8 Tz 88/2021-253
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného T. R., nar. XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrava, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 92/2020, t a k t o :
Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému T. R., nar. XY, přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody, který mu byl v trvání 2 roků a 2 měsíců uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 92/2020.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 7. 2020, sp. zn. 103 T 92/2020, byl obviněný T. R. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku (bod 1. výroku o vině) a přečiny výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku (bod 2. výroku o vině). Za to byl podle § 205 odst. 2, § 43 odst. 1, § 62 odst. 1, 3, § 63 odst. 1 a § 64 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin za současného uložení povinností specifikovaných ve výroku rozsudku. V dalším bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné – pobočky v Havířově směřující proti výroku o vině pod bodem 1. a výroku o trestu. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, byl podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o vině v bodě 1., ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody a za podmínek § 259 odst. 3, 4 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl při modifikaci skutkových zjištění uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a při nezměněném výroku o vině v bodě 2. byl odsouzen podle § 205 odst. 4, § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 roky a 2 měsíce, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. V dalším bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
3. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 92/2020, podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. R. V podané stížnosti s odkazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, vytkla, že v předmětné trestní věci došlo napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty pole § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu také pokládala uložený nepodmíněný trest odnětí svobody za zjevně excesivní, neboť byl ukládán podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti mimo jiné navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle § 275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí. Obviněný vykonává uložený trest od 21. 4. 2020 a existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu.
4. Podle § 275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 11. 10. 2021.
5. Nejvyšším soudem bylo na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze ověřeno, že obviněný T. R. aktuálně vykonává nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 roků a 2 měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově sp. zn. 103 T 92/2020.
6. S ohledem na argumentaci obsaženou ve stížnosti pro porušení zákona, aniž by bylo předjímáno rozhodnutí ve věci samé, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že jsou dány důvody pro přerušení výkonu tohoto rozhodnutí, a to až do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o podané stížnosti pro porušení zákona. Proto byl obviněnému přerušen výkon trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 2 měsíců uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020 ve věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 92/2020.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 10. 2021
JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu
4. Ministryně spravedlnosti připomněla znění ustanovení § 205 odst. 2 a odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Poukázala na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle něhož je k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§ 205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), vyžadována určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru dospěl v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, i Ústavní soud, který se ztotožnil se citovaným rozhodnutím velkého senátu a navíc poukázal na to, že předmětné porušení zákona má i ústavněprávní rozměr.
5. V předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť ji spáchal v době výskytu koronaviru, nicméně z hlediska věcné souvislosti spáchání trestné činnosti – odcizení alkoholických nápojů z volného maloobchodního prodeje – nelze dospět k závěru, že by pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Z toho vyplývá, že skutek byl nesprávně právně posouzen, neboť nebyla naplněna kvalifikovaná skutková podstata podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a jednání obviněného v bodě 1. výroku o vině mělo být právně posouzeno jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 26 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno také jako zločin krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest byl ukládán podle tohoto ustanovení.
6. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
7. Státní zástupce Nejvyššího státní zastupitelství intervenující ve veřejném zasedání označil stížnost pro porušení zákona za opodstatněnou, důvodným shledal i konečný návrh s upozorněním na zřejmou nesprávnost v označení soudu, jemuž má být věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí. Správně se jedná o Krajský soud v Ostravě.
8. Obhájce obviněného ve veřejném zasedání uvedl, že se v plném rozsahu ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona, a to včetně konečného návrhu.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně napadeným rozhodnutím soudu ve vytýkaném směru porušen v neprospěch obviněného.
10. Není od věci připomenout, že přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku se dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, dopustí se zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění popsaných pod bodem 1.
výroku o vině rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, Nejvyšší soud v souladu s podanou stížností pro porušení zákona zjistil, že obviněný T. R. se měl dopustit zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že dne 21. 4. 2020 v době kolem 16:32 hodin v XY, na ulici XY, v prodejně Albert, se zištným záměrem odcizil 4 ks láhví alkoholu značky Frisco Spritz v hodnotě 75,60 Kč a 1 ks láhve alkoholu značky Jack Daniels Honey v hodnotě 479 Kč a následně s těmito prošel prostorem pokladen, aniž by zboží zaplatil, čímž tímto svým jednáním způsobil společnosti Albert Česká republika, s.
r. o., IČ 44012373, se sídlem Radlická č. p. 520/117, Jinonice, 158 00 Praha 5, škodu v celkové výši 555 Kč, a jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 102 T 185/2019, který nabyl právní moci dne 14. 1. 2020, odsouzen pro zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 36 měsíců, tj. do 14. 1. 2023, přičemž tohoto jednání se dopustil v době nouzového stavu, vyhlášeného dne 12.
3. 2020 pod číslem 194 a prodlouženého dne 9. 4. 2020 na dobu do 30. dubna 2020 pod číslem 396 vládou České republiky podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. Podle tzv. právní věty výroku o vině rozsudku odvolacího soudu si obviněný přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
11. Krajský soud v Ostravě odůvodnil aplikaci kvalifikované skutkové podstaty § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tím, že nouzový stav vyhlášený vládou České republiky je stavem objektivním, který fakticky nastal a nelze ho při formálním pojetí trestního zákoníku zpochybňovat. V příslušné pasáži odůvodnění svého rozhodnutí tento soud v teoretické rovině rozvedl, co to znamená nouzový stav, dále jakými rozhodnutími byl nouzový stav v předmětné době v České republice vyhlášen, jaký měl nouzový stav a přijatá opatření dopad na život občanů a fungování státu, jakož i fungování samotného poškozeného subjektu, kdy tento musel přijmout rozsáhlá mimořádná i ochranná opatření z hlediska posílení hygienických standardů, snížení stavu zaměstnanců, omezení pracovní doby, povinného nošení roušek, nutnosti aplikace dezinfekčních přípravků aj., a dále připomněl i formální pojetí trestního zákoníku a jeho význam (v podrobnostech body 16.
a 17. rozsudku). Z toho lze dovodit, že odvolací soud považoval za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku samotný nouzový stav vyhlášený vládou České republiky dne 12. 3. 2020 a následně opakovaně prodlužovaný.
12. Citovaný právní názor Krajského soudu v Ostravě však není v souladu se závěry vyjádřenými v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, uveřejněným pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. (dále též jen „rozsudek Nejvyššího soudu“), podle kterých nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí.
Velký senát trestního kolegia v této souvislosti zdůraznil, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen.
Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít podle názoru velkého senátu trestního kolegia jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek (např. v daném případě šlo o výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího nemoc COVID-19 v pandemickém rozsahu), byť – jak již bylo shora uvedeno – existence takové události, a tím ani naplnění citované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nejsou podmíněny vyhlášením nouzového stavu.
Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu § 17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu. Nicméně ani zde se nelze omezit jen na vědomost pachatele o samotném vyhlášeném nouzovém stavu, ale jeho zavinění je třeba zjišťovat právě ve vztahu k té události, která vedla k jeho vyhlášení a která odpovídá jejímu charakteru podle § 205 odst. 4 písm. b) tr.
zákoníku (body 25., 26., 28. rozsudku Nejvyššího soudu).
13. Ze zevrubného odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu také zřetelně vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nestačí, že byl čin spáchán v době, kdy zde byla určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, a na místě jejího výskytu. Přestože to z pouhé slovní formulace citovaného ustanovení není patrné, velký senát vyjádřil přesvědčení, že k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§ 205 odst. 1, 2 a 3 tr.
zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud v označeném rozsudku dospěl k závěru, že možnost naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem.
Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním).
Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu (body 29., 34. rozsudku Nejvyššího soudu). K právnímu názoru vyslovenému v rozsudku Nejvyššího soudu se přiklonil také Ústavní soud nálezem ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
14. Je tedy zřejmé, že Krajský soud v Ostravě jednak chybně podmínil naplnění kvalifikované skutkové podstaty § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouhým faktem, že v době skutku (21. 4. 2020) byl vyhlášen nouzový stav, jednak v souladu s tehdejší soudní praxí (jež byla překonána až výše citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu) aplikoval – na rozdíl od soudu prvního stupně (viz body 7. až 11. jeho rozsudku) – dané zákonné ustanovení zcela automaticky, aniž by přihlédl ke konkrétním okolnostem provázejícím spáchání posuzovaného trestného činu.
Není přitom pochyb, že obviněný se protiprávního jednání dopustil v době přetrvávající „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, kterou (jak již bylo zmíněno výše) nebyl vyhlášený nouzový stav, nýbrž přímo výskyt koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky. Lze tudíž konstatovat, že časová a místní souvislost trestného činu krádeže a „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ byla v tomto případě nepochybně dána.
Naproti tomu věcná souvislost obou událostí, která je jednou z nutných podmínek naplnění skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nebyla v předmětném trestním řízení ani zkoumána, natož zjištěna, resp. prokázána. Obecné konstatování odvolacího soudu, že každá byť jen drobná mimořádná událost v podobě krádeže přinesla další zbytečné vytížení zaměstnanců prodejny, kteří již tak byli ve zvýšené míře vystaveni nákaze, stejně jako orgány činné v trestním řízení, z hlediska konkrétní věcné souvislosti jednání obviněného a „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ rozhodně nepostačuje.
V odůvodnění rozsudku soudu Krajského soudu v Ostravě absentuje jakákoliv úvaha, z níž by bylo možno usuzovat na existenci této věcné souvislosti, především ale uvedená okolnost nevyplývá ani ze skutkových zjištění odvolacího soudu.
15. Obviněný se jednání popsaného v bodě 1. výroku o vině dopustil tím, že z prodejny Albert odcizil 4 ks láhví alkoholu značky Frisco Spritz v hodnotě 75,60 Kč a 1 ks láhve alkoholu značky Jack Daniels Honey v hodnotě 479 Kč a následně s těmito prošel prostorem pokladen, aniž by za ně zaplatil. Způsob provedení činu se tedy nevyznačoval žádným specifikem, které by mělo původ v panující situaci charakterizované výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu či v přijatých protiepidemických opatřeních. Je zcela zjevné, že i v době, kdy by se tato událost nevyskytovala, by byl trestný čin spáchán stejným způsobem a za stejných podmínek. Nelze shledat žádnou okolnost související s šířením koronaviru, která by obviněnému usnadnila spáchání předmětné krádeže nebo jeho následné odhalení. Obviněný se posuzovaného činu dopustil v prodejně Albert, kterážto jako prodejna potravin nebyla nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními dotčena. Ani odcizené věci – alkoholické nápoje – rozhodně nepatří mezi předměty mající zvláštní důležitost pro zvládání šířící se nákazy koronavirem, které by tedy zasluhovaly zvýšenou ochranu trestním právem. Lze proto uzavřít, že mezi posuzovaným trestným činem krádeže na straně jedné a „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ na straně druhé nebyla doložena žádná věcná souvislost, což znamená, že skutek byl Krajským soudem v Ostravě nesprávně právně hodnocen jako zločin krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zatímco se jednalo toliko o přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Nejvyšší soud tedy shledal, že ministryní spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, protože Krajský soud v Ostravě ve smyslu § 266 odst. 1 tr. ř. chybným posouzením skutku pod bodem 1. výroku o vině porušil zákon v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
16. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené ve shodě s návrhem ministryně spravedlnosti podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 To 239/2020, porušil zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, proto uvedený rozsudek podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil. Rovněž zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak přikázal Krajskému soudu v Ostravě aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 11. 2021
JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu