9 Afs 212/2023- 25 - text
9 Afs 212/2023 - 27
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Stabilplastik, spol. s r.o., se sídlem 5. května 457, Měšice, zast. Mgr. Tomášem Koukalem, advokátem se sídlem Belgická 196/38, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 16. 9. 2022, č. j. MPO 78401/22/61100/01000, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2023, č. j. 17 A 104/2022 35,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce Mgr. Tomáše Koukala, advokáta se sídlem Belgická 196/38, Praha 2.
[1] Žalovaný („stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu o námitkách proti opatření dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidel, („opatření poskytovatele“). Poskytovatel dotace opatřením odepřel žalobkyni část finančních prostředků, o které požádala ve své žádosti o platbu.
[2] Předmětem sporu je otázka, zda je rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.
[3] Městský soud z moci úřední posuzoval, zda správní rozhodnutí netrpí vadami podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a shledal jej nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost ze dvou důvodů. Za prvé uvedl, že námitkami napadené opatření poskytovatele není ve výrokové části rozhodnutí identifikováno. Chybí zde datum jeho vydání, číslo jednací, spisová značka či jiný jednoznačný identifikátor a také označení orgánu, který jej vydal. Za druhé nelze dle městského soudu z výroku rozhodnutí dovodit, jak bylo rozhodnuto. Konkrétně není zřejmé, která část opatření poskytovatele měla být potvrzena, a která zrušena. Soud dodal, že uvedené vady nelze překlenout výkladem. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní
[4] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.
[5] Stěžovatel je přesvědčen, že jeho rozhodnutí je srozumitelné a přezkoumatelné. Uvedl, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kterými napadené rozhodnutí netrpí. Na rozhodnutí o námitkách nelze klást stejné požadavky jako na rozhodnutí ve správním trestání. Opatření poskytovatele a rozhodnutí o námitkách tvoří jeden celek a je nutné je takto vykládat. Předmětem řízení bylo, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Ze znění výroku pak lze jednoznačně dovodit, že opatření poskytovatele bylo oprávněné částečně. Část výroku, která opatření částečně potvrzuje a částečně ruší, je uvedena nad rámec zákona, nicméně to nemá vliv na jeho srozumitelnost.
[6] Dále stěžovatel uvedl, že rozhodnutí o námitkách, kterým bylo rozhodnuto o částečné oprávněnosti opatření poskytovatele, dosud nebylo pro nesrozumitelnost žalobou napadeno, natož aby bylo pro tuto vadu soudem zrušeno. Správní soudy již také přezkoumaly jiná rozhodnutí stěžovatele se stejně formulovaným záhlaví a za nepřezkoumatelné je neoznačily. Městský soud se měl žalobou zabývat věcně.
[7] Dále stěžovatel namítl, že část rozsudku městského soudu týkající se zásadních deficitů výroku napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů.
[8] Žalobkyně se ve vyjádření ke kasační stížnosti zcela ztotožnila s rozsudkem městského soudu. Navrhla kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud se předně zabýval namítanou nepřezkoumatelností rozsudku městského soudu. K tomu připomíná, že nepřezkoumatelné je rozhodnutí soudu, ze kterého není zřejmé, jaký názor zaujal vůči důležitým skutkovým a právním otázkám. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů nemůže být založena pouze tím, že odůvodnění je stručné či argumentačně chudé, popř. že soud nevyvracel každý dílčí uplatněný argument (usnesení rozšířeného senátu z 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016 123, č. 3668/2018 Sb. NSS, bod 29).
[11] Z rozsudku městského soudu jsou zřejmé důvody, proč soud považuje výrok napadeného rozhodnutí za nesrozumitelný. Touto otázkou se zabývá v bodech 8 až 11 svého rozsudku a uvádí, že z výroku nelze seznat, jak bylo ve věci rozhodnuto. Konkrétně není dle městského soudu možné dovodit, která část opatření poskytovatele byla potvrzena, a která byla naopak zrušena. Rozsudek městského soudu je tedy přezkoumatelný, a NSS proto mohl přistoupil k posouzení dalších kasačních námitek.
