Nejvyšší soud Rozsudek trestní

8 Tz 37/2022

ze dne 2022-04-27
ECLI:CZ:NS:2022:8.TZ.37.2022.1

8 Tz 37/2022-50

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 4. 2022 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa označená pro účely doručování XY, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, a rozhodl

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. M.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

I. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, bylo rozhodnuto o tom, že se obviněný J. M. podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propouští z výkonu úhrnného trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 1 T 93/2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. 11 To 435/2019. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání čtyř let a zároveň byl vysloven dohled.

II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní

2. Proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného J. M. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku.

3. Ministr spravedlnosti v mimořádném opravném prostředku nejprve v obecné rovině připomněl znění ustanovení upravujících možnost podmíněného propuštění odsouzeného na svobodu a délku zkušební doby (§ 88 odst. 1, § 89 odst. 1 tr. zákoníku), jakož i ustanovení rozlišující přečiny a zločiny (§ 14 odst. 2 tr. zákoníku). Konstatoval, že v předmětné věci byly u obviněného na základě jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ve věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 93/2019, v níž byl odsouzen za přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, Okresním soudem v Hradci Králové shledány podmínky uvedené v § 88 odst. 1 tr. zákoníku, proto byl obviněný usnesením citovaného soudu ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, přičemž mu byla stanovena zkušební doba v trvání čtyř let za současného vyslovení dohledu. Zdůraznil, že obviněný byl odsouzen nikoliv za zločiny, ale za nedbalostní trestné činy, které mají z hlediska § 14 odst. 2 tr. zákoníku povahu přečinů. Měl za to, že s ohledem na užitou právní kvalifikaci byla při rozhodování o podmínkách podmíněného propuštění stanovena zkušební doba převyšující maximální možnou výměru pro přečiny, protože obviněnému mohla být podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku stanovena zkušební doba nejvýše na tři roky.

4. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. M. v ustanovení § 89 odst. 1 tr. zákoníku, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení v celém rozsahu zrušil, jakož aby zrušil i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Hradci Králové přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.

5. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství, jakož i obhájce obviněného se se stížností pro porušení zákona ztotožnili, a to jak s jejími obsahovými důvody, tak i s učiněným návrhem.

III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona

6. Nejvyšší soud v souladu s § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím soudu skutečně porušen v neprospěch obviněného.

7. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku, věty první před středníkem, při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let.

8. Podle § 14 odst. 2 tr. zákoníku přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

9. Z napadeného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, vyplývá, že obviněný byl podle § 88 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého ve výměře jednoho roku a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 1 T 93/2019, v níž byl odsouzen za přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 89 odst. 1 tr. zákoníku byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání čtyř let za současného vyslovení dohledu.

10. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že se Okresní soud v Hradci Králové v souvislosti s rozhodnutím o podmíněném propuštění dopustil pochybení. Trestné činy usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku a ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku mají povahu přečinů, neboť se jedná o nedbalostní trestné činy (srov. § 14 odst. 2 tr. zákoníku). Okresní soud v Hradci Králové rozhodující o podmíněném propuštění obviněného tak byl povinen stanovit zkušební dobu v maximální délce tří let (srov. § 89 odst. 1 tr. zákoníku). Neučinil-li tak a zkušební dobu stanovil na čtyři léta, porušil v neprospěch obviněného zákon.

11. Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného zjistil, že v posuzované trestní věci došlo k porušení zákona, přičemž se ztotožnil i s důvody uvedenými ve výstižně zpracovaném mimořádném opravném prostředku. Proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, sp. zn. 7 Pp 26/2020, byl porušen zákon v ustanovení § 89 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného J. M. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 4. 2022

JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu