9 Ads 107/2023- 35 - text
9 Ads 107/2023 - 37
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: M. J., zast. Mgr. Martinem Krabcem, advokátem se sídlem Bohdalecká 1460/8, Praha 10, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2017, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2023, č. j. 2 Ad 16/2017−163,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, Mgr. Martinu Krabcovi, advokátovi se sídlem Bohdalecká 1460/8, Praha 10, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 300 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně („stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalované. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla námitky stěžovatelky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 11. 10. 2016, č. j. R
11. 10. 2016
427/625 525 0826, kterým bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce zvyšuje invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invaliditu třetího stupně.
[2] Stěžovatelčin zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý. Od 24. 11. 2008 byla uznána částečně invalidní, s poklesem schopnosti současné výdělečné činnosti o 40 %. Od 1. 1. 2010, kdy vešla v účinnost vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, se jednalo o invaliditu prvního stupně. Ke dni 13. 2. 2015 pak byla stěžovatelka uznána invalidní ve třetím stupni. K tomu došlo poté, co bylo rozsudkem Krajského soudu v Praze ze 7. 9. 2016, č. j. 43 Ad 11/2015−99, zrušeno původní rozhodnutí žalované, kterým žádost stěžovatelky o změnu výše důchodu zamítla.
[3] V projednávané věci je sporným datum vzniku invalidity třetího stupně. Zatímco dle napadeného rozhodnutí jí důchod pro invaliditu třetího stupně náleží od 13. 2. 2015, stěžovatelka se domáhá jeho přiznání již k 1. 1. 2010.
[4] Městský soud nechal v rámci přezkumu zdravotního stavu stěžovatelky vypracovat dva posudky. Jejich zpracováním pověřil Posudkovou komisi MPSV v Praze a Posudkovou komisi MPSV v Plzni. Oba posudky potvrdily, že stěžovatelka je invalidní. Jde o invaliditu třetího stupně, neboť její pracovní schopnosti poklesly nejméně o 70 %. Posudky jako okamžik vzniku invalidity třetího stupně určily datum 13. 2. 2015. Městský soud se se závěry posudků ztotožnil.
[5] Rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 17. 3. 2022, č. j. 9 Ads 134/2021−48, byl původní rozsudek městského soudu zrušen pro nepřezkoumatelnost. NSS ve zrušovacím rozsudku městský soud zavázal, aby vylíčil, k jakým vlastním skutkovým a právním závěrům dospěl, a řádně vypořádal argumenty stěžovatelky.
[6] V napadeném rozsudku se městský soud znovu ztotožnil s výše citovanými posudky. Námitku stěžovatelky, že žalovaná nesplnila povinnost řádně přihlédnout k lékařské zprávě ošetřujícího psychiatra stěžovatelky, MUDr. I. K., z 23. 6. 2011, ačkoliv k tomu byla zavázána rozsudkem Krajského soudu v Praze, č. j. 43 Ad 11/2015−99, označil za důvodnou. To na výsledek ale nemělo žádný vliv, neboť všechny posudky, zpracovány žalovanou i soudem, i po zohlednění lékařské zprávy MUDr. I. K. shodně uzavírají, že stěžovatelka byla invalidní ve třetím stupni až od 13. 2. 2015. Bylo by tedy příliš formalistické rušit rozhodnutí žalované s tím, aby rozhodla stejně, avšak s jiným odůvodněním. Ostatní stěžovatelčiny námitky důvodnými neshledal.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní
[7] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[7] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[8] Stěžovatelka namítá, že z lékařské zprávy MUDr. K. je zjevné, že přiznání invalidity třetího stupně bylo vhodné již ke dni zpracování této zprávy. Nezohlednila
li žalovaná opakovaně tuto zprávu, jedná se o zásadní pochybení, pro které měl městský soud napadené rozhodnutí zrušit. Odůvodnění městského soudu odkazem na přílišný formalismus nelze akceptovat.
[9] Městský soud nemusel a neměl v rámci soudního řízení zadávat vypracování nových posudků, které směřovaly k přezkoumávání stěžovatelčiny diagnózy. Stačilo akceptovat závěry uvedené v rozsudku NSS z 21. 12. 2011, č. j. 4 Ads 121/2011−164, vydaného v rámci řízení o přezkumu rozhodnutí žalované z 19. 2. 2009, kterým zamítla žádost stěžovatelky o plný invalidní důchod. Závěry uvedených posudkových komisí jsou pro své zjevné vady chybné a neodůvodněné. Posudkové komise řádně neuvedly důvody, pro které dospěly k závěrům odlišným závěrů lékařské zprávy MUDr. K. Tuto zprávu ve svých posudcích „takřka ignorovaly“.
[10] Žalovaná odkazuje na své vyjádření učiněné během řízení před městským soudem. Ztotožňuje se s posudkovým zhodnocením obou posudkových komisí. V období od roku 2010 do roku 2015 byl zdravotní stav stěžovatelky opakovaně hodnocen posudkovými lékaři, přičemž prokazatelně odpovídal invaliditě prvního stupně. Navrhuje kasační stížnost zamítnout.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[11] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatelka je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.).
[12] Nejvyšší správní soud se následně zabýval otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. Dle § 104a odst. 1 s. ř. s. je nepřijatelná kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, jež svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Dle konstantní judikatury NSS je přesahem vlastních zájmů stěžovatele jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. O přijatelnou kasační stížnost tak bude v následujících případech: 1) dotýká
li se právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou NSS; 2) týká
li se právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) je
li nutné učinit tzv. judikatorní odklon; či 4) bylo
li v napadeném rozhodnutí krajského (městského) soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. O zásadní právní pochybení se může jednat především tehdy, a) nerespektoval
li krajský (městský) soud ve svém rozhodnutí ustálenou a jasnou soudní judikaturu, a nelze
li navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, či b) dopustil
li se krajský (městský) soud v jednotlivém případě při výkladu hmotného či procesního práva hrubého pochybení, o němž se lze důvodně domnívat, že kdyby k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského (městského) soudu by bylo odlišné (viz usnesení NSS z 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006−39, č. 933/2006 Sb. NSS; po rozšíření okruhu kasačních stížností podléhajících přezkumu přijatelnosti mj. na věci důchodového pojištění viz rovněž usnesení NSS z 15. 11. 2022, č. j. 1 Ads 146/2022−27, bod 11, či usnesení NSS z 9. 3. 2023, č. j. 3 Ads 271/2021−63, bod 9).
[13] Kasační stížnost není přijatelná.
[14] NSS předně konstatuje, že otázka posouzení poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, není otázkou novou, judikatura v této oblasti je konzistentní, přičemž není důvod pro judikaturní odklon. Zabýval se proto otázkou, zda napadený rozsudek netrpí zásadním právním pochybením, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky.
[15] Argumentace stěžovatelky je založena na polemice se závěry městského soudu, které vycházely zejména z posudků zpracovaných v řízení o žalobě před tímto soudem: posudku z 20. 9. 2017 zpracovaného Posudkovou komisí MPSV v Praze („posudek z 20. 9. 2017“) a posudku z 18. 7. 2019 zpracovaného Posudkovou komisí MPSV v Plzni („posudek z 18. 7. 2019“).
[16] NSS připomíná, že posouzení zdravotního stavu, potažmo invalidity, je otázkou odbornou, medicínskou, k níž soud nemá potřebné odborné znalosti; soud proto musí vycházet z odborných závěrů a nemůže si učinit o této otázce posudek sám (viz např. rozsudky NSS z 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/2003−54, č. 511/2005 Sb. NSS, z 13. 12. 2018, č. j. 5 Ads 202/2016−29, bod 19, či z 21. 6. 2023, č. j. 1 Ads 67/2023−26, bod 14).
[17] Pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zřizuje jako své orgány posudkové komise. V jimi vypracovaných posudcích se hodnotí nejenom celkový zdravotní stav a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale formulují se v něm i posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Tento posudek je tedy v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na nějž je soud při nedostatku vlastní odborné erudice odkázán; proto je zapotřebí klást zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, úplnost a přesvědčivost (srov. například rozsudky z 30. 1. 2004, č. j. 5 Ads 34/2003−82, č. 526/2005 Sb. NSS, či ze 14. 12. 2017, č. j. 5 Ads 158/2016−57, bod 25). Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a musí své posudkové závěry náležitě odůvodnit. Z posudku musí být mimo jiné zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy (viz rozsudky NSS z 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013−20, bod 15 či z 13. 12. 2018, č. j. 5 Ads 202/2016−29, bod 22).
[18] Posudek z 20. 9. 2017 mimo jiné vyčerpávajícím způsobem rekapituluje anamnestické údaje stěžovatelky, diagnostický souhrn, jakož i obsah zdravotnické dokumentace, kterou posudková komise vzala v potaz při posudkovém zhodnocení. Z obsahu tohoto posudku vyplývá, že posudková komise vycházela mimo jiné i z lékařské zprávy MUDr. K. z 23. 6. 2011 (str. 9 a 12 posudku). Posudkový závěr o poklesu míry pracovní schopnosti je pak řádně odůvodněn, a to včetně okamžiku změny stupně invalidity z prvního na třetí. Zároveň posudková komise dostatečným způsobem odůvodnila, z jakého důvodu pokles míry pracovní schopnosti stěžovatelky odpovídal do 13. 2. 2015 pouze prvnímu stupni invalidity. Posudek z 18. 7. 2019 se pak se závěry prvního posudku zcela ztotožnil. Rovněž se výslovně zabýval otázkou, zda v období do 13. 2. 2015 postižení stěžovatelky odůvodňovalo uznání vyššího stupně invalidity (str. 2 posudku).
[19] NSS oba výše citované posudky považuje za jednoznačné, úplné a přesvědčivé. Městský soud nepochybil, rozhodl
li se oba posudky zadat, neboť byl povinen rozhodovat na základě úplně zjištěného skutkového stavu, který je dostatečným podkladem pro jeho rozhodnutí (viz rozsudky NSS z 15. 4. 2021, č. j. 1 Ads 252/2020−25, bod 21, či z 21. 6. 2023, č. j. 1 Ads 67/2023−26, bod 20). Všechny posudky, ze kterých vycházel NSS ve stěžovatelkou zmiňovaném rozsudku č. j. 4 Ads 121/2011−164 nadto dospěly – stejně jako NSS samotný – k závěru, že stěžovatelka nebyla k datu 19. 2. 2009 plně invalidní, jakkoliv již v té době trpěla těžkou úzkostně depresivní poruchou. Není proto zřejmé, z jakého důvodu by tyto posudky měly být s posudky zadanými městským soudem v tomto řízení v rozporu.
[20] K námitce ohledně nezohlednění lékařské zprávy MUDr. K. žalovanou NSS připomíná, že procesní pravidla nejsou samoúčelná, neboť mají zajistit správné zjištění skutkového stavu a správnou aplikaci právních norem. Ne každé porušení procesních práv je tak důvodem pro zrušení rozhodnutí (viz rozsudky NSS z 24. 2. 2022, č. j. 8 As 220/2019−31, bod 17 či z 10. 8. 2023, č. j. 9 As 77/2023−157, bod 47). Za situace, kdy městským soudem zadané posudky tuto lékařskou zprávu v potaz vzaly, a přesto dospěly ke shodnému závěru jako žalovaná, je možné konstatovat, že skutkový stav byl i přes pochybení žalované zjištěn úplně. Případné zrušení napadeného rozhodnutí žalované městským soudem by tak na hmotněprávní postavení stěžovatelky nemělo prakticky žádný dopad, a vedlo by toliko k dalšímu prodloužení řízení.
IV. Závěr a náklady řízení
[21] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Nejvyšší správní soud proto podanou kasační stížnost v souladu s § 104a odst. 1 s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[22] O náhradě nákladů řízení NSS rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu z 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020−33, č. 4170/2021 Sb. NSS, část III. 4.). Žalobkyně v řízení úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované žádné náklady přesahující běžný rámec úřední činnosti v řízení o kasační stížnosti nevznikly.
[23] Žalobkyni byl v řízení před NSS ustanoven zástupce Mgr. Martin Krabec, advokát se sídlem Bohdalecká 1460/8, Praha 10. Podle § 35 odst. 10 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. platí ustanovenému zástupci hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce učinil v řízení před NSS jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé [doplnění kasační stížnosti; § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Náleží mu tak mimosmluvní odměna ve výši 1 000 Kč [§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bodem 3. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 1 300 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu NSS do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2023
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu