V exekučním řízení lze v podaném odvolání proti exekučnímu příkazu namítat
věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků, jakožto exekučního titulu dle § 176 zákona
č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jelikož proti výkazu nedoplatků neexistuje účinný
prostředek k nápravě jeho věcných nesprávností.
V exekučním řízení lze v podaném odvolání proti exekučnímu příkazu namítat
věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků, jakožto exekučního titulu dle § 176 zákona
č. 280/2009 Sb., daňového řádu, jelikož proti výkazu nedoplatků neexistuje účinný
prostředek k nápravě jeho věcných nesprávností.
[39] Stěžovatel se ve své argumentaci do
nezákonnosti napadených rozhodnutí zamě-
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 10 /2016
řil na výkaz nedoplatků . Konstatoval, že výkaz nedoplatků měl vady, proto nemohl být
způsobilým exekučním titulem .
[40] Ustanovení § 176 daňového řádu ve
znění účinném v posuzované době obsahuje
výčet exekučních titulů, mezi nimi i výkaz
nedoplatků, který je exekučním titulem v posuzované věci . Výkaz nedoplatků je veřejnou
listinou, kterou sestavuje správce daně na
základě údajů evidence daní, není rozhodnutím, ale pouze vnitřním dokladem správce
daně, proti němuž nejsou přípustné opravné
prostředky . Vzhledem k absenci opravných
prostředků se připouští, že i v exekučním
řízení lze výjimečně namítat věcnou nesprávnost výkazu nedoplatků . Proti výkazu nedoplatků lze sice brojit námitkou dle § 159 daňového řádu, ovšem námitku nelze považovat
za účinný prostředek nápravy, neboť výkaz
nedoplatků se dlužníku vůbec nedoručuje,
dlužník se s ním seznámí teprve prostřednictvím doručovaného exekučního příkazu .
Z tohoto hlediska lze považovat výjimečné
prolomení vázanosti exekučního orgánu exekučním titulem za správné (podrobněji viz
Baxa, J . a kol . Daňový řád: komentář . Praha :
Wolters Kluwer, a . s ., 2011, s . 1073–1080 .) .
[41] V posuzovaném případě byly v odvolání proti exekučnímu příkazu namítány
nedostatky vymezení jednotlivých podkladových rozhodnutí zahrnutých do exekučního příkazu na základě výkazu nedoplatků .
Rozhodnutím o odvolání ze dne 26 . 7 . 2013
byly tyto nedostatky napraveny, 12 položek,
kterými jsou v exekučním příkazu vymezena
jednotlivá vykonatelná rozhodnutí, bylo z důvodu duplicitního uvedení vypuštěno, u dalších byla opravena čísla jednací a data vydání
rozhodnutí . Touto změnou došlo k tomu, že
výrok exekučního příkazu byl částečně nahrazen, de facto upřesněn . Prostřednictvím
exekučního příkazu byl „změněn“ i výkaz nedoplatků, respektive byla napravena pochybení správce daně ohledně uvedení jednotlivých podkladových rozhodnutí i ve výkazu
nedoplatků, jelikož proti němu není možné
uplatnit opravné prostředky a jeho věcnou
nesprávnost lze namítat i v exekučním řízení,
jak je uvedeno výše . Fakticky tak výkaz nedo-
*) S účinností od 1. 1. 2011 nahrazen zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem.
platků neodpovídá exekučnímu příkazu ve
znění rozhodnutí o odvolání, ovšem je tomu
tak proto, že ve výkazu nedoplatků i exekučním příkazu byly stejné chyby, které byly
k námitce stěžovatele odstraněny rozhodnutím o odvolání . Bylo by tedy proti jakékoli
logice, kdyby nyní soud vyhověl kasační námitce, že výkaz nedoplatků obsahoval vady,
a proto měl být zrušen, jelikož tyto vady byly
napraveny správcem daně již ve správním
řízení . Výkaz nedoplatků není nicotný a existuje, a přestože musely být jeho nedostatky
napraveny v exekučním řízení, je způsobilým
podkladem pro správní exekuci .
[41] V posuzovaném případě byly v odvolání proti exekučnímu příkazu namítány
nedostatky vymezení jednotlivých podkladových rozhodnutí zahrnutých do exekučního příkazu na základě výkazu nedoplatků .
Rozhodnutím o odvolání ze dne 26 . 7 . 2013
byly tyto nedostatky napraveny, 12 položek,
kterými jsou v exekučním příkazu vymezena
jednotlivá vykonatelná rozhodnutí, bylo z důvodu duplicitního uvedení vypuštěno, u dalších byla opravena čísla jednací a data vydání
rozhodnutí . Touto změnou došlo k tomu, že
výrok exekučního příkazu byl částečně nahrazen, de facto upřesněn . Prostřednictvím
exekučního příkazu byl „změněn“ i výkaz nedoplatků, respektive byla napravena pochybení správce daně ohledně uvedení jednotlivých podkladových rozhodnutí i ve výkazu
nedoplatků, jelikož proti němu není možné
uplatnit opravné prostředky a jeho věcnou
nesprávnost lze namítat i v exekučním řízení,
jak je uvedeno výše . Fakticky tak výkaz nedo-
*) S účinností od 1. 1. 2011 nahrazen zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem.
platků neodpovídá exekučnímu příkazu ve
znění rozhodnutí o odvolání, ovšem je tomu
tak proto, že ve výkazu nedoplatků i exekučním příkazu byly stejné chyby, které byly
k námitce stěžovatele odstraněny rozhodnutím o odvolání . Bylo by tedy proti jakékoli
logice, kdyby nyní soud vyhověl kasační námitce, že výkaz nedoplatků obsahoval vady,
a proto měl být zrušen, jelikož tyto vady byly
napraveny správcem daně již ve správním
řízení . Výkaz nedoplatků není nicotný a existuje, a přestože musely být jeho nedostatky
napraveny v exekučním řízení, je způsobilým
podkladem pro správní exekuci .
[42] Výkaz nedoplatků byl dále dle stěžovatele fakticky neuskutečnitelným, jelikož
z něj nelze seznat, k jakým nedoplatkům se
vztahuje . Neobsahuje totiž zdaňovací období,
za která jsou nedoplatky vymáhány, a u úroků z prodlení není uvedeno období, za něž se
úrok z prodlení vyměřuje a vymáhá .
[43] Náležitosti výkazu nedoplatků vymezuje § 176 odst . 2 daňového řádu . Ten stanoví, že výkaz nedoplatků musí obsahovat:
„a) označení správce daně, který výkaz nedoplatků vydal, b) číslo jednací, c) označení
daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek […], d) údaje o jednotlivých nedoplatcích, e) podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního
razítka […], f) potvrzení o vykonatelnosti,
g) den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven“ . Vytýkané nedostatky by mohly být
zahrnuty pod položku údaje o jednotlivých
nedoplatcích .
[43] Náležitosti výkazu nedoplatků vymezuje § 176 odst . 2 daňového řádu . Ten stanoví, že výkaz nedoplatků musí obsahovat:
„a) označení správce daně, který výkaz nedoplatků vydal, b) číslo jednací, c) označení
daňového subjektu, který neuhradil nedoplatek […], d) údaje o jednotlivých nedoplatcích, e) podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního
razítka […], f) potvrzení o vykonatelnosti,
g) den, k němuž je výkaz nedoplatků sestaven“ . Vytýkané nedostatky by mohly být
zahrnuty pod položku údaje o jednotlivých
nedoplatcích .
[44] Nejvyšší správní soud se proto zabýval tím, zda byly jednotlivé nedoplatky
dostatečně definovány tak, aby stěžovatel
mohl bez obtíží určit, jaké nedoplatky jsou
ve výkazu nedoplatků vyznačeny, a pro které nedoplatky se tedy vede exekuce na jeho
majetek . Pro tyto účely bylo třeba vzít v potaz změnu exekučního příkazu, tedy nepřímou změnu výkazu nedoplatků . Exekuce je
vedena pro nedoplatky, které jsou vymezeny
v rozhodnutí o odvolání, a to číslem jednacím
rozhodnutí, jímž byl nedoplatek vyměřen,
datem vydání rozhodnutí, druhem daně, částkou a datem splatnosti nedoplatku . Nejvyšší
správní soud má za to, že každý jednotlivý
nedoplatek byl vymezen dostatečným způsobem . Již na základě čísla jednacího a data
vydání rozhodnutí by měl být každý daňový poplatník schopen dohledat si ve svých
dokumentech příslušné rozhodnutí a z něj
potom zjistit všechny relevantní informace,
případně namítat, že mu takové rozhodnutí
doručeno nebylo . Nejvyšší správní soud má
za to, že nedoplatky byly dostatečně určitě
vymezeny . Zdaňovací období ani vymezení
doby, za níž je vyměřen úrok z prodlení, není
podstatnou náležitostí výkazu nedoplatků
a lze je bez potíží zjistit z příslušného podkladového rozhodnutí . Se znalostí čísla jednacího a data vydání rozhodnutí mohl stěžovatel
jednoduše zpochybnit například to, že by mu
bylo konkrétní rozhodnutí doručeno, případně že zní na jinou částku a podobně . Žádnou
takovou námitku však nevyslovil . Veškeré
jeho námitky se v průběhu správního řízení
a následně i řízení před krajským soudem
omezovaly obecně na neurčitost výroku
rozhodnutí, žádnou konkrétní výtku týkající
se toho kterého rozhodnutí, kterou by bylo
možné zkoumat, neuvedl .
[45] Jak připomenul ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný, komentářová literatura k vymezení nedoplatků ve výkazu nedoplatků odkazuje na starou právní úpravu
(zákon č . 337/1992 Sb ., o správě daní a poplatků*)), kde bylo mimo jiné pro vymezení
nedoplatku vyžadováno uvedení druhu daně,
výše nedoplatku a údaj o původní splatnosti .
Nelze než souhlasit, že i tyto podmínky, které
byly nastaveny za staré právní úpravy, nyní
posuzovaný výkaz nedoplatků obsahuje . Uvedení zdaňovacího období nebo období pro
vyměření úroku z prodlení mezi nimi není .
[45] Jak připomenul ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný, komentářová literatura k vymezení nedoplatků ve výkazu nedoplatků odkazuje na starou právní úpravu
(zákon č . 337/1992 Sb ., o správě daní a poplatků*)), kde bylo mimo jiné pro vymezení
nedoplatku vyžadováno uvedení druhu daně,
výše nedoplatku a údaj o původní splatnosti .
Nelze než souhlasit, že i tyto podmínky, které
byly nastaveny za staré právní úpravy, nyní
posuzovaný výkaz nedoplatků obsahuje . Uvedení zdaňovacího období nebo období pro
vyměření úroku z prodlení mezi nimi není .
[46] Krajský soud tedy s ohledem na kvalitu žalobní námitky vyslovil správný názor,
že výrok exekučního příkazu, samozřejmě
ve znění rozhodnutí o odvolání, je dostatečně určitý tak, jak je . Dle čísla jednacího, data
vydání rozhodnutí, konkrétně vymezené
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 10/2 016
částky, data splatnosti a druhu daně byl stěžovatel schopen seznat, o jaké nedoplatky se
jedná . Rozhodně není na první pohled zřejmé, že by se jednalo o chybné vyčíslení jednotlivého nedoplatku, jak je tvrzeno v kasační stížnosti . Žádná konkrétní námitka týkající
se některého z nedoplatků nebyla vznesena .
Stěžovateli tak nemohlo být zasaženo jeho
právo uplatnit nejpozději s odvoláním proti
rozhodnutí o odvolání námitky proti exekuci pro neurčitost nedoplatků . V exekučním
příkazu ve znění rozhodnutí o odvolání byla
jasně vymezena rozhodnutí, z nichž plynou
relevantní nedoplatky . Pokud by přednesl
přípustnou námitku týkající se konkrétního
rozhodnutí, musely by se jí správní i soudní orgány zabývat . V opačném případě lze
pouze konstatovat, že je věcí každého, jakým
způsobem hájí svá práva, jaké námitky vznáší,
jak je konkretizuje . Kvalita žaloby v podstatě
předurčuje obsah a kvalitu soudního rozhodnutí (srov . rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20 . 12 . 2005,
čj . 2 Azs 92/2005-58, č . 835/2006 Sb . NSS) .
[47] Jedna konkrétní námitka byla v kasační stížnosti vznesena, a to námitka, že
podkladová rozhodnutí nebyla stěžovateli
doručena . Ta se nicméně poprvé objevila až
v kasačním řízení, nebyla obsažena v žalobě,
proto bylo nutné ji vyhodnotit jako nepřípustnou a soud se jí nemohl zabývat (§ 104
odst . 4 s . ř . s) .