[12] Opatření poskytovatele, proti němuž směřovaly námitky, není v záhlaví napadeného rozhodnutí dostatečně identifikováno. Nedostatečné označení opatření poskytovatele je vadou rozhodnutí. Proti tomuto závěru stěžovatel nebrojí, pouze zpochybňuje, že se jedná o vadu, která způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost, k níž přihlíží soud z moci úřední.
[13] Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud zruší bez jednání pro vady řízení rozhodnutí, je li nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. K nepřezkoumatelnosti soud přihlíží též z moci úřední (rozsudek NSS z 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002
35). Nesrozumitelností rozhodnutí judikatura správních soudů rozumí především rozpornost výroku a odůvodnění, nemožnost seznat, jak bylo ve věci vůbec rozhodnuto (nesrozumitelnost projevu vůle správního orgánu), a zmatečné výroky vnitřně rozporuplné (rozsudek NSS z 30. 1. 2019, č. j. 8 Azs 226/2018 39, bod 10).
[14] Za nepřezkoumatelné je ale možné považovat jen takové rozhodnutí, jehož nesrozumitelnost nelze odstranit výkladem (rozsudky NSS z 23. 8. 2006, č. j. 1 Afs 38/2006 72, z 25. 4. 2013, č. j. 6 Ads 17/2013 25, bod 19, a z 30. 1. 2019, č. j. 2 Ads 30/2018
39, bod 12). NSS současně připomíná, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kvůli kterým nelze rozhodnutí věcně přezkoumat (např. rozsudky NSS z 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012 45, bod 28, či z 19. 10. 2023, č. j. 4 Afs 11/2023 103, bod 9).
[15] S přihlédnutím k datu podání námitek uvedenému v záhlaví rozhodnutí a k jeho odůvodnění, zejména jeho prvnímu odstavci, lze výkladem určit, jaké opatření poskytovatele bylo námitkami napadeno. Je zřejmé, co bylo předmětem řízení, a nejedná se proto o vadu, kvůli které nelze rozhodnutí věcně přezkoumat. Žalobkyně byla rovněž schopna opatření poskytovatele označit v žalobě a přiložit ho k ní.
[16] NSS nicméně upozorňuje, že se jedná o hraniční případ. Námitky byly stěžovateli doručeny celkem třikrát, 12. 7. 2022 do datové schránky, 13. 7. 2022 do datové schránky třetí osobou a 14. 7. 2022 poštou. Přesnější identifikace předmětu řízení tak byla žádoucí. Jelikož se ale ve všech případech jedná o totožné námitky proti totožnému opatření poskytovatele, nemá NSS o předmětu řízení pochybnost.
[17] Lze uzavřít, že v projednávané věci nedostatečná identifikace opatření v záhlaví rozhodnutí nezpůsobuje nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost, ke které by měl městský soud přihlédnout z moci úřední. Jedná se o vadu, jejíž závažnost by soud posuzoval toliko k námitce žalobkyně.
[18] Na okraj NSS poznamenává, že je mu z úřední činnosti (např. z věcí sp. zn. 9 Afs 44/2022 a sp. zn. 9 Afs 187/2023) známo, že se správní orgán uvedené vady dopouští opakovaně. Na druhou stranu si je kasační soud také vědom (např. z věci sp. zn. 9 Afs 141/2021), že alespoň v některých svých rozhodnutích stěžovatel opatření poskytovatele, proti němuž směřují námitky, označuje číslem jednacím. NSS proto správnímu orgánu doporučuje, aby uvedené vadě svých rozhodnutí předcházel a sjednotil svou praxi.
[19] Co se výroku rozhodnutí týče, NSS již dříve judikoval, že ve výjimečných případech může nedostatek výroku rozhodnutí založit vadu nepřezkoumatelnosti, kterou podle okolností musí soud zvednout i bez námitky (usnesení rozšířeného senátu z 21. 2. 2017, č. j. 1 As 72/2016 48, č. 3539/2017 Sb. NSS, body 17 a 19).
[20] Výroky napadeného rozhodnutí zní:
„I. Námitkám se vyhovuje zčásti a Opatření se jako částečně oprávněné částečně potvrzuje a částečně ruší.
II. Příjemci dotace bude vyplacena částka dotace ve výši 1.673.290,80 Kč.“
[21] Dle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel se v rozhodnutí o námitkách rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Sám stěžovatel pak v kasační stížnosti připouští, že dodatek „částečně potvrzuje a částečně ruší“ je nad rámec zákona, s čímž se NSS ztotožňuje. Opatření poskytovatele není správním rozhodnutím prvního stupně ve smyslu správního řádu (rozsudek NSS z 14. 12. 2023, č. j. 9 Afs 203/2023 45) a rozhodnutí o námitkách není odvolacím rozhodnutím.
[22] Rozhodnutí stěžovatele včetně jeho výroků je nicméně třeba vykládat s přihlédnutím k jeho obsahu a obsahu jemu předcházejícího opatření o krácení dotace (rozsudky NSS z 26. 7. 2023, č. j. 6 Afs 135/2022 27, body 22 a 24, a z 2. 8. 2023, č. j. 5 Afs 146/2022 42, bod 29). Až pokud nelze výrok srozumitelně vyložit, lze jej prohlásit za nepřezkoumatelný.
[23] I přes zohlednění obsahu opatření poskytovatele a obsahu rozhodnutí je v projednávané věci výrok napadeného rozhodnutí nesrozumitelný. Není totiž zřejmé, jaká část opatření měla být oprávněná, a která nikoliv.
[24] Opatření poskytovatele krátilo dotaci tak, že žalobkyně měla obdržet 1.673.290,80 Kč. Přestože dle prvního výroku rozhodnutí je opatření poskytovatele oprávněné jen částečně, druhý výrok rozhodnutí stanoví, že žalobkyni má být vyplacena zcela stejná částka. Výroky si tedy odporují. Fakticky stěžovatel posoudil opatření poskytovatele jako plně oprávněné. Není jasné, jak může stěžovatel jedním výrokem rozhodnutí konstatovat částečnou neoprávněnost opatření o krácení dotace a zároveň druhým výrokem rozhodnout o vyplacení finanční částky shodné s tou, jež jí náležela dle takového opatření.
NSS si je vědom, že stěžovatel dal žalobkyni za pravdu ohledně dílčí námitky, ta ale neměla vliv na krácení dotace. Šlo tedy o formu korekce odůvodnění bez vlivu na věc samu. Je třeba rovněž uvést, že předmětem správního řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o námitkách, je oprávněnost krácení dotace. Úvaha stěžovatele, že se ve výroku rozhodnutí má odrazit posouzení každé dílčí námitky je mylná. Dle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel má naopak posoudit, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné, nebo zda oprávněné nebylo.
To, jak přesně stěžovatel rozhodl, z jeho výroku nelze dovodit. Námitka, že výrok rozhodnutí je srozumitelný, není důvodná.
[25] Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Ačkoliv NSS částečně korigoval argumentaci městského soudu, výrok jeho rozsudku obstojí, a kasační soud proto nemá důvod tento rozsudek rušit.
IV. Závěr a náklady řízení
[26] Ze shora uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 poslední věty s. ř. s. zamítl.
[27] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, neboť kasační stížnost byla zamítnuta, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení proti stěžovateli.
[28] Zástupce žalobkyně učinil v řízení před kasačním soudem jeden úkon právní služby, kterým je písemné podání ve věci samé [vyjádření ke kasační stížnosti; § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za tento úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu], která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 % (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu), tj. 714 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 4 114 Kč. Tuto částku je stěžovatel povinen žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce Mgr. Tomáše Koukala, advokáta se sídlem Belgická 196/38, Praha 2, a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. prosince 2023
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu