a o změně dalších zákonů Nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy vést k porušení povinnosti pro- vozovatele vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace ($ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu nepřesnosti či neúplné informace, je nezbytné posoudit, zda tyto nedostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných in- formací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře.
Podle $ 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozo- vateli převzatého vysílání, pokud neplní po- vinnosti podle $ 31 odst. 2 a 3. Podle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistic- kých pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysíla- ného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých sku- pin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společen- ském životě.
: Protože žalovaná shledala porušení po- vinnosti dle citovaného zákonného ustanove- ní v tom, že reportáž byla (i přes Radou uzna- nou pravdivost jejího obsahu) neobjektivní z důvodu neúplnosti a nepřesnosti některých prezentací v reportáži, je stěžejní otázkou přezkumu zákonnosti napadeného rozhod- nutí to, zda v důsledku zjištěných neúplností a nepřesností reportáže skutečně došlo k po- rušení zásady objektivity a vyváženosti pořa- du. Předně je nesporné, že v daném případě šlo o zpravodajský pořad.
Tím je splněna jen jedna z podmínek pro uložení pokuty za pro- tiprávní jednání dle $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., a to podmínka charakteru (typu) pořadu, jehož objektivita se posuzuje, ta však není podmínkou stěžejní, jak jen zu- žujícím způsobem (toliko ve vztahu k typu pořadu) uvažuje žalovaná v odůvodnění své- ho rozhodnutí s odkazem na rozhodnutí Nej- vyššího správního soudu čj. 7 As 38/2004-58. Požadavek na respektování zásad objektivity a vyváženosti vysílaných pořadů je sice stano- ven ve vztahu k pořadům zpravodajským a politicko-publicistickým, stěžejní otázkou zkoumání sankční odpovědnosti však musí být vlastní obsah takového pořadu a jeho uvážlivé a zodpovědné zhodnocení z hledis- ka objektivity a vyváženosti.
Žalovaná proto, mimo zjištění, že šlo o zpravodajský pořad, nejprve správně vycházela z rozboru reportá- že s názvem „Epidemie žloutenky řádí i na Moravě“. Z popisu skutkového stavu (obsahu reportáže) v napadeném rozhodnutí vyplývá, že žalovaná vycházela z vyjádření Hlavního hygienika ČR i z upozorňujících informací o stavu epidemie a nedostatku vakcín, zmíni- la vyjádření i dalších dvou lékařů, nezhodno- tila však, jak tyto prezentace vyznívají v cel- kovém kontextu pořadu. Z provedeného dokazování audiovizuálním záznamem, který byl podkladem správního řízení, jehož obsah účastníci řízení při jednání před soudem ne- zpochybnili a s nímž se soud jako s podkla- dem založeným ve správním spise seznámil, vyplynulo, že vystoupení Hlavního hygienika ČR Michaela Víta v tomto pořadu nebylo stě- žejní, bylo nárazovité a odvysílané relativně ve vztahu k celému pořadu ve velmi krátkém čase, přičemž stěžejní náplň reportáže tvořily informace upozorňující na postupující epi- demii, nedostatek vakcín, na situace v ne- mocnicích a omezení ve školách, takže vy- stoupení Hlavního hygienika ČR včetně dalších lékařů působí spíše doprovodným dojmem, stvrzujícím pravdivost a závažnost vysílaných informací.
Z audiovizuálního záz- namu reportáže je zřejmé pochybení žalob- kyně spočívající v tom, že v případě prvního vyjádření Hlavního hygienika ČR byl k jeho osobě přiřazen nesprávný titulek se jmény lé- kařů, kteří se v reportáži vyjadřovali později, a že ve dvou dalších vyjádřeních nebyla osoba Hlavního hygienika ČR označena vůbec. Toto zjištění však nic nemění na skutečnosti, že reportáž, jak sama žalovaná uznává, poskytla divákům pravdivé informace o postupující epidemii žloutenky, o situaci na území re- publiky, v nemocnicích i ve školách, přičemž závažnost tohoto sdělení doprovází bez ohle- du na správnost označení respondentů vyjá- dření osob, které nepochybně divák hodnotí jako vyjádření vycházející z lékařského nebo jiného odborného prostředí.
Za této skutko- vé situace, kdy poskytované informace o po- stupující epidemii žloutenky byly pravdivé, byly podloženy odbornými vyjádřeními res- pondentů ve vysílané reportáži, zachycovaly jednoznačně situaci v nemocnicích, v lékár- nách, informovaly o množství vakcín, o ome- zení ve školách, o časových nárůstech epide- mie, nemohlo pouhé nepřesné či neúplné označení osoby Hlavního hygienika ČR, který se nadto v reportáži vyskytuje ve velmi krát- kých okamžicích, způsobit neobjektivnost a nevyváženost reportáže.
Soud přisvědčuje žalované v tom, že objektivním a vyváženým pořadem je pořad, který je věcný, nestranný, neutrální, nepředpojatý a v obecné rovině lze přitakat tomu, že k dosažení objektivity a vy: váženosti pořadu, tedy k dosažení věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti je zapotřebí, aby pořad sestával také z informací úplných a přesných. Nicméně nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy a v každém případě vyvolat neobjektivnost a nevyváže- nost vysílaného pořadu. Vyskytnou-li se ve vysílaném pořadu určité nepřesnosti či neúplné informace, je v tom každém konkrét- ním případě nezbytné posoudit, zda tyto ne- dostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných informací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře.
O rele- vantní neúplnost a nepřesnost reportáže, kte- rá způsobí neobjektivitu pořadu půjde ze- jména tam, kde obsahem reportáže bude nejednoznačné téma vyžadující a vyvolávající střet informací a účelem pořadu je porovná- vání informací, tvrzení, či stanovisek respon- dentů, které se navzájem střetávají, doplňují, ověřují a vyargumentovávají. V takovém pří- padě neúplnost a nepřesnost prezentace spo- čívající v neoznačení respondenta a jeho úlo- hy v pořadu může znamenat potlačení jeho vystoupení a zviditelnění jiného označeného respondenta s alternativními či odlišnými in- formacemi, stanovisky, názory.
Takové ne- přesnosti pak ovlivňují objektivitu pořadu a neumožňují divákovi se v prezentovaném tématu nestranně orientovat. V daném přípa- dě však o takový charakter pořadu a nejedno- 455 2046 značné téma nešlo. Předmětný pořad byl po- řadem zpravodajským, jednoznačně veřej- nost seznamoval s postupující nemocí a upo- zorňoval na nástalou situaci. Všechny situace odvysílané v reportáži i odpovědi responden- tů svědčily o pravdivosti obsahu vysílaných informací a tak také tato reportáž působila vůči divácké veřejnosti.
V této reportáži se nestřetávaly názory, které by bylo třeba nad rámec vysílaného obsahu ještě zdůraznit vy- stoupením určité osobnosti, informace o sta- vu epidemie působila svou závažností sama o sobě ve spojení s prostředím, ze kterého by- la vysílána, a s vyjádřeními, která je provázela. To znamená, že chyba v označení osoby Hlav- ního hygienika ČR nebyla chybou, která by stěžejním způsobem ovlivnila působení re- portáže na diváka v jejím jednoznačném smyslu a účelu, nepopíraném žádným vystou- pením jiných osob v reportáži, a její zdroj z odborného prostředí byl zřejmý.
Mimo uve- deného předmětná reportáž byla vysílána v souvislém obsahovém sledu, v němž nechy- běly žádné zpravodajské sekvence, reportáž byla srozumitelná, se vzájemně navazujícími informacemi. Ani v tomto směru nebylo mož- né usuzovat na míru neúplnosti a nepřesnos- ti odvysílaného pořadu. Z uvedených důvodů soud proto dospěl k závěru, že žalovaná nevy- hodnotila prezentaci pořadu odpovídajícím způsobem a pochybila i v posouzení příčinné souvislosti mezi zjištěnými nedostatky a závě- rem o neobjektivitě pořadu.
Žalovaná se totiž poněkud odchýlila od adekvátního posouze- ní skutkové podstaty správního deliktu, když namísto toho, aby hodnotila objektivitu a vy- váženost obsahu pořadu z hlediska věcnosti, nestrannosti, neutrality a nepředpojatosti, dovodila zprostředkovaný dopad tohoto po- řadu do sféry vnímání „závažnosti a aktuál- nosti“ vysílaného pořadu divákem. Přitom ve vysílaném čase a s ohledem na celkový obsah pořadu tak, jak byl již výše naznačen, nemoh- ly u diváka v důsledku neoznačení osoby Hlavního hygienika ČR vzniknout ani pochyb- nosti o aktuálnosti a závažnosti vysílaných in- formací, pokud by tyto nároky na pořad mohly 456 být vůbec zahrnutý pod požadavek objektivi- ty a vyváženosti pořadu.
Správné označení osoby Hlavního hygienika ČR vystupujícího nadto v pořadu jen ve velmi krátkých střizích by mohlo pouze doplnit a utvrdit přesvědče- ní diváka o závažnosti situace, již tak zcela zřejmé z odvysílané reportáže. Z uvedených důvodů proto úvaha žalova- né o naplnění skutkové podstaty správního deliktu porušením $ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. nevychází z náležitého skut- kového a právního posouzení věci a závěr žalované není založen na zjištění takového charakteru a míry neúplnosti a přesnosti re- portáže, které by měly za následek porušení zásad objektivity a vyváženosti při vysílání předmětného zpravodajského pořadu.
Zjištěné nedostatečné skutkové a právní posouzení věci dává odpověď i na námitku žalobkyně, že nebyl naplněn materiální znak správního deliktu, kterým je stupeň nebez- pečnosti jednání kvalifikovaného dle $ 31 odst. 3 cit. zákona. Jelikož již samotné zjištění, že nešlo o takovou povahu a míru neúplnosti a nesprávnosti vysílaného pořadu, které by svědčily. o spáchání správního deliktu, je vlastně již vlastním hodnocením nedostatku materiálního znaku posuzovaného jednání žalobkyně. Jinými slovy řečeno, nemohlo-li v daném případě dojít k právní kvalifikaci správního deliktu právě proto, že pochybení žalobkyně při odvysílání reportáže nebylo natolik závažné a nedosahovalo míry pro zá- věr o porušení zásady objektivity a vyváže- nosti pořadu, pak není na pořadu úvah ani posuzování stupně nebezpečnosti jejího jed- nání pro společnost v rámci materiálního znaku správního deliktu.
V tomto případě te- dy význam posouzení stupně jednání žalob- kyně pro společnost zaniká s tím, že jednání žalobkyně již tím, že nenaplnilo skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 60 odst. 1 písm. b) ve spojení s $ 31 odst. 3 citovaného zákona, nemůže vykazovat znaky nebezpeč- ného jednání, neboť, byť šlo o jednání chyb- né, nebylo jednáním protiprávním. 2047 Zemědělství: zařazení do programu zakládání skupin výrobců k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení k nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťují- cích společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin vý- robců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti I.
Hlavním cílem „dotačního“ programu [dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999] je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytvá- ření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond.
II. Žadatel o zařazení do programu zakládání skupin výrobců je povinen splňo- vat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti do programu zařa- zen. Není dostačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žá- dal o vlastní poskytnutí dotace.
Společnost s ručením omezeným CET 21 proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání