I v případě, že je výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí zastaven poté, co usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci, soud (exekutor) nařídí a provede rozvrhové jednání.
Nejvyšší soud při sledování vyhodnocování pravomocných rozhodnutí soudů (§ 14
odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/),
zjistil, že soudy nepostupují jednotně, je-li zastaven výkon rozhodnutí
(exekuce) prodejem nemovitostí poté, kdy byl udělen příklep.
Po vyhodnocení těchto pravomocných rozhodnutí a na jejich základě zaujalo
občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu České republiky na návrh
předsedy kolegia v zájmu zajištění jednotného rozhodování soudů o této otázce
následující stanovisko:
I v případě, že je výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí zastaven
poté, co usnesení o udělení příklepu nabylo právní moci, soud (exekutor) nařídí
a provede rozvrhové jednání.
Soudy dosud řeší rozdílně otázku, zda je třeba nařídit a provést rozvrhové
jednání, je-li výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven poté, co již usnesení o
příklepu nabylo právní moci. Např. Krajský soud v Hradci Králové odmítl návrh
na určení lhůty k provedení úkonu Okresním soudem v Havlíčkově Brodu, a to
nařízení a provedení jednání o rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti, mimo jiné s
odůvodněním, že řízení o exekuci prodejem nemovitostí povinné bylo pravomocně
skončeno zastavením. Okresní soud pro Prahu-východ usnesením ze dne 15. 6.
2007, č. j. Nc 4995/2002-125, rozhodl, aby soudní exekutor zbytek nejvyššího
podání ve výši 580 000 Kč z provedené dražby po odečtení nákladů exekuce
poukázal povinnému.
V odůvodnění svého usnesení uvedl, že exekuce byla zastavena, a proto nelze
provést rozvrhové řízení. Krajský soud v Praze naopak v usnesení ze dne 8. 1.
2008, č. j. 20 Co 694/2007-137, kterým zrušil usnesení Okresního soudu
Praha-východ, uvedl, že soud nařídí rozvrhové jednání pouze v případě, že
účastníky rozvrhového jednání jsou vedle oprávněného, povinného a vydražitele,
další osoby, jejichž pohledávky se uspokojují z nejvyššího podání (přihlášení
věřitelé, oprávnění z věcných břemen a nájemních práv). Jsou-li účastníky
řízení pouze oprávněný, povinný a vydražitel, soud neprovede rozvrh rozdělované
podstaty, usnesením rozhodne o náhradě nákladů dražby a další dražby, tyto
náklady vyplatí státu a zbytek výtěžku dražby vyplatí povinnému. Dále uvedl, že
usnesení, jímž soud rozhoduje o celém výtěžku v případě, že není vydáváno
rozvrhové usnesení, má účinky tohoto rozhodnutí.
Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti (spoluvlastnického podílu k
nemovitosti) je rozděleno do několika relativně samostatných fází, v nichž se
řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen
určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006). V každé z
těchto fází (nařízení výkonu rozhodnutí, určení ceny nemovitosti a jejího
příslušenství, vydání dražební vyhlášky, prodej nemovitosti v dražbě a rozvrh
rozdělované podstaty) lze výkon rozhodnutí (exekuci) zastavit. Zastavením
výkonu rozhodnutí (exekuce) však nepozbývají své právní účinky úkony, které
byly během výkonu rozhodnutí provedeny. Je-li tedy výkon rozhodnutí (exekuce)
zastaven až poté, co usnesení o příklepu nabylo právní moci, výsledek dražby
zůstává zastavením výkonu rozhodnutí nedotčen (vlastníkem vydražené nemovitosti
se po zaplacení nejvyššího podání stává vydražitel) a na fázi prodeje
nemovitosti tak navazuje fáze rozvrhu rozdělované podstaty, v níž je třeba
rozhodnout, jak bude naloženo se získaným výtěžkem. Jestliže z ustanovení § 337
odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů, plyne, že soud nařídí jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, je tak
třeba postupovat i v případě, že byl výkon rozhodnutí (exekuce) zastaven, a
rozvrhovým usnesením rozhodnout o rozdělované podstatě.