[48] Nejvyšší správní soud tedy v souladu se soudem krajským dospěl k závěru, že
pro vedení exekuce existují podklady, které
nebyly relevantním způsobem zpochybněny . Nad rámec uvedeného k námitkám do
výkazu nedoplatků Nejvyšší správní soud
uvádí, že je považuje za zcela účelové . Stěžovatel v rámci odvolání proti exekučnímu
příkazu namítal chyby ve výkazu nedoplatků a v exekučním příkazu, a přestože byly
k jeho námitce odstraněny a mohl vznášet
případné námitky proti správně vymezeným nedoplatkům, neustále opakuje to, co
již bylo napraveno . (…)
[48] Nejvyšší správní soud tedy v souladu se soudem krajským dospěl k závěru, že
pro vedení exekuce existují podklady, které
nebyly relevantním způsobem zpochybněny . Nad rámec uvedeného k námitkám do
výkazu nedoplatků Nejvyšší správní soud
uvádí, že je považuje za zcela účelové . Stěžovatel v rámci odvolání proti exekučnímu
příkazu namítal chyby ve výkazu nedoplatků a v exekučním příkazu, a přestože byly
k jeho námitce odstraněny a mohl vznášet
případné námitky proti správně vymezeným nedoplatkům, neustále opakuje to, co
již bylo napraveno . (…)
[54] Další pochybení je spatřováno také
ve skutečnosti, že v exekučním příkazu nebyl dostatečně definován exekuční titul, je-
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 10 /2016
likož tam nebyl vymezen správce daně, který vydal výkaz nedoplatků . Dle zákonného
ustanovení musí exekuční příkaz obsahovat
mimo jiné i odkaz na exekuční titul [srov .
§ 178 odst . 2 písm . d) daňového řádu] . Ten
posuzovaný exekuční příkaz bezpochyby
obsahoval, odkazoval na výkaz nedoplatků
vydaný dne 10 . 4 . 2013, a stanovil, že dlužník nezaplatil ke dni 10 . 4 . 2013 shora uvedenému správci daně, tj . správci daně, který
vydal exekuční příkaz, dále specifikované
nedoplatky . Obdobnou formulaci potom
obsahuje i rozhodnutí o odvolání . Stejně
jako krajský soud má i Nejvyšší správní soud
rozhodující o kasační stížnosti za to, že identifikace výkazu nedoplatků výše popsaným
způsobem byla dostatečná . Přestože v exekučním příkazu a rozhodnutí o odvolání
není výslovně uvedeno označení správce
daně, který vydal výkaz nedoplatků, nevzbuzují formulace tam uvedené o posuzované
skutečnosti větší pochybnosti . Takovéto
drobné formulační nedostatky nemohly mít
vliv na zákonnost rozhodnutí .
[55] V další námitce je krajskému soudu
vytýkáno, že se řádně nevypořádal s namítanou neurčitostí výroku rozhodnutí o odvolání a s nicotností tohoto rozhodnutí . Uvedené nedostatky má mít rozhodnutí z důvodu,
že z něj není zřejmé, v čem spočívala změna
exekučního příkazu . Krajský soud k tomu
konstatoval, že struktura výroku exekučního
příkazu byla zachována, a dle této struktury
je seznatelné, co bylo změněno a co nikoliv .
Nejvyšší správní soud s tím souhlasí . Přestože je možná v důsledku změny exekuční příkaz méně přehledný, nadále zůstává dostatečně jasně určitelné, pro jaký nedoplatek je
exekuce nařizována a jakým způsobem má
být provedena, jakož i další náležitosti dle
§ 178 odst . 2 daňového řádu . Nejvyšší správní soud má za to, že v rozhodnutí o odvolání
bylo postupováno standardním způsobem,
a i pokud je rozhodnutí uživatelsky méně
přehledné, nedosahuje tato skutečnost intenzity vady, která by způsobovala namítanou neurčitost, nebo dokonce nicotnost
rozhodnutí o odvolání .
[55] V další námitce je krajskému soudu
vytýkáno, že se řádně nevypořádal s namítanou neurčitostí výroku rozhodnutí o odvolání a s nicotností tohoto rozhodnutí . Uvedené nedostatky má mít rozhodnutí z důvodu,
že z něj není zřejmé, v čem spočívala změna
exekučního příkazu . Krajský soud k tomu
konstatoval, že struktura výroku exekučního
příkazu byla zachována, a dle této struktury
je seznatelné, co bylo změněno a co nikoliv .
