Nejvyšší soud Rozsudek trestní

8 Tz 70/2011

ze dne 2011-10-12
ECLI:CZ:NS:2011:8.TZ.70.2011.1

8 Tz 70/2011

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. října 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného mladistvého „tulipána“*), proti usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 1 Tm 17/2008, t a k t o :

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 11. 10. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-202, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2010 a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného mladistvého „tulipána“.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný mladistvý „tulipán“ (dále jen mladistvý) byl rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 18. 11. 2008, sp. zn. 1 Tm 17/2008, uznán vinným proviněními krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zákona č. 140/1961 Sb. (dále jen tr. zák.), neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. Za provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák., neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. a sbíhající se provinění krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d) tr. zák., kterým byl uznán vinným pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 20. 5. 2008, č. j. 1 Tm 6/2008-85, byl odsouzen k souhrnnému trestnímu opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Současně byl zrušen výrok o trestním opatření z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 20. 5. 2008, č. j. 1 Tm 6/2008-85, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V dalším bylo rozhodnuto o trestním opatření za provinění řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a o náhradě škody. Rozsudek nabyl právní moci dne 6. 2. 2009.

Usnesením téhož soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 1 Tm 17/2008-141, které nabylo právní moci dne 8. 7. 2009, bylo rozhodnuto, že se mladistvému podle § 38 odst. 2 tr. zák., § 334 odst. 1 tr. ř. započítává část vykonaného trestního opatření obecně prospěšných prací ve výměře 58,5 hodiny, které mu bylo uloženo rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 20. 5. 2008, č. j. 1 Tm 6/2008-85, do souhrnného trestního opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin uloženého shora označeným rozsudkem.

Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 10. 9. 2009, č. j. 1 Tm 17/2008-154, bylo mladistvému podle § 335 a § 336 odst. 2 tr. ř. nařízeno k výkonu pravomocně uložené trestní opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin formou pomocných a úklidových prací, údržby komunikací a veřejných prostranství v obvodu Města Ž.

K žádosti mladistvého o změnu místa výkonu trestního opatření ze dne 2. 11. 2009 rozhodl Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou jako soud pro mládež usnesením ze dne 7. 12. 2009, č. j. 1 Tm 17/2008-164, tak, že podle § 336 odst. 2 tr. ř. per analogiam se mladistvý přeřazuje pro výkon zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací ve výměře 141,5 hodiny k Úřadu městské části P., Ž., P., formou práce spojené s údržbou a úklidem obce a prostor obci patřící.

Aniž by mladistvý u Úřadu městské části P. vykonal alespoň část uloženého trestního opatření, požádal dne 26. 1. 2010 sám a dne 8. 2. 2010 prostřednictvím Probační a mediační služby České republiky, aby celý zbytek trestního opatření obecně prospěšných prací v rozsahu 141,5 hodiny mohl opět vykonat ve Ž., jelikož se v P. již nezdržuje a není schopen uložené trestní opatření zde vykonávat. Proto Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, soud pro mládež, usnesením ze dne 30. 3. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-175, mladistvého přeřadil pro výkon zbytku trestního opatření ve výměře 141,5 hodin do obvodu Města Ž., a to stejnou formou jako v usnesení ze dne 10. 9. 2009 (č. l. 175).

Konečně usnesením ze dne 11. 10. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-202, Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, soud pro mládež, rozhodl ve veřejném zasedání tak, že podle § 45a odst. 4 tr. zák. se přeměňuje nevykonaný zbytek trestního opatření obecně prospěšných prací v rozsahu 137,5 hodin ze souhrnného trestního opatření obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, které bylo mladistvému uloženo rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 18. 11. 2008, č. j. 1 Tm 17/2008-116, na trestní opatření odnětí svobody ve výměře 69 dnů. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl mladistvý pro výkon tohoto trestního opatření zařazen do věznice s dozorem. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 10. 2010.

Ministr spravedlnosti podal ve prospěch mladistvého proti pravomocnému usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 11. 10. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-202, stížnost pro porušení zákona. Měl za to, že okresní soud vydal označené usnesení v rozporu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 45a odst. 4 tr. zák., protože při svém rozhodování ve veřejném zasedání neprovedl dokazování v potřebném rozsahu, neprovedl řádně důkaz listinnými materiály založenými ve spise, a nezjistil tak náležitě skutkový stav věci, v důsledku čehož rozhodl chybně.

V odůvodnění mimořádného opravného prostředku po zevrubné rekapitulaci všech již výše citovaných rozhodnutí Okresního soudu ve Ždáru nad Sázavou, soudu pro mládež, připomněl, že ze zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko Ž., ze dne 15. 7. 2010, adresované Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, vyplývá, že mladistvý dosud vykonal z trestního opatření obecně prospěšných prací pouze 4 hodiny. Probační a mediační služba ČR, středisko Ž., zaslala okresnímu soudu na vědomí i poslední výzvu mladistvému k nástupu trestního opatření obecně prospěšných prací ze dne 25. 8. 2010 s tím, že dosud vykonal pouze 68,5 hodiny. Z podnětu tohoto sdělení Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou jako soud pro mládež nařídil veřejné zasedání a založil do spisu rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, soudu pro mládež, ze dne 2. 11. 2009, sp. zn. 1 Tm 6/2009, a rozsudek Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. 4 Tmo 78/2010, jimiž byl mladistvý odsouzen za další rozsáhlou a závažnou úmyslnou trestnou činnost k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání 16 měsíců s výkonem ve věznici nebo zvláštním oddělení pro mladistvé.

Ve veřejném zasedání konaném dne 11. 10. 2010 soudce vyslechl mladistvého, který uvedl, že z uloženého trestního opatření vykonal jen 4 hodiny (se zápočtem předchozích 58,5 hodiny, tedy celkem 62,5 hodin). Z výzvy Probační a mediační služby ČR je však zřejmé, že mladistvý měl vykonat nikoli 4, ale 10 hodin, tedy celkem 68,5 hodiny. Soudce tento rozpor neřešil, nesnažil se jej případně odstranit provedením dalších důkazů, a vyhlásil již zmiňované usnesení. Státní zástupkyně i mladistvý se vzdali ústně do protokolu sepsaného v průběhu veřejného zasedání práva stížnosti proti vyhlášenému usnesení.

Ministr spravedlnosti vytkl, že soud se důsledně neřídil ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 45a odst. 4 tr. zák., když rozhodnutí ohledně přeměny zbytku nevykonaného trestního opatření obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody opřel pouze o výpověď mladistvého, jehož sdělení o počtu hodin vykonaných prací se lišilo od údaje v počtu hodin, který uváděla Probační a mediační služba ČR v poslední výzvě adresované mladistvému ze dne 25. 8. 2010. Dodal, že ze sdělení Probační a mediační služby ČR ze dne 23. 2. 2011, zaslaného okresnímu soudu z podnětu jeho výzvy ze dne 25. 1. 2011, jakož i z připojeného harmonogramu výkonu trestního opatření obecně prospěšných prací a ze zpráv Městského úřadu ve Ž. vyplývá, že mladistvý dne 24. 6. 2010 a 29. 7. 2010 vykonal celkem 10 hodin obecně prospěšných prací, nikoli jen 4 hodiny.

Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 11. 10. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-202, byl porušen zákon v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2010 a v řízení předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného mladistvého a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podle § 2 odst. 5, věty první tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

V tomto ustanovení jsou obsaženy dvě významné zásady trestního řízení, a to zásada zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a zásada vyhledávací. Orgánům činným v trestní řízení je tímto dána povinnost postupovat při zjišťování závažných skutečností rozhodných pro stav věci z úřední povinnosti, ať už skutečnosti svědčí ve prospěch či v neprospěch obviněného. Toto ustanovení se vztahuje na celé trestní řízení.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 45a odst. 4 tr. zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2009 jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené lhůtě uložený trest, přemění soud trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každé i jen započatí dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítají za jeden den odnětí svobody.

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 1 Tm 17/2008 zřetelně vyplývá, že námitky obsažené v odůvodnění stížnosti pro porušení zákona jsou zcela přiléhavé. Z protokolu o veřejném zasedání konaném dne 11. 10. 2010 (č. l. 199) se zjišťuje, že soudce v jeho průběhu vyslechl mladistvého, který uvedl, že z uloženého trestního opatření obecně prospěšných prací vykonal pouze 4 hodiny. Dále byly čteny listiny, mimo jiné i zpráva Probační a mediační služby ČR, středisko Ž., ze dne 15. 7. 2010, podle níž mladistvý dosud, tj. k 15. 7. 2010, vykonal z trestního opatření obecně prospěšných prací pouze 4 hodiny (č. l. 177). Současně ale měl soud k dispozici i poslední výzvu mladistvému k nástupu trestního opatření obecně prospěšných prací ze dne 25. 8. 2010 (č. l. 181) s tím, že Probační a mediační služba ČR, středisko Ž., v ní konstatovala, že mladistvý vykonal 68,5 hodiny (což ve svých důsledcích znamenalo, že vykonal 10 hodin se zápočtem 58,5 hodin). Další dokazování k rozsahu vykonaných hodin z trestního opatření obecně prospěšných prací již prováděno nebylo.

Aniž by tedy soudce Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež provedl řádné dokazování, a přesvědčivě tak zodpověděl spornou otázku, zda mladistvý vykonal z uloženého trestního opatření obecně prospěšných prací 4 hodiny, jak potvrzoval i on svojí výpovědí ve veřejném zasedání a jak se podávalo ze zprávy Probační a mediační služby ČR, středisko Ž., ze dne 15. 7. 2010, či 10 hodin, což vyplývalo z textu poslední výzvy mladistvému k nástupu trestního opatření obecně prospěšných prací ze dne 25. 8. 2010, vyhlásil usnesení, jímž byl podle § 45a odst. 4 tr. zák. přeměněn nevykonaný zbytek trestního opatření obecně prospěšných prací v rozsahu 137,5 hodin z již výše označeného souhrnného trestního opatření obecně prospěšných prací na trestní opatření odnětí svobody ve výměře 69 dnů, pro jehož výkon byl mladistvý zařazen do věznice s dozorem.

V daných souvislostech stěžovatel opodstatněně upozornil na sdělení Probační a mediační služby ČR ze dne 23. 2. 2011, jakož i na připojený harmonogram výkonu trestního opatření obecně prospěšných prací a zprávy Městského úřadu ve Ž., jež si okresní soud opatřil až po rozhodnutí o přeměně zbytku trestního opatření obecně prospěšných prací v trestní opatření odnětí svobody a z nichž skutečně vyplývá, že mladistvý dne 24. 6. 2010 a 29. 7. 2010 vykonal celkem 10 hodin obecně prospěšných prací, nikoli jen 4 hodiny (č. l. 204, 216-221).

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež ze dne 11. 10. 2010, č. j. 1 Tm 17/2008-202, byl porušen zákona v ustanovení § 45a odst. 4 tr. zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31. 12. 2010 a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch mladistvého.

Nezbytným důsledkem závěru, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch mladistvého, byl výrok, jímž Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil toto usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou jako soudu pro mládež přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Není od věci dodat, že mladistvý nyní vykonává trest odnětí svobody uložený mu v jiné trestní věci, a proto nebylo třeba rozhodnout o vazbě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. října 2011

Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Kůrková

*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.