 8 t. o. p. o. stanoví základní předpoklady pro přičtení některého trestného činu uvedeného v § 7 tohoto zákona právnické osobě, a to že takový protiprávní čin byl spáchán některou ze zde uvedených osob v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Jde v podstatě o korektiv, který má zabránit tomu, aby byla právnická osoba volána k odpovědnosti za excesy osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b), c) či d), které nemají žádnou požadovanou souvislost s právnickou osobou. Pro vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby postačí naplnění i jen jednoho z požadovaných vztahů právnické osoby k jednání některé z uvedených osob, které jsou zde uvedeny alternativně. Protože všechny tyto korektivní znaky jsou stanoveny k vyloučení excesů jednajících osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) [jakož i písm. b), c) či d)] t. o. p. o., je třeba je vykládat spíše restriktivně, a to s přihlédnutím ke smyslu a účelu t. o. p. o. Není vyloučeno, že jednající osoba spáchá protiprávní čin sice fakticky v rámci její činnosti, ale takový čin bude spáchán na její úkor. V takovém případě dozajista není smyslem zákona, aby byla vůči právnické osobě uplatňována trestní odpovědnost, a to přestože jinak platí obecný princip, že právnická osoba odpovídá za volbu osob oprávněných za ni jednat (jakož i osob, které působí v řídících a kontrolních orgánech). Při posuzování excesů jednajících osob je třeba uplatnit zásadu, že pokud byl čin v zásadě spáchán proti zájmům právnické osoby nebo dokonce na její úkor, nelze dovodit trestní odpovědnost takto poškozené právnické osoby a bude uplatněna pouze trestní odpovědnost osoby jednající (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2018, s. 194, 195; shodně ŠÁMAL, P., VOKOUN, R., NOVOTNÝ, O. a kol. Trestní právo hmotné. 4. díl. Trestní odpovědnost právnických osob. Změny v trestních zákonech po 1. 1. 2010. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 34, 35, přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 8 Tdo 627/2015, uveřejněné pod č. 23/2016 Sb. rozh. tr.).
25. Nejvyšší soud v této souvislosti znovu připomíná, že jednání osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) t. o. p. o. spočívající ve spáchání trestného činu lze přičíst právnické osobě vždy, jestliže jednání takové osoby bylo činěno v jejím zájmu nebo uvedená osoba jednala v rámci činnosti právnické osoby. S ohledem na námitky stěžovatele je třeba soustředit pozornost primárně k otázce, zda byl protiprávní čin spáchán v zájmu obviněné právnické osoby. Protiprávní čin je spáchán v zájmu právnické osoby, má-li z něho právnická osoba buď majetkový prospěch, nebo jakýkoliv imateriální prospěch, či získá-li jakoukoliv výhodu. V zájmu právnické osoby je i takové jednání, které zlepšuje postavení společníků či jiných osob ve společnosti, a to včetně jejích zaměstnanců. Odborná literatura shrnuje, že čin je spáchán v zájmu právnické osoby, jestliže zlepšuje nebo alespoň oproti jiným zachovává stávající postavení předmětné právnické osoby v oblasti jejího působení (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2018, s. 193, 194).
26. Jak opodstatněně uvedl stěžovatel v mimořádném opravném prostředku, v běžných případech daňových trestných činů bude sice zpravidla jednoduché dovodit, že k přičitatelnému jednání osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) t. o. p. o. došlo v rámci činnosti právnické osoby, eventuálně v jejím zájmu. V posuzovaném případě ovšem mohou konkrétní okolnosti činu nasvědčovat skutečnosti, že protiprávní čin popsaný v odsuzujícím rozsudku měl pouze zakrýt jiné jednání proti zájmu právnické osoby v ryze individuálním zájmu osoby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) t. o. p. o., konkrétně obviněného Ing. Jozefa Kmetě, předsedy představenstva obviněné právnické osoby ATBON, a. s. (poznámka Nejvyššího soudu: podle výpisu z obchodního rejstříku jménem společnosti jedná představenstvo, a to tak, že navenek za něj jedná každý člen představenstva samostatně, společnost zastupuje a podepisuje za ni člen představenstva samostatně, nadále pro zjednodušení též „jednatel“).
