8 Tz 74/2011
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. 10. 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného E. S., proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, a rozhodl takto:
I. Podle § podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, byl p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 419 trestního zákoníku v neprospěch obviněného E. S.
II. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení se z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Brně p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
IV. Podle § 275 odst. 3 tr. ř. se obviněný E. S. n e b e r e d o v a z b y .
Stížnost ministra spravedlnosti podaná ve prospěch obviněného E. S. směřuje proti usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, vydanému ve věcech tohoto soudu sp. zn. 3 T 103/2009, i sp. zn. 3 T 206/2009.
V obsahu stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti konstatoval, že trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2009 sp. zn. 3 T 103/2009 (pravomocným téhož dne), byl obviněný E. S. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., a byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků, a byl mu též uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, bylo rozhodnuto, že podle § 330 odst. 1 tr. ř. a § 83 odst. 1 tr. zákoníku, obviněný uvedený trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců vykoná. Podle § 83 odst. 5 tr. zákoníku a § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s dozorem.
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2009 sp. zn. 3 T 206/2009 (pravomocným dne 26. 9. 2009), byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem a byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu tří let.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, bylo rozhodnuto, že I. se podle § 465 odst. 2 tr. ř. a § 419 tr. zákoníku poměrně nezkracuje úhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání tří let a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků, uložený obviněnému trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2009, sp. zn. 3 T 103/2009, který nabyl právní moci dne 26. 4. 2009, za trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. II. se podle § 465 odst. 2 tr. ř. a § 419 tr. zákoníku poměrně nezkracuje úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání tří roků, uložený obviněnému rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2009, sp. zn. 3 T 206/2009, který nabyl právní moci dne 26. 9. 2009, za trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák.
S takto vyjádřeným závěrem se ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona neztotožnil, a uvedl, že byl tímto usnesením porušen zákon v § 419 tr. zákoníku, neboť Městský soud v Brně podle obsahu napadeného usnesení chybně vyložil toto přechodné ustanovení, když své rozhodnutí odůvodnil tím, že § 419 tr. zákoníku se vztahuje pouze na případy, kdy dříve odsouzený skutek nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Naproti tomu skutky, jichž se dopustil obviněný, byly trestné i podle nového trestního zákoníku, a to jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tento názor považoval Ministr spravedlnosti za chybný a odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010 pod č. Tpjn 302/2010, se závěrem, že aplikace ustanovení § 419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný trestný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu uplatní jak u vícečinného souběhu, tak u jednočinného souběhu [např. v případě úhrnného trestu uloženého před 1. 1. 2010 za trestné činy podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 180d tr. zák., i když takový čin po 1. 1. 2010 zůstává trestným činem podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku].
Městský soud v Brně tak měl podle ministra spravedlnosti uložené tresty obviněnému podle § 419 tr. zákoníku poměrně zkrátit, a pokud tak neučinil, porušil zákon v neprospěch obviněného. Přitom poukázal na to, že obviněný vykonává od 20. 9. 2010 do 17. 9. 2011 trest odnětí svobody ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 206/2009, poté nastoupí výkon trestu ve věci téhož soudu sp. zn. 3 T 103/2009, jehož výkon má ukončit dnem 17. 5. 2012, kdy má stanoven nástup výkonu trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců uložený mu ve věci Okresního soudu v Třebíči sp. zn. 3 T 16/2009.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozsudkem vyslovil, že usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, byl v neprospěch obviněného E. S. porušen zákon v § 419 tr. zákoníku, a dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně dal ke zvážení přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 275 odst. 4 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení, jakož i řízení předcházející napadenému usnesení, a shledal, že v předmětné věci byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, v neprospěch obviněného zákon porušen.
Předně je potřeba uvést, že pokud Městský soudu v Brně napadeným usnesením ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, rozhodl tak, že se podle § 465 odst. 2 tr. ř. a § 419 tr. zákoníku poměrně nezkracují úhrnné tresty uložené obviněnému jednak trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2009, sp. zn. 3 T 103/2009, a jednak rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2009, sp. zn. 3 T 206/2009, v obou těchto rozhodnutích za trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr.
zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. Podle odůvodnění předmětného usnesení byl k takovému rozhodnutí veden tím, že na posuzovaný případ ustanovení § 419 tr. zákoníku nedopadá i přesto, že trestný čin řízení motorového vozidla již nový trestní zákoník neobsahuje. Soud prvního stupně nepovažoval za podstatný konkrétní popis skutkové podstaty činu, tedy projevů jednání pachatele, neboť ty mohou být obsaženy i v jiném ustanovení tak, jak je tomu v daném případě.
Trestní zákoník rozšiřuje projevy jednání pachatele v souvislosti s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku na jednání, že obviněný maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, nebo pro kterou mu bylo odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu. Samotná možnost posuzování jednání pachatele za více trestných činů, ještě nemůže být důvodem k poměrnému zkrácení trestu za čin, který byl trestný za účinnosti trestního zákona a je trestný i podle současného trestního zákoníku.
K těmto závěrům, s nimiž se Nejvyšší soud, stejně jako ministr spravedlnosti, neztotožnil, je vhodné připomenout, že dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb., podle kterého již není jednání spočívající v řízení motorových vozidel bez řidičského oprávnění trestným činem. Obviněný E. S. byl ve dvou samostatně vedených trestních věcech Městského soudu v Brně, a to sp. zn. 3 T 103/2009, a sp. zn. 3 T 206/2009, uznán vinným v každé samostatně trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Ve věci Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2009, sp. zn. 3 T 103/2009, mu byl trestním příkazem, jenž nabyl právní moci dne 26. 4. 2009, uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k § 314e odst. 2 písm. a) tr. ř. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. za použití § 314e odst. 2 písm. c) tr. ř. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Usnesením téhož soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, bylo rozhodnuto o výkonu tohoto trestu odnětí svobody, pro jehož výkon byl obviněný zařazen do věznice s dozorem.
Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 206/2009, byl obviněnému rozsudkem ze dne 7. 9. 2009, jenž nabyl právní moci dne 26. 9. 2009, uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu tří let.
Z uvedeného je patrné, že v obou těchto trestních věcech byl obviněnému před účinností trestního zákoníku uložen úhrnný trest mimo jiné i za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., jehož se dopustil v souběhu s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Podle § 419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne k vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
Ustanovení § 419 tr. zákoníku se vztahuje nejen na trest, který byl uložen rozhodnutím, jež nabylo právní moci nejpozději dne 31. 12. 2009, ale také na trest uložený rozhodnutím učiněným do dne 31. 12. 2009, pokud později, tj. po 1. 1. 2010, nabylo právní moci. V tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu se uplatní jak u vícečinného souběhu, tak u souběhu jednočinného. Ustanovení § 419 tr. zákoníku se vztahuje toliko k výkonu trestu, popř. jeho zbytku (bez ohledu na jeho druh), který byl pachateli uložen do 31. 12. 2009 a jenž k tomuto dni nebyl vykonán buď vůbec, anebo v celém rozsahu. Nejde proto o posuzování otázky časové působnosti trestních zákonů, tedy o řešení kolize trestního zákona č. 140/1961 Sb. a trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. Nejedná se o řešení otázky, zda je pro pachatele příznivější nová právní úprava či nikoli, ale při aplikaci citovaného ustanovení jde primárně o realizaci pokynu zákonodárce rozhodovat o nevykonání či poměrném zkrácení uloženého a dosud nevykonaného trestu, a to jen na základě porovnání, zda čin, za který byl trest uložen, je nadále trestný podle nového trestního zákoníku. V tomto smyslu § 419 tr. zákoníku činí nepoužitelným příslušná ustanovení o časové působnosti trestních zákonů. Dikce § 419 tr. zákoníku nepožaduje trest pravomocně uložený, ale postačí jen trest uložený, časově do 31. 12. 2009. Aplikace § 419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku (viz rozhodnutí č. 1/2011 Sb. rozh. tr.).
Protože byl obviněný odsouzen za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., který byl trestním zákoníkem dekriminalizován, pak bylo třeba postupovat podle § 419 tr. zákoníku a rozhodnout o poměrném zkrácení trestů ze shora uvedeného trestního příkazu a rozsudku. Pokud však Městský soud v Brně usnesením ze dne 1. 2. 2010 sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, podle § 419 tr. zákoníku za použití § 465 odst. 2 tr. ř. a contrario, uvedené tresty nezkrátil, pak postupoval v rozporu s ustanovením § 419 tr. zákoníku, a porušil zákon.
Nejvyšší soud navíc poznamenává, že vedle uvedené vady namítané ve stížnosti pro porušení zákona, shledal i další nedostatek, který by mohl mít vliv na správnost uvedených výroků, proti nimž byla stížnost podána (§ 267 odst. 3 tr. ř.), a proto na něj též upozorňuje.
Jedná se o zcela mimo procesní postup, jakým Městský soud v Brně v projednávané věci rozhodl současně o dvou trestních věcech. Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 103/2009, je zřejmé, že v této trestní věci nařídil veřejné zasedání o poměrném zkrácení trestu v trestní věci označené uvedenou spisovou značkou (viz č. l. 39 spisu sp. zn. 3 T 103/2009). K veřejnému zasedání nařízenému tímto způsobem na 1. 2. 2010 vyžádal jako přílohový spis Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 206/2009. Aniž by bylo rozhodnuto, že se uvedené dvě trestní věci spojují (§ 20 tr. ř.), veřejné zasedání konal pod oběma spisovými značkami, a to jak sp. zn. 3 T 103/2009, tak i sp. zn. 3 T 206/2009. Při tomto veřejném zasedání vedeném současně o obou trestních věcech Městský soud v Brně rozhodl jediným usnesením vyneseným pod obměna spisovými značkami. Výrok usnesení v bodě I. se týká věci Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 103/2009, kdežto výrok pod bodem II. se vztahuje na trestní věc vedenou Městským soudem v Brně pod sp. zn. 3 T 206/2009. Tato skutečnost je patrná i z označení vlastního napadeného rozhodnutí, kde je v záhlaví uvedeno jak sp. zn. 3 T 103/2009, tak i sp. zn. 3 T 206/2009. Takový postup je však formálně nesprávný, neboť v každé trestní věci má být vydáno ohledně konkrétního úkonu ve vztahu ke konkrétním obviněným, jichž se věc týká, rozhodnutí. Bez toho, aniž by byly věci ve smyslu § 20 odst. 1 tr. ř. spojeny, nelze v jedné trestní věci vydat rozhodnutí, které se netýká věci, v níž je vydáno, ale jiné trestní věci, byť téhož obviněného.
Nejvyšší soud z těchto důvodů nad rámec podané stížnosti pro porušení zákona poukazuje i na tuto nesprávnost v uvedeném procesním postupu předcházejícím vydání stížností pro porušení zákona napadeného usnesení, jíž se bude nutné v dalším řízení vyvarovat. Soud proto bude muset o poměrném zkrácení trestu rozhodnout v každé trestní věci zvlášť.
Ze všech těchto důvodů, když se Nejvyšší soud ztotožnil s názorem vysloveným Ministrem spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona, podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2010, sp. zn. 3 T 103/2009, 3 T 206/2009, byl v ustanovení § 419 tr. zákoníku v neprospěch obviněného E. S. porušen zákon. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. uvedené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle obsahu spisového materiálu a sdělení Centrální evidence vězňů shledal, že obviněný v současné době vykonává od 18. 9. 2011 trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, který byl obviněnému uložen trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2009, jako trest podmíněně odložený, avšak na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2010 č.j. 3 T 103/2009-59 bylo podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný uvedený trest vykoná, a pro jeho výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
Z těchto skutečností je tedy zřejmé, že přeměna uvedeného trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla provedena až dne 31. 3. 2010, tedy poté, co bylo před tím dne 1. 2. 2010 vydáno stížností pro porušení zákona napadené usnesení, jímž bylo rozhodnuto o nezkrácení tohoto trestu. Protože i tato okolnost, tj. že tresty obviněnému nebyly zkráceny, vedla k tomu, že bylo rozhodnuto o výkonu původně podmíněně odloženého trestu, Nejvyšší soud shledal provázanost usnesení o nařízení výkonu trestu odnětí svobody s vadou, která byla u napadeného usnesení shledána, a když bylo porušení zákona zjištěno v usnesení ze dne 1. 2. 2010 sp. zn. 3 T 103/2009 a 3 T 206/2009, bylo v rámci zásady § 269 odst. 2 tr. ř. zrušeno i usnesení o přeměně trestu, v jehož výkonu se obviněný nyní nachází. Proto Nejvyšší soud vydal příkaz, aby byl obviněný propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 3 T 103/2009. Obviněného však nevzal ve smyslu § 275 odst. 3 tr. ř. do vazby, ale ani jej nepustil na svobodu, neboť zjistil, že obviněný má nařízen výkon trestu odnětí svobody v jiné trestní věci, a to Okresního soudu v Třebíči sp. zn. 3 T 16/2009, do něhož byl současně převeden.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. října 2011
Předsedkyně senátu: JUDr. Milada Šámalová