9 As 193/2025

9 As 193/2025- 26 - text  9 As 193/2025 - 27

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: M. H., zast. JUDr. Vladimírem Kašparem, advokátem se sídlem Na Poříčí 116/5, Liberec, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/17, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2024, č. j. MSK 32466/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2025, č. j. 20 A 26/202454,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce JUDr. Vladimíra Kašpara, advokáta se sídlem Na Poříčí 116/5, Liberec. Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Městský úřad Bruntál rozhodnutím ze dne 29. 12. 2023, č. j. MUBR/2041872023/mor, uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu), kterého se měl dopustit tím, že dne 24. 10. 2023 v době od 11:00 do 11:01 hod. na silnici I/11 od autobusové zastávky ze směru na Bruntál k domu č. p. X v obci X řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Fabia RZ X bez platné technické prohlídky (dále jen „TP“), platné pouze do 22. 10. 2023. Dále se měl žalobce dopustit přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) uvedeného zákona tím, že po provedeném testu sadou DrugWipe 5SP na jiné návykové látky, který vykázal pozitivní hodnotu na amfetamin/metamfetamin, se na výzvu policisty odmítl podrobit lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu ke zjištění hladiny jiné návykové látky v krvi. Za spáchání obou přestupků byla žalobci uložena pokuta ve výši 27 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení v částce 1 000 Kč. [2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí městského úřadu. [3] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl jako nedůvodnou. Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné, a že správní orgán I. stupně i žalovaný postupovali v souladu se zákonem. Krajský soud se rovněž vypořádal s námitkami žalobce vznesenými u ústního jednání, jimiž byla rozhojněna jeho obecná tvrzení obsažená v žalobě. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl výše označený rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

ami žalobce vznesenými u ústního jednání, jimiž byla rozhojněna jeho obecná tvrzení obsažená v žalobě. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl výše označený rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. [5] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že nosným důvodem jejího podání je skutečnost, že výzva k provedení zkoušky na omamné látky byla šikanózní, a že policisté k ní neměli zákonný důvod. Stěžovatel namítá hlavně to, že měl oprávněný důvod k odmítnutí podrobení se lékařskému vyšetření na přítomnost omamné látky v krvi, neboť orientační test provedený policisty měl být dle jeho tvrzení vykonán zařízením DrugWipe 5SP, které pokládá za „podvodné“, neboť se podle něj neuvádí na stránkách výrobce. Výrobce tuto sadu nezná, ani k ní neexistují atesty a návod k použití. Výzvu k provedení zkoušky pomocí této testovací sady stěžovatel pokládá za účelovou a šikanózní, protože neměla být provedena mezinárodně uznanou a atestovanou sadou DrugWipe 5S. [6] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[7] Nejvyšší správní soud v rámci posouzení formálních náležitostí kasační stížnosti dospěl k závěru, že kasační stížnost je jako celek nepřípustná. [8] Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. [9] Stěžovatel v kasační stížnosti namítá pouze to, že pokládal testovací sadu, kterou měla být provedena orientační zkouška na přítomnost omamných látek, za „podvodnou“. Respektive, že výzva k provedení zkoušky pomocí testovací sady DrugWipe 5SP byla účelová a šiknózní, jelikož neměla být provedena mezinárodně uznávanou a atestovanou sadou DrugWipe 5S, ale sadou DrugWipe 5SP, kterou výrobce na svých stránkách neuvádí. [10] Krajský soud k této námitce pro její opožděnost nepřihlížel, jelikož shledal, že tuto námitku vznesl žalobce, respektive jeho zástupce až při jednání, tedy až po lhůtě pro podání žaloby ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. (bod 33. napadeného rozsudku). Krajský soud nad to žalobci vysvětlil, že tato námitka je mimoběžná, jelikož podstatou přestupku nebylo ovlivnění jinou návykovou látkou, nýbrž skutečnost, že neuposlechl výzvu k podrobení se lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu k zjištění hladiny jiné návykové látky v krvi. [11] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s hodnocením krajského soudu, že stěžovatel vznesl námitku vztahující se k „podvodnému“ požadavku na provedení zkoušky spočívající v tom, že zkouška měla být provedena neexistujícím zařízením, až po lhůtě pro podání žaloby ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Žaloba byla podána předposlední den lhůty pro její podání, navíc byla velmi obecná a skutečně neobsahovala námitku stran použité testovací sady. [12] Protože stěžovatel kasační námitku neuplatnil včas v řízení před krajským soudem, přestože tak učinit mohl, je tato námitka nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. a Nejvyšší správní soud se jí proto nezabýval. Jelikož stěžovatel v kasační stížnosti vznesl tuto jedinou kasační námitku, která není přípustná, jeho kasační stížnost je nepřípustná jako celek. IV.

den lhůty pro její podání, navíc byla velmi obecná a skutečně neobsahovala námitku stran použité testovací sady. [12] Protože stěžovatel kasační námitku neuplatnil včas v řízení před krajským soudem, přestože tak učinit mohl, je tato námitka nepřípustná podle § 104 odst. 4 s. ř. s. a Nejvyšší správní soud se jí proto nezabýval. Jelikož stěžovatel v kasační stížnosti vznesl tuto jedinou kasační námitku, která není přípustná, jeho kasační stížnost je nepřípustná jako celek. IV. Závěr a náklady řízení

[13] Vzhledem k tomu, že stěžovatel z výše uvedených důvodů v kasační stížnosti neuplatnil ani jednu přípustnou kasační námitku, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost jako celek je nepřípustná, a proto ji odmítl [§ 104 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. [14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylali kasační stížnost odmítnuta. [15] Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle § 10 odst. 3, věty třetí, ve spojení s § 10 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel uhradil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč (dle záznamu o složení na č. l. 19 spisu NSS), avšak jeho návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Uvedená částka mu bude vrácena z účtu Nejvyššího správního soudu, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce stěžovatele JUDr. Vladimíra Kašpara, advokáta se sídlem Na Poříčí 116/5, Liberec. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. března 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu