Má-li posudek předložený účastníkem správního řízení náležitosti znaleckého
posudku dle § 127a o. s. ř., postupuje se při jeho provádění stejně jako při provádění
znaleckého posudku znalce ustanoveného správním orgánem podle § 56 správního
řádu z roku 2004.
Má-li posudek předložený účastníkem správního řízení náležitosti znaleckého
posudku dle § 127a o. s. ř., postupuje se při jeho provádění stejně jako při provádění
znaleckého posudku znalce ustanoveného správním orgánem podle § 56 správního
řádu z roku 2004.
[39] Je tedy na správním orgánu, aby rozhodl o tom, které důkazy v řízení o přestupku
provede; tím však nesmí omezit právo osob,
které čelí obvinění trestní povahy v širším slova smyslu, vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky
proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu
svědků v jejich prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě [čl. 6 odst. 3 písm. d)
Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod (č. 209/1992 Sb.)]. Odmítnutí návrhu
na provedení důkazu musí být dostatečně
odůvodněno a vysvětleno. To platí obdobně
i pro výslechy znalců, předložení znaleckých
posudků apod.
[40] Z uvedeného plyne, že správní orgán
není vždy automaticky povinen vyhovět všem
důkazním návrhům účastníků řízení. Musí
však přezkoumatelným způsobem vysvětlit,
proč takovéto důkazy nebudou provedeny.
V posuzovaném případě žalovaný odmítl provést důkaz znaleckým posudkem Ing. Richarda Čepka s odůvodněním, že není potřebný
ke zjištění stavu věci. Zcela dostačujícím shledaly správní orgány znalecký posudek vypracovaný znalcem Tomášem Bendou. Navíc
znalecký posudek Ing. Čepka není důkazem
ve smyslu § 51 správního řádu z roku 2004,
neboť dokazování provádí výlučně správní
orgán. Znalecký posudek nebyl zadán správním orgánem I. stupně ani jiným nezávislým
orgánem, ale na základě osobní žádosti stěžovatele, který má jako obviněný z přestupku
na výsledku projednání přestupku, tedy i na
závěru samotného předloženého posudku,
předpokládaný zájem. Krajský soud uvedené
nevyvrátil, pouze uvedl, že posudek znalce
Tomáše Bendy je úplný a objektivní důkazní
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 11 / 2 015
prostředek a správní orgán není ve smyslu
§ 52 správního řádu z roku 2004 vázán všemi
důkazními návrhy účastníků řízení.
[41] V souvislosti s vypořádáním námitek
ohledně znaleckých posudků se soud zabýval
povahou znaleckého posudku Ing. Čepka, neboť je sporná. V přestupkovém řízení se pro
otázky neupravené zákonem o přestupcích
použijí obecné předpisy o správním řízení
(§ 51 zákona o přestupcích). Otázky dokazování zákon o přestupcích neupravuje, použije se proto správní řád z roku 2004. Ve správním řízení se znaleckých posudků dotýká
§ 56 správního řádu z roku 2004, který jako důkaz znaleckým posudkem připouští posudek
znalce, kterého ustanovil usnesením správní
orgán. Tohoto znalce může také vyslechnout.
Posudek Ing. Čepka byl však předložen stěžovatelem, tedy účastníkem řízení.
[41] V souvislosti s vypořádáním námitek
ohledně znaleckých posudků se soud zabýval
povahou znaleckého posudku Ing. Čepka, neboť je sporná. V přestupkovém řízení se pro
otázky neupravené zákonem o přestupcích
použijí obecné předpisy o správním řízení
(§ 51 zákona o přestupcích). Otázky dokazování zákon o přestupcích neupravuje, použije se proto správní řád z roku 2004. Ve správním řízení se znaleckých posudků dotýká
§ 56 správního řádu z roku 2004, který jako důkaz znaleckým posudkem připouští posudek
znalce, kterého ustanovil usnesením správní
orgán. Tohoto znalce může také vyslechnout.
Posudek Ing. Čepka byl však předložen stěžovatelem, tedy účastníkem řízení.
[42] Nejvyšší správní soud se k otázce
znaleckých posudků předložených účastníky
řízení již vyjadřoval například v rozsudcích
ze dne 21. 11. 2013, čj. 6 As 61/2013-36, a ze
dne 22. 5. 2013, čj. 6 As 22/2013-27, kde téměř shodně uvedl, že: „Striktně vzato lze ve
správním řízení za znalecký posudek označit pouze takový posudek, který podal znalec
ustanovený správním orgánem podle § 56
správního řádu [z roku 2004]. Uvedený pojem sice správní praxe běžně užívá i pro posudky vyhotovené soudním znalcem a předložené účastníkem řízení (přičemž např.
v občanském soudním řízení se takové
označení opírá o výslovnou úpravu v § 127a
o. s. ř.), avšak i toto užití je třeba omezit na
znalecké posudky splňující náležitosti stanovené v § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.“ Na
citované rozsudky pak navázal v rozsudku ze
dne 11. 11. 2014, čj. 6 As 207/2014-36, v němž
shrnul: „[...] ve správním řízení se za ,znalecký posudek stricto sensu‘ označuje pouze takový posudek, který podal znalec ustanovený správním orgánem podle § 56 správního
řádu [z roku 2004]. Správní praxe běžně užívá tento pojem largo sensu i pro posudky vyhotovené soudním znalcem a předložené
účastníkem řízení a nakládá s nimi obdobně. Toliko pro přehlednost [...] Nejvyšší
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 11 / 2 015
správní soud označuje posudek Ing. Bukovského, vyhotovený pro žalobcovu předchůdkyni, v předchozím i následujícím textu jako
posudek odborný, což však nic nemění na
tom, že i tento posudek podal znalec, opatřil
jej znaleckou doložkou a v řízení před soudem by se i s takovým posudkem zacházelo
jako s plnohodnotným znaleckým posudkem podle výslovné právní úpravy v § 127a
občanského soudního řádu.“
[42] Nejvyšší správní soud se k otázce
znaleckých posudků předložených účastníky
řízení již vyjadřoval například v rozsudcích
ze dne 21. 11. 2013, čj. 6 As 61/2013-36, a ze
dne 22. 5. 2013, čj. 6 As 22/2013-27, kde téměř shodně uvedl, že: „Striktně vzato lze ve
správním řízení za znalecký posudek označit pouze takový posudek, který podal znalec
ustanovený správním orgánem podle § 56
správního řádu [z roku 2004]. Uvedený pojem sice správní praxe běžně užívá i pro posudky vyhotovené soudním znalcem a předložené účastníkem řízení (přičemž např.
v občanském soudním řízení se takové
označení opírá o výslovnou úpravu v § 127a
o. s. ř.), avšak i toto užití je třeba omezit na
znalecké posudky splňující náležitosti stanovené v § 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.“ Na
citované rozsudky pak navázal v rozsudku ze
dne 11. 11. 2014, čj. 6 As 207/2014-36, v němž
shrnul: „[...] ve správním řízení se za ,znalecký posudek stricto sensu‘ označuje pouze takový posudek, který podal znalec ustanovený správním orgánem podle § 56 správního
řádu [z roku 2004]. Správní praxe běžně užívá tento pojem largo sensu i pro posudky vyhotovené soudním znalcem a předložené
účastníkem řízení a nakládá s nimi obdobně. Toliko pro přehlednost [...] Nejvyšší
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 11 / 2 015
správní soud označuje posudek Ing. Bukovského, vyhotovený pro žalobcovu předchůdkyni, v předchozím i následujícím textu jako
posudek odborný, což však nic nemění na
tom, že i tento posudek podal znalec, opatřil
jej znaleckou doložkou a v řízení před soudem by se i s takovým posudkem zacházelo
jako s plnohodnotným znaleckým posudkem podle výslovné právní úpravy v § 127a
občanského soudního řádu.“
[43] I posudek Ing. Čepka lze v souladu
s logikou výše citovaných rozsudků Nejvyššího správního soudu označit jako odborný posudek. V nynější věci k tomu soud doplňuje,
že však jde o ryze terminologický rozdíl, neboť takový odborný posudek musí být postaven na roveň posudku znaleckému, splňuje-li
všechny požadované náležitosti. Tato úvaha
vychází z požadavku na nerozpornost a souladnost právního řádu jako takového. Institut
znaleckých posudků je upraven primárně
v procesních předpisech. V soudním řízení
správním se na základě § 64 s. ř. s. přiměřeně
použije ustanovení občanského soudního řádu. Tento právní předpis k nastolené problematice v § 127a uvádí: „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má
všechny zákonem požadované náležitosti
a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně,
jako by se jednalo
o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud
umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do
spisu nebo mu jinak umožní seznámit se
s informacemi potřebnými pro vypracování
znaleckého posudku.“
[43] I posudek Ing. Čepka lze v souladu
s logikou výše citovaných rozsudků Nejvyššího správního soudu označit jako odborný posudek. V nynější věci k tomu soud doplňuje,
že však jde o ryze terminologický rozdíl, neboť takový odborný posudek musí být postaven na roveň posudku znaleckému, splňuje-li
všechny požadované náležitosti. Tato úvaha
vychází z požadavku na nerozpornost a souladnost právního řádu jako takového. Institut
znaleckých posudků je upraven primárně
v procesních předpisech. V soudním řízení
správním se na základě § 64 s. ř. s. přiměřeně
použije ustanovení občanského soudního řádu. Tento právní předpis k nastolené problematice v § 127a uvádí: „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má
všechny zákonem požadované náležitosti
a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně,
jako by se jednalo
o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud
umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do
spisu nebo mu jinak umožní seznámit se
s informacemi potřebnými pro vypracování
znaleckého posudku.“
[44] Na základě citovaného ustanovení
občanského soudního řádu je tak v řízeních
před soudem (i ve správním soudnictví) znalecký posudek předložený účastníkem řízení,
pokud splňuje stanovené formální požadavky, považován za důkazní prostředek – znalecký posudek, a to bez ohledu na to, zda byl
předložen až v řízení před soudem, nebo
v rámci správního řízení. Z logiky věci je pak
nepřípustné, aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za jiný podklad pro
rozhodnutí (důkaz listinou), na který nemusí
být nahlíženo jako na znalecký posudek, zatímco v řízení před soudem by takovému dokumentu byla přiznána důkazní síla znaleckého posudku. Proto i v řízení před správním
orgánem musí být takový posudek předložený účastníkem řízení, pokud splňuje náležitosti uvedené v § 127a o. s. ř., hodnocen stejně
jako důkaz znaleckým posudkem. A obdobně
znalec, který vypracoval odborný posudek,
bude případně vyslechnut jako znalec, tedy
k odborným otázkám, nikoliv k okolnostem,
které vnímal svými smysly. To platí i ohledně
posudku Ing. Čepka předloženého stěžovatelem, neboť uvedené požadavky splňuje. Je
potom věcí správního orgánu, zda takový odborný posudek provede, či nikoli, a jak neprovedení případně odůvodní. V situaci jako
je ta nynější pak musí platit, že pokud se ve
správním řízení objevují posudky dva (nebo
více), a tyto posudky jsou vzájemně rozporné,
není možné, aby správní orgán vystačil s posudkem, který si opatřil sám, aniž by se s případnými rozpory vypořádal. To platí tím spíše,
že posudkům je přiznána stejná důkazní síla.
[44] Na základě citovaného ustanovení
občanského soudního řádu je tak v řízeních
před soudem (i ve správním soudnictví) znalecký posudek předložený účastníkem řízení,
pokud splňuje stanovené formální požadavky, považován za důkazní prostředek – znalecký posudek, a to bez ohledu na to, zda byl
předložen až v řízení před soudem, nebo
v rámci správního řízení. Z logiky věci je pak
nepřípustné, aby ve správním řízení byla tatáž listina považována za jiný podklad pro
rozhodnutí (důkaz listinou), na který nemusí
být nahlíženo jako na znalecký posudek, zatímco v řízení před soudem by takovému dokumentu byla přiznána důkazní síla znaleckého posudku. Proto i v řízení před správním
orgánem musí být takový posudek předložený účastníkem řízení, pokud splňuje náležitosti uvedené v § 127a o. s. ř., hodnocen stejně
jako důkaz znaleckým posudkem. A obdobně
znalec, který vypracoval odborný posudek,
bude případně vyslechnut jako znalec, tedy
k odborným otázkám, nikoliv k okolnostem,
které vnímal svými smysly. To platí i ohledně
posudku Ing. Čepka předloženého stěžovatelem, neboť uvedené požadavky splňuje. Je
potom věcí správního orgánu, zda takový odborný posudek provede, či nikoli, a jak neprovedení případně odůvodní. V situaci jako
je ta nynější pak musí platit, že pokud se ve
správním řízení objevují posudky dva (nebo
více), a tyto posudky jsou vzájemně rozporné,
není možné, aby správní orgán vystačil s posudkem, který si opatřil sám, aniž by se s případnými rozpory vypořádal. To platí tím spíše,
že posudkům je přiznána stejná důkazní síla.