Nejvyšší správní soud s tím souhlasí . Přestože je možná v důsledku změny exekuční příkaz méně přehledný, nadále zůstává dostatečně jasně určitelné, pro jaký nedoplatek je
exekuce nařizována a jakým způsobem má
být provedena, jakož i další náležitosti dle
§ 178 odst . 2 daňového řádu . Nejvyšší správní soud má za to, že v rozhodnutí o odvolání
bylo postupováno standardním způsobem,
a i pokud je rozhodnutí uživatelsky méně
přehledné, nedosahuje tato skutečnost intenzity vady, která by způsobovala namítanou neurčitost, nebo dokonce nicotnost
rozhodnutí o odvolání .
[56] Nejvyšší správní soud má dále, na
rozdíl od stěžovatele, za to, že z odůvodnění
rozhodnutí o odvolání je zřejmé, jaké odvolací výtky shledal správce daně důvodnými .
Správce daně vymezil, pro jaký nedoplatek
byla exekuce nařízena souhrnným číslem,
a k odvolací námitce rozepsal důvody, proč
k části sumární částky vznikají navíc úroky
z prodlení a k části nikoli . Jednotlivé nedoplatky jsou pak vymezeny specifikací jednotlivých rozhodnutí, na jejichž základě byly
vyměřeny či doměřeny . Správce daně v rozhodnutí o odvolání k námitce, že označení
vykonatelných pohledávek je neurčité a že takové pohledávky neexistují, opravil čísla jednací a data vydání rozhodnutí, přičemž proti
takto vymezeným podkladovým rozhodnutím již stěžovatel nevznesl žádnou konkrétní námitku . Z rozhodnutí o odvolání je tedy
zřejmé, jaká je celková částka nedoplatků na
daních a která rozhodnutí sloužila jako podklad pro nařízení exekuce . Správce daně se
těmito námitkami zabýval a odpovědi na ně
lze nalézt v rozhodnutí o odvolání . Kasační
námitka je nedůvodná .
[57] Stěžovatel rovněž namítal, že ani ve
výroku exekučního příkazu a rozhodnutí
o odvolání nebylo uvedeno zdaňovací období, za které byla daň vyměřena nebo doměřena, a dále nebylo uvedeno období, za které
byly stanoveny úroky z prodlení . Obecně lze
říci, že tyto skutečnosti nejsou náležitostí
exekučního příkazu dle § 178 odst . 2 daňového řádu, proto není chybou, pokud nebyly uvedeny . Stěžovatel spatřuje nedostatek
neuvedení těchto údajů v tom, že nemohl
precizovat své námitky, jelikož mu nebylo
zřejmé, k jakým konkrétním nedoplatkům se
rozhodnutí vztahuje . V těchto intencích se
soud námitkou již zabýval, v podrobnostech
odkazuje přiměřeně na body [42] až [48] tohoto rozsudku .
[57] Stěžovatel rovněž namítal, že ani ve
výroku exekučního příkazu a rozhodnutí
o odvolání nebylo uvedeno zdaňovací období, za které byla daň vyměřena nebo doměřena, a dále nebylo uvedeno období, za které
byly stanoveny úroky z prodlení . Obecně lze
říci, že tyto skutečnosti nejsou náležitostí
exekučního příkazu dle § 178 odst . 2 daňového řádu, proto není chybou, pokud nebyly uvedeny . Stěžovatel spatřuje nedostatek
neuvedení těchto údajů v tom, že nemohl
precizovat své námitky, jelikož mu nebylo
zřejmé, k jakým konkrétním nedoplatkům se
rozhodnutí vztahuje . V těchto intencích se
soud námitkou již zabýval, v podrobnostech
odkazuje přiměřeně na body [42] až [48] tohoto rozsudku .
[58] K důkazům, které byly předloženy
krajskému soudu při jednání a které odmítl
provést, musel Nejvyšší správní soud posoudit, zda se vztahovaly k novému, tedy opožděně uplatněnému, žalobnímu bodu, jak
situaci vyhodnotil krajský soud, nebo zda je
bylo možné provést v rámci řádně uplatněné-
ho žalobního bodu . V žalobě byla namítána
obecně neurčitost výkazu nedoplatků i všech
z něj vycházejících rozhodnutí, jelikož nebyly
dostatečně jasně definovány konkrétní daňové povinnosti . Napadána tedy byla nesrozumitelnost či nepřehlednost výroku rozhodnutí, na jejichž základě měla být provedena
daňová exekuce . Námitky se týkaly neurčitosti, nesrozumitelnosti, nepřehlednosti, avšak
námitka, která by zpochybňovala výši částek,
které mají být vymoženy, nebyla vznesena .
Povinnost vykládat rozsah žalobních námitek
ve prospěch žalobce nelze vyložit tak široce,
aby pod obecnou námitku neurčitosti byla
zahrnuta i námitka dovolávající se nesprávně
vymezené výše daňových povinností . Proto
postupoval krajský soud správně, pokud odmítnul důkazy, které měly doložit, že výše
daně z příjmů na platebním výměru se liší
od její výše v rozhodnutí o odvolání . Takové
důkazy nemají základ v žádné včas uplatněné
žalobní námitce .
[58] K důkazům, které byly předloženy
krajskému soudu při jednání a které odmítl
provést, musel Nejvyšší správní soud posoudit, zda se vztahovaly k novému, tedy opožděně uplatněnému, žalobnímu bodu, jak
situaci vyhodnotil krajský soud, nebo zda je
bylo možné provést v rámci řádně uplatněné-
ho žalobního bodu . V žalobě byla namítána
obecně neurčitost výkazu nedoplatků i všech
z něj vycházejících rozhodnutí, jelikož nebyly
dostatečně jasně definovány konkrétní daňové povinnosti . Napadána tedy byla nesrozumitelnost či nepřehlednost výroku rozhodnutí, na jejichž základě měla být provedena
daňová exekuce . Námitky se týkaly neurčitosti, nesrozumitelnosti, nepřehlednosti, avšak
námitka, která by zpochybňovala výši částek,
které mají být vymoženy, nebyla vznesena .
Povinnost vykládat rozsah žalobních námitek
ve prospěch žalobce nelze vyložit tak široce,
aby pod obecnou námitku neurčitosti byla
zahrnuta i námitka dovolávající se nesprávně
vymezené výše daňových povinností . Proto
postupoval krajský soud správně, pokud odmítnul důkazy, které měly doložit, že výše
daně z příjmů na platebním výměru se liší
od její výše v rozhodnutí o odvolání . Takové
důkazy nemají základ v žádné včas uplatněné
žalobní námitce .
[59] Na rozdíl od uvedeného v kasační
stížnosti nepovažuje Nejvyšší správní soud
za formalistické vypořádání námitek o podstatné nesrovnalosti výroku rozhodnutí
v napadeném rozsudku . Toto vypořádání
naopak považuje za zcela správné . Stěžovatel neustále opakuje, že výkaz nedoplatků
i na něj navazující rozhodnutí byla neurčitá,
byla tam uvedena pouze částka, z níž nemohl poznat, o jaké nedoplatky se vlastně jedná . Nejpozději v rozhodnutí o odvolání byla
však uvedena správná čísla jednací a data
vydání rozhodnutí, z nichž plynou jednotlivé nedoplatky a z nichž lze k těmto nedoplatkům ověřit další informace, jakož i to,
proč u některých nedoplatků jsou uvedena
stejná čísla jednací a data vydání rozhodnutí .
Může tomu být například proto, že jedním
rozhodnutím byl vyměřen nedoplatek za
více zdaňovacích období, nebo například
proto, že bylo vyčísleno penále, jak uvedl
krajský soud . Krajský soud vysvětlil důvod,
proč je možné, aby se v exekučním příkazu
objevovala u několika položek stejná čísla
jednací, toto vysvětlení je naprosto srozumitelné a plně vyhovuje podstatě námitky
o podstatné nesrovnalosti výroku rozhod-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 10/2 016
Roman M . proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o nařízení prodeje nemovitých věcí, stavebník neuvede stavební úřad v omyl
a stavební úřad povolení k umístění stavby či ke stavbě v rozporu se zákonem vydá.
V ostatních případech však není možno na
stavebníka přenášet povinnosti orgánů státní správy. U stavebníků lze předpokládat
přirozenou míru nejistoty ohledně souladu
jejich záměrů s podrobnou právní regulací.
Posouzení souladu záměru stavebníka se
zákonnými požadavky je v první řadě úkolem správních orgánů, které k tomu mají
disponovat takovým personálním a odborným zázemím, aby jej zevrubně posoudily
a v případě rozporu s právními předpisy patřičně reagovaly.“