27. V textu stížnosti pro porušení zákona stěžovatel přiléhavě upozornil právě na ta zjištění, která jím prezentovaný závěr podporují. Podle tvrzení jednatele obviněného ATBON, a. s., obviněného Ing. Jozefa Kmetě uzavřela obviněná ATBON, a. s., dne 1. 1. 2018 rámcovou smlouvu č. KPEA-01/2018 se společností KEROX, s. r. o., jejímž předmětem bylo poskytování odborných služeb v oblasti programátorských, analytických a s tím souvisejících organizačních prací. Na základě této smlouvy byla vystavena společností KEROX, s. r. o., faktura č. 2018134 na částku 1 815 000 Kč, kterou bylo specifikováno: „Fakturujeme Vám úpravy Q-Integra Shaved, Q-Integra Directory a Q-Integra Redacting.“ Tato faktura byla uhrazena v sedmi hotovostních platbách v částkách od 250 000 Kč do 265 000 Kč, tedy v částkách téměř dosahujících limitu pro denní platby v hotovosti. Tuto skutečnost deklaruje jednatel obviněné ATBON, a. s., příjmovými doklady č. 2018134/01-07 v rozmezí od 24. 4. 2018 do 3. 5. 2018. K této okolnosti vypovídali jak obviněný Ing. Jozef Kmeť (č. l. 36), tak zaměstnankyně obviněné ATBON, a. s., K. P. (č. l. 338). Jednatel společnosti KEROX, s. r. o., Jakub Květoň k věci odmítl vypovídat (č. l. 312). Jmenovaná zaměstnankyně, jíž byly předloženy kromě výše uvedených dokumentů také akceptační protokol č. 2, objednávka ze dne 23. 3. 2018, zápisy z jednání ze dne 12. 4. 2018 a 26. 3. 2018, k těmto dokumentům uvedla, že veškeré doklady zná, že je vyhotovovala podle instrukcí obviněného Ing. Jozefa Kmetě, eventuálně je evidovala. Dále sdělila, že objednávka jako taková byla málo specifikována a sama byla překvapena formou vyplácení v hotovosti, ale podle obviněného Ing. Jozefa Kmetě šlo o dohodu s dodavatelem.
28. Stěžovateli je třeba přisvědčit i v tom, že výpovědi obviněného Ing. Jozefa Kmetě k realizovaným platbám jsou značně neurčité a nekonzistentní (viz č. l. 38–41). Správci daně ve vyjádřeních kupř. také tvrdil, že platby předával Jakubu Květoňovi. Ovšem v podání vysvětlení policejnímu orgánu ze dne 9. 10. 2019 sdělil, že platby předával programátorům společnosti KEROX, s. r. o.
29. Stěžovatel se velmi podrobně věnoval i významu vyžádaných bankovních výpisů z účtů obou společností. V odstavci 22. obžaloby (č. l. 507) je státní zástupce shrnul v podstatě takto: „Ze zprávy Raiffeisenbank, a. s., vyplývá [č. l. 242 (CD), 249 až 251 a 255 až 257], že pro společnost KEROX, s. r. o., vedla v období od září 2016 do 27. 6. 2018 bankovní účet č. XY, k němuž měl dispoziční oprávnění výlučně Daniel Weigert. Na tomto účtu jsou v období ledna 2018 kreditní platby z účtů společností Fiobor, s. r. o., a XENA Praha, s. r. o., které jsou obratem vybírány v hotovosti. Na účtu není žádná platba od obviněné ATBON, a. s. Počínaje měsícem únorem 2018 jsou zůstatky na účtu exekučně blokovány správcem daně, což vedlo k zastavení přílivu dalších kreditních plateb na tento účet. Ve vztahu k obviněné ATBON, a. s., evidovala banka bankovní účet číslo XY (zcela bez obratu) a multiměnový bankovní účet č. XY, k němuž měli dispoziční oprávnění obviněný Ing. Jozef Kmeť, Ing. Stanislav Kmeť, Ph.D., a v omezené míře K. P. Na posléze uvedeném bankovním účtu byly prováděny platby související s normálním obchodním stykem obviněné ATBON, a. s. Větší transakce v řádech statisíců korun byly realizovány takřka výlučně pouze s dceřinou společností GI-BÓN, spol. s r. o. Největší kreditní platby pocházely v roce 2017 z účtu Generálního finančního ředitelství ČR, například dne 22. 12. 2017 přijatá kreditní platba ve výši 181 500 Kč s poznámkou 'Úpravy SW-Aktualizace a úpravy elektronických procesů'. V lednu 2018 bylo z účtu obviněné ATBON, a. s., vybráno v hotovosti celkem 690 000 Kč, v únoru 2018 celkem 85 000 Kč, v březnu 2018 celkem 5 290 000 Kč (za zmínku stojí zejména výběr 5 000 000 Kč realizovaný dne 19. 3. 2018) a v dubnu 2018 pouze 40 000 Kč.“
30. Stěžovatel reprodukoval i další část obžaloby, v níž státní zástupce pak mimo jiné uvádí: „Předmětné plnění údajně poskytnuté společnosti KEROX, s. r. o., vykazuje všechny znaky, jež jsou naprosto typické pro tzv. fiktivní zdanitelná plnění předstíraná v rámci podvodů s DPH při uplatňování neoprávněných odpočtů z přijatých zdanitelných plnění. Společnost KEROX, s. r. o., byla v předmětné době zcela prázdnou schránkou, entitou bez majetkového i personálního substrátu, v podstatě „nekontaktní“ pro orgány veřejné moci, nepodávající daňová přiznání a kontrolní hlášení, respektive daňová tvrzení sice podávající ale nehradící své daňové povinnosti či vykazující DPH na vstupu v oddílu B.3; subjektem, jehož statutárním orgánem je osoba v postavení tzv. „bílého koně“, nemajetná, exekucemi stižená osoba slabého sociálního postavení, bez stálého bydliště, formálně přihlášená v sídle ohlašovny, evidovaná ve vícero obchodních korporacích toliko účelově, bez zájmu o výkon podnikání.“ (odstavec 32. obžaloby).
31. Domněnku, že se jedná o fiktivní příjmové pokladní doklady, podporuje i vysvětlení podané Danielem Weigertem ze dne 26. 8. 2020 (č. l. 332, 333). V rámci něj mu byly předloženy rámcová smlouva, akceptační protokol č. 2, objednávka ze dne 23. 3. 2018 a čtyři příjmové doklady z období od 24. 4. 2018 do 3. 5. 2018. Na dotaz, zda jde o jeho podpis, uvedl, že nikoli, a že i razítko společnosti vypadalo jinak. Razítka byla očíslována č. 1 a č. 2 a obě předal Jakubu Květoňovi. Na těch, jež mu byla předložena, byl i jiný font písma a název společnosti byl napsán malými písmeny, což by on neudělal. Vznesl podezření, že ani podpisy na dokumentech nejsou Jakuba Květoně (toto tvrzení se týkalo smlouvy, akceptačního protokolu a objednávky). Na závěr uvedl, že mu přijde nelogické, aby si Jakub Květoň nechával dělat nová razítka, když mu dvě osobně předával.
32. I podle Nejvyššího soudu shromážděné důkazy nasvědčují tomu, že finanční prostředky, které byly vůči správci daně deklarovány jako užité k platbě společnosti KEROX, s. r. o., byly skutečně z obviněné ATBON, a. s., odčerpány. Tvrdí-li státní zástupce, že ke zdanitelnému plnění společnosti KEROX, s. r. o., vůbec nedošlo, pak obviněný Ing. Jozef Kmeť bezdůvodně odčerpal hotovostním výběrem a s tím souvisejícími účetně zaevidovanými transakcemi na vrub právnické osoby z jejího majetku částku ve výši jednotek milionů korun. Pro absenci jakékoliv zjištěné skutečnosti rozhodně nelze tuto transakci interpretovat tak, že by byla učiněna ve prospěch právnické osoby. Jako přiléhavé se jeví hodnocení stěžovatele, že daňový trestný čin se tak jeví jako jakýsi „vedlejší“ produkt protiprávního jednání statutárního orgánu vůči majetku právnické osoby. Obvodní soud nezahrnul skutkové zjištění co do výběru hotovosti obviněným Ing. Jozefem Kmetěm ve výši více než 5 000 000 Kč z účtu obviněné ATBON, a. s., do skutkové věty výroku o vině zjevně z toho důvodu, že toto skutkové zjištění a skutkový závěr z něj vyplývající nepovažoval za relevantní pro právní posouzení jednání obviněné ATBON, a. s.
33. Rozvedené skutečnosti významně zpochybňují, že spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku lze přičítat právnické osobě ATBON, a. s., a to i přes formální splnění podmínek § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o. Tato otázka dosud nebyla spolehlivě vyřešena ani orgány činnými v přípravném řízení a nezodpověděl ji ani soud prvního stupně. Proto nelze než souhlasit s argumenty uplatněnými v mimořádném opravném prostředku, že skutkové okolnosti vyplývající z opatřených důkazních prostředků v rámci přípravného řízení svědčí ve prospěch závěru, že šlo o krytí jednání spáchaného na úkor právnické osoby čistě v zájmu jejího statutárního orgánu a že jsou významné pochybnosti o správnosti hodnocení skutku jako uvedeného zločinu u právnické osoby. Ani Nejvyšší soud nemá důvodné pochybnosti o tom, že zákon byl ve stěžovatelem vytýkaném směru porušen označeným rozsudkem v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o. v neprospěch obviněné ATBON, a. s.
34. Ministr spravedlnosti napadenému rozsudku vytkl též porušení § 120 odst. 4 a § 314r odst. 4 tr. ř. Z protokolu o hlavním líčení, jež se konalo 26. 4. 2023, vyplývá, že v rámci postupu podle § 206b tr. ř. státní zástupce a oba obvinění přistoupili ke sjednání dohody o vině a trestu, kterou soud schválil postupem podle § 314r odst. 4 tr. ř. Této skutečnosti ale na rozdíl od obsahu rozsudku, jak byl vyhlášen, neodpovídá vyhotovení rozsudku, v němž absentují náležitosti ve smyslu § 120 odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 314r odst. 4 tr. ř., neboť součástí rozsudku není výrok o schválení dohody o vině a trestu. Samotný rozsudek (přesněji řečeno vyhotovení rozsudku) tak nesplňuje zákonné náležitosti, avšak i podle stěžovatele je zjevné, že dohoda o vině a trestu, kterou obviněná právnická osoba uzavřela se státním zástupcem, byla soudem schválena, jak to vyplývá z jeho vyhlášení v hlavním líčení, zachyceném v protokolu o jeho konání dne 26. 4. 2023.
35. V této části Nejvyšší soud neshledal potřebným vyslovit, že napadeným pravomocným rozsudkem došlo k porušení zákona i v ustanoveních § 120 odst. 4 a § 314r odst. 4 tr. ř. Vhodnějším a účelnějším prostředkem nápravy shledal opravu vyhotovení a opisu rozsudku ve smyslu § 131 tr. ř., k čemuž došlo usnesením předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023.
36. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, ve spojení s opravným usnesením tohoto soudu ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023, byl v neprospěch obviněné ATBON, a. s., porušen zákon v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 6 T 15/2023, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 19. 5. 2025, sp. zn. 6 T 15/2023, zrušil v části týkající se obviněné ATBON, a. s., a zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud připomíná, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je soud, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Stížnost pro porušení zákona byla podána ve prospěch obviněné právnické osoby, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v její neprospěch.
37. Nejvyšší soud v souladu s ustanovením § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 7. 2025
JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu