9 As 216/2024- 20 - text
9 As 216/2024 - 21
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: D. T., zast. Mgr. Dušanem Havlenou, advokátem se sídlem B. Němcové 1602, Blatná, proti žalované: Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Univerzitní 2732/8, Plzeň, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2023, č. j. ZCU 015960/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 9. 2024, č. j. 57 A 75/2023
47,
I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti s e z a m í t á.
II. Kasační stížnost se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení, a to k rukám jeho zástupce Mgr. Dušana Havleny, advokáta se sídlem B. Němcové 1602, Blatná.
[1] Podanou kasační stížností se žalobce („stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalované, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí děkana Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni z 20. 6. 2023, č. j. ZCU 013145/2023, o ukončení studia žalobce.
[2] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i § 37 s. ř. s. o obecných náležitostech podání. Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Formulace konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti, neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] Kasační stížnost stěžovatele nesplňovala náležitosti ve smyslu § 106 s. ř. s. Usnesením z 30. 10. 2024, č. j. 9 As 216/2024
9, vyzval soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost doručenou Nejvyššímu správnímu soudu 23. 10. 2024 o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu. Současně jej poučil o tom, že nebude
li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele 30. 10. 2024.
[4] Podle § 40 odst. 2 a odst. 3 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne
li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Protože poslední den lhůty připadl na sobotu 30. 11. 2024, uplynula lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti v pondělí 2. 12. 2024.
[5] Dne 4. 12. 2024 obdržel Nejvyšší správní soud žádost zástupce stěžovatele o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti. V žádosti uvedl, že o víkendu onemocněl a ještě není schopen řádně pracovat, žádá o prodloužení lhůty do 13. 12. 2024 z důvodu zahraniční pracovní cesty a celkového pracovního vytížení.
[5] Dne 4. 12. 2024 obdržel Nejvyšší správní soud žádost zástupce stěžovatele o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti. V žádosti uvedl, že o víkendu onemocněl a ještě není schopen řádně pracovat, žádá o prodloužení lhůty do 13. 12. 2024 z důvodu zahraniční pracovní cesty a celkového pracovního vytížení.
[6] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle § 106 odst. 3 s. ř. s., soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty dle § 106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu z 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené. Výjimku z tohoto postupu představují případy, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti na základě včasné žádosti stěžovatele (§ 106 odst. 3 s. ř. s. in fine).
[7] Žádost o prodloužení lhůty musí být včasná, tedy podaná během zákonné jednoměsíční lhůty. Uplyne
li tato lhůta marně, NSS k později podané žádosti nepřihlédne (shodně rozsudek NSS z 27. 5. 2003, č. j. 3 Ads 21/2003
40, č. 195/2004 Sb. NSS, či KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, § 106, bod 34). Lhůta pro doplnění kasační stížnosti, a tedy i pro podání žádosti o prodloužení této lhůty, uplynula 2. 12. 2024. Zástupce stěžovatele podal žádost až 4. 12. 2024, byla tedy opožděná a soud k ní nepřihlížel.
[8] Blanketní kasační stížnost nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[9] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[10] Podle § 10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl
li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku vyplývá z § 10a odst. 1 téhož zákona, dle kterého je
li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
[10] Podle § 10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl
li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce. Lhůta k vrácení soudního poplatku vyplývá z § 10a odst. 1 téhož zákona, dle kterého je
li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.
[11] Závěrem soud dodává, že zástupce stěžovatele je právní profesionál (advokát) a musí si být vědom, že je povinen podat v otevřené lhůtě projednatelnou kasační stížnost, případně (podá
li ji z jakýchkoliv důvodů pouze v blanketní formě) ji řádně doplnit. Stejně tak mu musí být zřejmé důsledky plynoucí ze zmeškání lhůty k odstranění vad podání (o nichž byl rovněž Nejvyšším správním soudem poučen). Nadto zástupce stěžovatele netvrdí, že by mu zdravotní stav neumožňoval podat doplnění kasační stížnosti během celého určeného měsíce. Jak sám v žádosti uvádí, odůvodnění kasační stížnosti chtěl vypracovat o víkendu (30. 11.–1. 12.), tedy v nejzazší možný termín pro její doplnění, což jde k jeho tíži. Mimo to, měl rovněž možnost využít substituci, aby tím zajistil dostatečnou ochranu práv stěžovatele.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2024
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu