Nejvyšší správní soud rozsudek správní

9 As 11/2019

ze dne 2019-03-29
ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.11.2019.31

9 As 11/2019- 31 - text

9 As 11/2019 - 32 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Iva Pospíšila v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 9. 2018, č. j. MSK 119169/2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2018, č. j. 25 A 120/2018 11,

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2018, č. j. 25 A 120/2018 11, se ve výrocích I. a II. zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jehož výrokem I. byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, výrokem II. zamítnuta žádost o ustanovení zástupce a výrokem III. byl stěžovatel vyzván k úhradě soudního poplatku za podanou žalobu. Z doplnění kasační stížnosti je zřejmé, že stěžovatel brojí proti výrokům I. a II.

[2] Krajský soud ve svém usnesení vycházel z toho, že stěžovatelův návrh zjevně nemůže být úspěšný, což je důvod pro zamítnutí žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Stěžovatelova žaloba směřovala proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání, protože stěžovatel nebyl a nemohl být účastníkem vodoprávního řízení. Stěžovatel však v žalobě namítal pouze vadné vyznačení doložky právní moci a dle krajského soudu tedy uplatnil žalobní bod, který se míjí s meritem napadeného správního rozhodnutí.

[3] Ze stěžovatelovy kasační stížnosti a jejího doplnění plyne, že důvody krajského soudu považuje za nelogické. Krajský soud totiž na jednu stranu hodnotí jako nedostatečné stěžovatelem uplatněné žalobní body, na druhou stranu však zamítá jeho žádost o ustanovení advokáta pro zjevnou bezúspěšnost a ze stejných důvodů mu nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Žalobní body mohly být s pomocí advokáta doplněny.

[4] Stěžovatel dále obsáhle popisuje své poměry a postoj k fungování státní moci. Vzhledem k tomu, že tyto okolnosti nemají bezprostřední vztah k projednávané věci, není nezbytné je na tomto místě rekapitulovat.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, a z důvodů, které zákon připouští [§ 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řád správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Vzhledem k tomu, že se v nynější věci jedná o kasační stížnost proti procesnímu usnesení krajského soudu, nevyžadoval jinak povinné zastoupení stěžovatele advokátem ani zaplacení soudního poplatku (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014

19, publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS). Poté přistoupil k přezkumu napadených výroků usnesení krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Ověřil také, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

[6] Dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[7] Podstatou projednávané věci je otázka, zda stěžovatelova žaloba zjevně nemůže být úspěšná proto, že se uplatněný žalobní bod míjí s důvody napadeného správního rozhodnutí žalovaného. Hodnocení návrhu jako zjevně neúspěšného totiž znemožňuje přiznat účastníkovi řízení osvobození od soudního poplatku (§ 36 odst. 3, věta třetí, s. ř. s.) a ustanovení mu zástupce (§ 35 odst. 9, věta první, s. ř. s.).

[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že důvody napadeného usnesení neobstojí. Ze skutečnosti, že stěžovatel v žalobě uplatnil žalobní bod, který se míjí s meritem napadeného správního rozhodnutí, totiž ještě nelze usuzovat na zjevnou neúspěšnost celé žaloby. Není vyloučeno, že stěžovatel další žalobní body doplní, a to ať už sám, nebo prostřednictvím případně ustanoveného zástupce (ostatně s ohledem na to, že společně s podáním žaloby o jeho ustanovení požádal, lze usuzovat, že měl v úmyslu žalobu později doplnit jeho prostřednictvím).

[9] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám přisvědčil a napadené výroky usnesení proto zrušil podle § 110 odst. 1, věty první, s. ř. s. Krajský soud bude v dalším řízení vázán právním názorem uvedeným výše (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud v této souvislosti dále podotýká, že závazný právní názor se týká výlučně zákonnosti důvodu, na kterém krajský soud své rozhodnutí postavil, a definitivně neřeší oprávněnost stěžovatelových žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v konečném rozhodnutí vydaném v dalším řízení (§ 110 odst. 3, věta první, s. ř. s.).

[11] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že nerozhodoval o dalších žádostech navrhovatele spojených s doplněním kasační stížnosti ze dne 15. 3. 2019. O opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti nebyl povinen rozhodovat, neboť v nich stěžovatel neprezentoval žádné nové relevantní skutečnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 65). Ve vztahu k opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků soud dále dodává, že již v rozhodnutí o první stěžovatelově žádosti (usnesení ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 As 11/2019

12), vysvětlil, že stěžovatel není povinen v nynější věci soudní poplatek hradit. K žádosti o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti soud uvádí, že ji vyhodnotil jako zcela bezpředmětnou, neboť stěžovatel společně s podáním žádosti kasační stížnost doplnil.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. března 2019

JUDr. Radan Malík předseda senátu