Nejvyšší správní soud usnesení správní

9 Afs 176/2025

ze dne 2025-12-11
ECLI:CZ:NSS:2025:9.AFS.176.2025.21

9 Afs 176/2025- 21 - text

 9 Afs 176/2025 - 22

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: statutární město Hradec Králové, se sídlem Československé armády 408/51, Hradec Králové, proti žalované: Národní sportovní agentura, se sídlem Českomoravská 2420/15, Praha 9, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2024, č. j. NSA-RE21-00181/2021/RE21/24, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze dne 3. 11. 2025, č. j. 14 A 59/2024-58, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

Kasační stížnosti žalované se nepřiznává odkladný účinek.

[1] Žalobce požádal o dotaci na projekt Výstavba kanoistické loděnice na Orlici v Hradci Králové. Jeho žádost žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 10. 2022, č. j. NSA RE21-00181/2021/RE2/16, zamítla podle § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Toto rozhodnutí zrušil Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 31. 8. 2023, č. j. 17 A 113/2022-30, pro nepřezkoumatelnost. Proti rozsudku se žalovaná bránila kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 18. 1. 2024, č. j. 9 Afs 225/2023-25. V návaznosti na rozsudek NSS žalovaná žalobcovu žádost opět zamítla, a to v záhlaví specifikovaným rozhodnutím. Dle ní jeho projekt nedosáhl na potřebné bodové ohodnocení, pro poskytnutí dotace bylo třeba získat nejméně 95 bodů bez započtení kritéria č. 14 přiměřenost nákladů na zajištění akce – splnění principů „3E“ (vylučující kritérium). Žalobce v rámci hodnocení své žádosti obdržel pouze 90 bodů, a proto mu dotaci nemohla poskytnout. Mezi žalobcem a žalovanou bylo sporné hodnotící kritérium č. 12, v jehož rámci se měří a posuzuje potřebnost sportoviště spočívající ve „výskytu“ obdobného sportoviště v okolí záměru, na který žalobce žádal o udělení dotace. Proti v pořadí druhému rozhodnutí žalované se žalobce bránil správní žalobou, kterou městský soud shledal důvodnou, znovu zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení. II. Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalobce

[2] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) napadla i druhý rozsudek městského soudu kasační stížností, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Podanou kasační stížností se domáhá zrušení napadeného rozsudku.

[3] Svůj návrh odůvodnila tím, že by musela již potřetí rozhodnout o žalobcově žádosti. Mohla by tak vydat další negativní rozhodnutí, které by žalobce opětovně napadl správní žalobou, přičemž by nebylo postaveno najisto, jak o nynější kasační stížnosti rozhodne NSS. Nebo by stěžovatelka mohla vydat pozitivní rozhodnutí, na jehož základě by musela žalobci poskytnout dotaci ve výši 19 599 300 Kč. Ani v tomto případě by však nebyl známý výsledek řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom může kasační stížnosti vyhovět a napadený rozsudek městského soudu zrušit. Městský soud by na základě zrušujícího rozsudku NSS mohl dospět k jinému názoru, než k jakému dospěl v kasační stížností napadeném rozsudku. Stěžovatelka by byla poté nucena odebrat žalobci dotaci. Dle stěžovatelky je žádoucí, aby NSS před jejím dalším rozhodováním rozhodl o podané kasační stížnosti. Tímto postupem by žalobci nehrozilo, že by se potenciálně mohl dostat do ekonomických obtíží.

[4] Žalobce s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a návrh považuje za nedůvodný. Dle něj se v projednávané věci nic nezměnilo, dokonce stěžovatelka vydala druhé rozhodnutí, které je ještě více sporné než její první rozhodnutí. Městský soud zrušil druhé rozhodnutí s obdobnou právní argumentací jako v prvním případě. Žalobce se několik let domáhá vydání zákonného rozhodnutí o žádosti, čehož není stěžovatelka schopna z důvodu neurčitě nastaveného hodnotícího kritéria Výzvy 11/2021 Regiony 2021. Ostatně sama stěžovatelka poukázala na příhodné řešení, kterým je vyhovět žádosti žalobce, namísto vynakládání finančních prostředků na soudní řízení. Žalobce též zdůraznil, že mu může vzniknout újma, neboť do doby pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti by stěžovatelka mohla ukončit svoji činnost v souvislosti s avizovaným vznikem nového ministerstva sportu. III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro žalobce znamenat újmu, (2) újma musí být pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný.

[7] Navzdory tomu, že zákon přiznává oprávnění navrhnout přiznání odkladného účinku pouze žalobci, Nejvyšší správní soud připustil jeho přiznání i na návrh stěžovatele, kterým je žalovaný správní orgán. Platí nicméně, že „[s] ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 49, č. 1255/2007 Sb. NSS; k ojedinělým případům viz např. již citované usnesení, nebo usnesení NSS ze dne 14. 11. 2023, č. j. 7 As 244/2023 24). Společným jmenovatelem všech těchto situací je nevratnost, či (omezená) vratnost do předchozího stavu, a to pouze za cenu nových, zvýšených či nesmyslných nákladů (srov. usnesení NSS ze dne 6. 5. 2024, č. j. 7 As 68/2024 36, odst. [9]).

[8] Aby stěžovatelka dostála své povinnosti tvrdit a prokázat vznik újmy, musí konkretizovat, jakou újmu by pro ni výkon rozhodnutí znamenal, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a za jak intenzivní by takovou újmu pociťovala. Musí prokázat, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem obává, by pro ni byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní (viz např. usnesení NSS ze dne 6. 6. 2022, č. j. 4 As 136/2022-50, odst. [8], či ze dne 15. 12. 2022, č. j. 5 As 313/2022-59, odst. [9], či ze dne 25. 5. 2023, č. j. 9 As 77/2023-131, odst. [7]).

[9] Stěžovatelka v návrhu vůbec neuvedla, že by jí nepřiznání odkladného účinku mělo způsobit závažné důsledky. Dle ní je důvodem pro přiznání odkladného účinku skutečnost, že by musela vydat nové rozhodnutí, které by bylo v souladu s právním názorem vysloveným v napadeném rozsudku. Posledně uvedená argumentace stěžovatelky je přinejmenším zarážející, jelikož v důsledku napadeného rozsudku je povinna řídit se právním názorem městského soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), přičemž z této povinnosti nelze dovozovat hrozící nebezpečí vážné újmy, jak se sama stěžovatelka mylně domnívá. Jedná se toliko o její zákonnou povinnost. Výše uvedené příklady závažných důsledků nepřiznání odkladného účinku mají společnou jistou míru ohrožení zdraví a životů osob (s výjimkou posledního příkladu, který v sobě obsahuje ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky). Stěžovatelkou tvrzené důsledky však této zvýšené intenzity ohrožení veřejného zájmu nedosahují. Ani případné odnětí dotace žalobci není důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[10] Nejvyšší správní soud má na základě výše uvedeného za to, že stěžovatelka vůbec nenaplnila podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Především vůbec neprokázala splnění již první podmínky, a proto nemohl Nejvyšší správní soud přiznat její kasační stížnosti odkladný účinek.

[11] Na základě výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tím nijak nepředjímá, jakým způsobem rozhodne o samotné kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. prosince 2025

JUDr. Radan Malík

předseda senátu