9 As 222/2023- 33 - text
9 As 222/2023 - 34 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) 4 občanská, z.s., se sídlem Kloboukova 2225/26, Praha 4, b) Sdružení občanská iniciativa Pankráce, spolek v likvidaci, se sídlem Hudečkova 1097/12, Praha 4, žalobci a) a b) zast. Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem se sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2, a c) PANSIB s.r.o., se sídlem Milevská 1695/7, Praha 4, zast. Mgr. Martinem Kučerou, advokátem se sídlem U Golfu 865, Praha 15, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám.
2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2015, č. j. MHMP 965216/2015, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Main Point Pankrác, s.r.o., se sídlem Václavské náměstí 773/4, Praha 1, zast. Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2023, č. j. 9 A 176/2015 442,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce b) (dále jen „stěžovatel“) podal dne 11. 9. 2023 kasační stížnost proti výše nadepsanému rozsudku městského soudu.
[2] Dne 20. 6. 2024 zaslala osoba zúčastněná na řízení Nejvyššímu správnímu soudu „Návrh na zastavení řízení“ z důvodu, že stěžovatel byl dne 27. 4. 2024 vymazán z obchodního rejstříku, tedy zanikl, a to bez právního nástupce. Poukázala na § 107 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jež se dle § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), užije přiměřeně i pro řízení ve správním soudnictví, s tím, že „neumožňuje li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví“.
[3] Nejvyšší správní soud předně k návrhu osoby zúčastněné na řízení uvádí, že s. ř. s. jakožto procesní předpis pro řízení ve správním soudnictví obsahuje vlastní právní úpravu zastavení řízení. Podle § 47 s. ř. s. [s]oud řízení usnesením zastaví, a) vzal li navrhovatel svůj návrh zpět; šlo li však o společný návrh více osob, vezme předseda senátu toliko zpětvzetí návrhu jedním z navrhovatelů usnesením na vědomí, b) prohlásí li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62), c) stanoví li tak tento nebo zvláštní zákon, např. zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Ani jedna z uvedených situací v projednávané věci nenastala, kasační soud tedy neměl důvod řízení o kasační stížnosti zastavit, jak osoba zúčastněná na řízení navrhla.
[4] Nicméně podle § 103 o. s. ř., který se s ohledem na § 64 s. ř. s. též užije i v soudním řízení správním, soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je způsobilost být účastníkem řízení. Podle § 33 odst. 2 s. ř. s. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, a správní orgán; jinak i ten, komu ji zákon přiznává.
[5] Nejvyšší správní soud z obchodního rejstříku ověřil, že v průběhu řízení o kasační stížnosti (konkrétně dne 27. 4. 2024) byl stěžovatel skutečně vymazán z obchodního rejstříku, a to na základě § 172 odst. 1 písm. d) zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Dle tohoto ustanovení [s]oud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže […] tak stanoví zákon.
[6] Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2023, č. j. 87 Cm 370/2022 4, které je založeno ve sbírce listin obchodního rejstříku, vyplývá, že stěžovatel byl zrušen a nařizuje se jeho likvidace z důvodu, že ani po výzvě rejstříkového soudu ani po výzvě v rámci statusového řízení nepřizpůsobil stav zápisu ve spolkovém rejstříku požadavkům občanského zákoníku a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň neměl po dobu delší 2 let statutární orgán. Proto městský soud rozhodl o zrušení stěžovatele s likvidací podle § 172 písm. c) a d) občanského zákoníku. Z usnesení o zrušení stěžovatele ani z obsahu zprávy o průběhu likvidace, která je též založena ve sbírce listin obchodního rejstříku, neplyne, že by měl právního nástupce.
[7] Dnem výmazu z obchodního rejstříku tedy stěžovatel podle § 185 občanského zákoníku zanikl, čímž přestal mít právní osobnost (§ 118 občanského zákoníku), kterou se rozumí způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 odst. 1 občanského zákoníku). V důsledku toho již nemá způsobilost být účastníkem řízení o kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel nemá právního nástupce, nastal dnem jeho výmazu z obchodního rejstříku nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl (obdobně viz usnesení NSS ze dne 22. 7. 2021, č. j. 9 Afs 1/2021 44, odst. [3] a [4], nebo ze dne 6. 10. 2021, č. j. 8 Afs 346/2019 82, odst. [6] a [7]).
[8] O náhradě nákladů řízení ve vztahu k účastníkům řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení se opírá o § 60 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. Kasační soud osobě zúčastněné na řízení neukládal žádné povinnosti, v souvislosti s jejichž plněním by jí vznikly nějaké náklady. Přiznání náhrady jiných nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele hodných osoba zúčastněná na řízení nenavrhla.
[10] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že stěžovateli nevrací soudní poplatek za kasační stížnost, jak v případě odmítnutí návrhu vyžaduje § 10 odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích. Jednalo se totiž o opakovanou kasační stížnost téhož účastníka řízení (v pořadí třetí), k jehož kasační stížnosti bylo dřívější rozhodnutí městského soudu zrušeno (rozsudky NSS ze dne 19. 9. 2019, č. j. 9 As 310/2017 164, a ze dne 26. 1. 2023, č. j. 9 As 11/2021 63). Podle usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 10 Afs 186/2014 60, č. 3396/2016 Sb. NSS, odst. [45], se v případě takové kasační stížnosti soudní poplatek neplatí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. června 2024
JUDr. Radan Malík předseda senátu