Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2025, č. j. 10 Afs 236/2024-33, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka podala bez zastoupení advokátem ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti, a zároveň Ústavnímu soudu navrhla, aby jí stanovil lhůtu k odstranění vady zastoupení do doby, než Česká advokátní komora o její žádosti rozhodne.
2. Ústavní soud se může věcně zabývat ústavní stížností pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny formální podmínky stanovené v zákoně o Ústavním soudu (§ 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tyto podmínky v daném případě splněny nejsou.
3. Ústavní stížnost nesplňuje obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (stanovené v § 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelka navíc není zastoupena advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu) a ani sama není advokátkou (díky čemuž by zastoupena být nemusela - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15
-st).
4. Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
5. Pokud ale Ústavní soud stěžovatelku o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby ji o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Její opětovně vadnou ústavní stížnost lze v takovém případě odmítnout i bez dalších výzev nebo stanovení dodatečných lhůt - a to i když stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta (viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 678/25
, bod 6; II. ÚS 3516/24, bod 5; IV. ÚS 578/25, bod 6; II. ÚS 2409/24, bod 4 až 6). Tento postup shledal přípustným i Evropský soud pro lidská práva (viz jeho rozhodnutí ve věci Horyna proti České republice, stížnost č. 6732/20, bod 13).
6. Ústavní soud tímto způsobem postupoval i v této věci. Stěžovatelka podala již přes 180 ústavních stížností a za posledních několik let byla naprostá většina z nich odmítnuta z důvodu neodstranění vad. Ústavní soud ji opakovaně informoval o tom, co musí ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o této stížnosti zastoupena advokátem (viz např. rozhodnutí uvedená v předchozím bodě). Ačkoli si stěžovatelka musela být těchto náležitostí vědoma, ani její nynější ústavní stížnost je nesplňuje.
7. Ústavní soud proto nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti a její podání odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. května 2025
Daniela Zemanová v. r.
soudkyně zpravodajka