[45] Pro úplnost soud doplňuje, že rovněž trestní řád se povahou posudku předloženého účastníkem řízení zabývá. V § 110a
stanoví obdobné pravidlo jako občanský
soudní řád: „Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě
nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně,
jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci,
kterého některá ze stran požádala o znalecký
posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak
umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“
[45] Pro úplnost soud doplňuje, že rovněž trestní řád se povahou posudku předloženého účastníkem řízení zabývá. V § 110a
stanoví obdobné pravidlo jako občanský
soudní řád: „Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě
nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně,
jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci,
kterého některá ze stran požádala o znalecký
posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak
umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“
[46] Uvedená ustanovení byla do občanského soudního řádu a trestního řádu, které
dříve upravovaly povahu znaleckých posudků předložených účastníkem řízení obdobně
jako správní řád, zakotvena z důvodu neefektivnosti a neekonomičnosti dosavadní úpravy a zachování práva na spravedlivý proces.
Z novelizací procesních předpisů plyne jasný
záměr zákonodárce připustit do soudních řízení i posudek předložený účastníkem řízení
a přiznat mu sílu znaleckého posudku. Obdobně musí být přistupováno i k posudkům
předloženým účastníky řízení v rámci řízení
správního. Jiný výklad by byl v rozporu se zásadou jednotnosti právního řádu a mohl by
vést k absurdním situacím, kdy ve správním
řízení by posudek vypracovaný znalcem,
splňující náležitosti znaleckého posudku dle
§ 127a o. s. ř., byl považován za běžný důkaz
listinou, zatímco v následném soudním řízení
správním by rázem měl postavení znaleckého
posudku a soud by ho tak měl posuzovat,
včetně posuzování osoby znalce například
při výslechu. Z výše uvedených důvodů měl
být posudek vypracovaný Ing. Čepkem považován za odborný posudek se sílou znaleckého posudku.
[47] K nynější věci Nejvyšší správní soud
konstatuje, že stěžovatel má dle § 73 odst. 2
zákona o přestupcích právo navrhovat důkazy na svou obhajobu a odborný posudek Ing.
Čepka není ničím jiným. Pokud žalovaný vyhodnotil, že takový posudek není potřebný,
byl povinen neprovedení důkazu řádně odůvodnit, tj. dostatečně určitě vymezit, proč je
posudek vypracovaný znalcem Tomášem
Bendou ke zjištění stavu věci dostačující
a proč posudek Ing. Čepka nemůže závěry
posudku znalce Tomáše Bendy vyvrátit. V napadeném rozhodnutí žalovaného Nejvyšší
správní soud neshledal takovéto zdůvodnění.
Navíc je nutno konstatovat, že se znalec Tomáš Benda vyjadřoval k otázce technického
stavu vozidla a pouze závěrem uvedl, že
„[p]odhuštění kol zadní nápravy mělo výrazný negativní vliv na jízdní vlastnosti vozidla a pravděpodobně bylo bezprostřední
příčinou uvedené dopravní nehody“. Pouze
na základě takto vyjádřeného názoru znalce,
který se primárně vyjadřoval k technickému
stavu vozidla, nelze učinit jednoznačný závěr
o vině stěžovatele (a to navíc za situace, kdy
znalec označil jako bezprostřední příčinu
vzniku nehody pravděpodobně podhuštění
pneumatik a krajský soud se podhuštěním
pneumatik odmítl zabývat).
S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 11 / 2 015
Stanislav L. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti