I. Autorizovaný inspektor není oprávněn rozhodovat o tom, zda tu kterou ná- mitku vypořádal, a odstranil tak rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastní- ky řízení, či zda je to vůbec námitka vhodná (přiléhavá) k vypořádání. Vypořádáním námitek v kontextu $ 117 odst. 4 stavebního zákona z roku 2006 je třeba rozumět ta- kový výstup, na jehož základě všechny námitky (i absurdní) zcela odpadnou a po je- jich vypořádání nastane naprosto bezkonfliktní stav.
II. Pod pojmem „námitky proti provádění stavby“ uvedeným v $ 117 odst. 4 sta- vebního zákona z roku 2006 je třeba rozumět všechny námitky uplatněné v souvis- losti s povolováním stavby, a nelze je proto omezovat jen na námitky související to- liko s přímým prováděním stavby, tedy se stavebními pracemi na ní.
III. Po zrušení certifikátu autorizovaného inspektora se stane předmětná stavba, je-li v té době již zahájena, stavbou nepovolenou. V tom případě musí být projedná- na stavebním úřadem v řízení o odstranění stavby podle 6 129 odst. 1 písm. b) sta- vebního zákona z roku 2006, neboť autorizovaný inspektor k tomu pravomoc nemá.
C..) Žalobkyně brojila zejména proti to- mu, že se žalovaný nevypořádal s jejími ná- mitkami proti stavbě zákonným způsobem, respektive že vzhledem k nim neměl být cer- tifikát ani oznamován stavebnímu úřadu. Krajský soud těmto námitkám přisvědčil. K tomu krajský soud předně zjistil, že se žalobkyně spolu s J. K. vyjádřila k předmětné stavbě na základě výzvy žalovaného ze dne 11. 8. 2010, a to dopisem ze dne 28. 8. 2010. Uvedla v něm celkem 8 námitek, které poté žalovaný projednal se žalobkyní při jednání dne 19.
10. 2010. Zápis z něho je součástí cer- tifikátu, listina na straně 140 je označena jako „Příloha záznamu z jednání, které se konalo dne 19. 10. 2010 ve věcí vypořádání připomí- nek dle f 117 stavebního zákona, [...) ve věci zakázky Hradec Králové — Třebeš - Garáže, k. ú. Třebeš na parcele (...]“. Z konstatace uve- deného záznamu (psáno v minulém čase) a jeho samostatné přílohy je tak zřejmé, že záznam nebyl sepsán přímo při projednávání námitek a za účasti žalobkyně, která by ho mohla korigovat, nýbrž až dodatečně.
Na zmí- něné příloze jsou tak uvedeni a podepsáni účastníci, kteří svými podpisy pouze stvrdili svoji účast na jednání, nic více. Na závěry ža- lovaného reagovat nemohli, takže ty byly for- mulovány takříkajíc jen z pohledu žalované- ho samotného. Právě na tento postup reagovala žalobkyně slovy „údajný souhlas dokladoval pouze svými osobními závěry a přílohou k jednání ze dne 19. 10. 2010 S podpisy zúčastněných“. A trvala na tom, že se způsobem, jakým žalovaný vypořádal její námitky, nesouhlasila a že to není patrné ani z prezenční listiny.
K tomu je třeba předně uvést, že inspektor musí při vypořádávání námitek osob, které by byly účastníky stavebního řízení, postupovat podle $ 117 odst. 4 stavebního zákona. (..) V konfrontaci tohoto zákonného ustano- vení a způsobu projednání námitek žalobky- ně dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný postupoval v rozporu s tímto ustanovením. Jednoznačně z něho totiž plyne, že inspektor není oprávněn rozhodovat sám o tom, zda tu kterou námitku vypořádal, a odstranil tak rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, či zda je to vůbec námitka vhodná k vypořádání, když o ní již bylo roz- hodnuto v jiném řízení, nebo zda jde o ná- mitku absurdní, a proto se jí snad již ani není třeba zabývat.
Tak jak to učinil např. ohledně námitek č. 6, 7 a 8 s tím, že byly řešeny v před- chozím územním řízení, a proto se k nim ve smyslu $ 114 odst. 2 stavebního zákona ne- přihlíží. To je samozřejmě obecně pravda, nicméně i o takovýchto námitkách musí být rozhodnuto, jsou-li ve stavebním řízení uplat- něny (viz $ 115 odst. 1 stavebního zákona). Právě proto je také v $ 117 odst. 4 stavebního zákona stanoveno, že vypořádání námitek po- dle jeho $ 114, tedy včetně těch, které byly nebo mohly být uplatněny při územním říze- ní, zajistí stavební úřad, a nikoliv inspektor, v dané věci žalovaný, jak se chybně stalo.
Ten ostatně nevypořádal žádnou z uplatněných námitek. Vypořádáním námitek v daném kontextu totiž krajský soud rozumí takový výstup, na jehož základě všechny námitky, a to je třeba zdůraznit, zcela odpadnou a po jejich projed- nání nastane naprosto bezkonfliktní stav. A o tom nemá Žalovaný žádný důkaz, jako např. písemné zpětvzetí námitek či prohláše- ní žalobkyně o tom, že na podaných námit- kách nadále netrvá. Vzhledem k výše uvede- nému skutkovému stavu a žalobnímu tvrzení ovšem nezbývá než konstatovat, že vzdor jed noznačnému znění $ 117 odst. 4 stavebního zákona si žalovaný řešil věc po svém, namísto toho, aby žalobkyní uplatněné námitky před- ložil k vypořádání stavebnímu úřadu.
Inspektoři si však musí uvědomit, že mo- hou dělat jen to, k čemu je $ 117 stavebního zákona zmocňuje, a dodržovat jím stanovené postupy. K otázce řešení uplatněných námi- tek pak důvodová zpráva k návrhu zákona ří- ká mimo jiné toto: „Ustanovení o zkráceném stavebním řízení zakotvuje zcela zásadní novinku, když upravuje posouzení doku- mentace a dalších podkladů potřebných pro vydání stavebního povolení soukromou O8o- bou (autorizovaným inspektorem). Při jeho koncipování bylo využito praxe některých členských států EU ze západní Evropy.
Ná- vrh zjednodušuje řízení o stavbě do té míry, že na základě ověření věcné správnosti, NEroz, pornosti a úplnosti shromážděných podkladů a projektové dokumentace stavby AUulorizova- ným inspektorem, který musí navrhnout i plán kontrolních prohlídek stavby, lze stav- bu zahájit na základě certifikátu vydaného tímto inspektorem. Nebude tedy vedeno standardní stavební řízení ani vydáváno stavební povolení. Uplatnění tohoto postupu předpokládá, že musí být opatřena souhlas- ná stanoviska dotčených orgánů a všechny osoby, které by byly účastníky řízení, se stav- bou souhlasí.
Autorizovaný inspektor posu- zuje stavbu ze stejných hledisek jako staveb- ní úřad a za výsledek své činnosti odpovídá občanskoprávně, | veřejnoprávně, | popř. i trestněprávně. Pokud by autorizovaný in- spektor zjistil, že nejsou naplněny zákonem stanovené předpoklady pro provedení stavby na základě zkráceného stavebního řízení, certifikát nevydá“ (sněmovní tisk č. 998, 4. volební období, http;//www.psp.cz/sgw/ text/text2.sgw?idd=55107), viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2011, čj.
2 As 37/2011-81, č. 2369/2011 Sb. NSS. I z důvodové zprávy je zřejmé, že realizace stavby na základě certifikátu je možná jedině tehdy, pokud všechny osoby, které by byly účastníky stavebního řízení, se stavbou vý- slovně souhlasí. Tedy musí jít v konečném ře- šení o naprostou shodu mezi stavebníkem a případnými účastníky stavebního řízení. Ta- ková situace však v dané věci nenastala, takže žalovaný ani nemohl připojit k certifikátu vy- pořádání námitek žalobkyně, jak to vyžaduje $ 10 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení sta- vebního zákona ve věcech stavebního řádu.
475 | 2576 : To, co k němu připojil, totiž není vyjádření žalobkyně jako osoby, která by v případě sta- vebního řízení byla jeho účastnicí, neboť se jedná o jeho vlastní interpretaci dané otázky. Je tak možno shrnout, že napadený certi- fikát není vzhledem k výše uvedenému vý- sledkem zákonných postupů, neboť žalovaný nepostupoval při řešení námitek žalobkyně v souladu s G 117 odst. 4 stavebního zákona a jím přiložené vyjádření osob, které by v pří- padě stavebního řízení byli jeho účastníky (včetně žalobkyně), není jejich souhlasným vyjádřením.
Certifikát s takovými vadami ne- měl být stavebnímu úřadu vůbec oznamován. Důsledky s tím spojené (možnost provedení stavby na základě nezákonného aktu) se pak příčí nejen koncepci povolování stavéb podle stavebního zákona (jen na základě řádného povolení, jeli třeba), ale i obecným právním zásadám vůbec (nelze schvalovat protiprávní jednání). Krajskému soudu tak nezbylo, než konstatovat, že k oznámení stavebníka připo- jený certifikát vznikl nezákonným způsobem - postupem, při němž došlo k podstatným porušením ustanovení o řízení před správ- ním orgánem, které mělo za následek nezá- konné rozhodnutí ve věci samé.
Proto krajský soud podle $ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez jed- nání již jen z těchto důvodů napadené roz- hodnutí (certifikát) zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení (viz $ 78 odst. 4 s. ř. s.). Krajský soud k tomu obíter dictum dále poznamenává, že mu neušlo, že v době prací žalovaného na certifikátu již byla stavba umís- těna rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové ze dne 6. 10. 2008, v němž bylo roz- hodováno o námitkách celkem 8 účastníků územního řízení, jež mu předcházelo, a že u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje probíhalo řízení o odvolání proti stavebnímu povolení vydanému týmž orgánem, jemuž předcházelo stavební řízení s celkem 33 účastníky.
Je-li tedy inspektor zavázán $ 117 odst. 1 stavebního zákona k tomu, aby opatřil ke stavbě souhlasná vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení, dlužno kon- statovat, že i těmto požadavkům zůstal žalo- vaný hodně dlužen. Z napadeného certifikátu totiž není vůbec patrné, jak se s touto skuteč- 476 ností vypořádal. Co jej vedlo k tomu, že okruh účastníků stavebního řízení vymezený sta- vebním úřadem nerespektoval? Jak pak mohl dostát i v tomto směru uvedeným zákonným požadavkům? I to je další vada napadeného certifikátu, na kterou je třeba dle krajského soudu poukázat.
Krajský soud se neztotožňuje rovněž s tvr- zením žalovaného, že by se pojem „námitky proti provádění stavby“ uvedený v $ 117 odst. 4 stavebního zákona týkal pouze námi- tek ohledně realizace stavby, krátce řečeno jen těch, které by souvisely s vlastním prová- děním stavby, se stavebními pracemi na stav- bě. To proto, že by tento zužující výklad krátil uvedené osoby v jejich právech při ochraně jejich subjektivních veřejných práv oproti stavu, kdy by byla tatáž stavba projednávána ve stavebním řízení.
Takový výklad má kraj- ský soud z hlediska ústavní konformity za zcela nepřijatelný. Důvodnou shledal krajský soud rovněž námitku žalobkyně ohledně překážky litis- pendence. Uvedená překážka totiž brání to- mu, aby u správního orgánu probíhalo o téže věci jiné řízení. A takové dne 3. 11. 2010 pro- bíhalo, byť ve fázi odvolacího řízení, neboť na řízení vedené v konkrétní věci u správního orgánu I. i II. stupně je třeba nahlížet jako na řízení tvořící jeden celek. Rozhodli proto Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve vě- ci společného odvolání celkem 19 účastníků proti stavebnímu povolení na danou stavbu (což opět svědčí o povrchním posouzení okruhu osob, s nimiž měl žalovaný při tvorbě certifikátu jednat), které vydal Magistrát měs- ta Hradec Králové dne 11.
3. 2010, až dne 15. 11. 2010, žalobkyní namítaná situace sku- tečně nastala. V ten den totiž nabyl žalobou napadený certifikát v souvislosti s oznáme- ním stavby stavebnímu úřadu veřejnoprávní účinky, jež s ním v takovém případě stavební zákon spojuje, přestože ohledně ní již dříve vedené stavební řízení nebylo skončeno pra- vomocným rozhodnutím. Právě tím došlo k porušení procesní zásady, podle níž nelze projednávat (tento pojem je třeba vykládat ší- řeji a v materiálním pojetí) jednu věc ve dvo- jím řízení (ne bís in idem).
V současné době však již tato námitka nemá praktický význam, když odvolací orgán na základě zpětvzetí žá- dosti o vydání stavebního povolení na stavbu stavební povolení zrušil a řízení zastavil. Cer- tifikát byl tímto rozsudkem zrušen a jeho opa- kované vydání již nepřichází vzhledem k za- hájení stavby vůbec v úvahu. To proto, že nabytím právní moci tohoto rozsudku se stane již rozestavěná předmětná stavba stavbou nepovolenou ve smyslu $ 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a jako ta- kovou jí bude muset z úřední povinnosti pro- jednat stavební úřad v řízení o odstranění stavby.
Žalovaný jako autorizovaný inspektor k tomuto pravomoc nemá. Tedy vzdor tomu, © že podle výroku tohoto rozsudku se vrací věc žalovanému k dalšímu řízení (podle stávající právní úpravy krajský soud možnost jiného výroku neměl - viz $ 78 odst. 4 s. ř. s.), v dané věci již fakticky jednat nemůže. Dajší iniciati- va při projednávání stavby je na stavebním úřadu Magistrátu města Hradec Králové. 2577 Stavební zákon: vliv stavby na okolní stavby; obecné požadavky na využívání území; stavba na hranici pozemku k $ 23 odst. 1 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu“ k $ 23 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Při posuzování vlivu stavby na stavby okolní platí zásada, že obytné místnosti, které normovým hodnotám vyhovují před realizací, musí těmto hodnotám vyhovo- vat i po realizaci stavby a v obytných místnostech, které již před realizací stavby nor- movým hodnotám nevyhovují, se nemá po realizaci navrhované stavby tento stav zhoršit.
Norma nedává v případě prohloubení současného nevyhovujícího stavu prostor pro posouzení, zda lze toto zhoršení označit za přiměřené, nebo nikoli; za- kazuje zhoršení jakékoli.
MUDr. E. B. proti Ing. J. V., za účasti Ing. R. V., o certifikát autorizovaného inspektora.