Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti Ing. Pavla Hrona, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2024 č. j. 27 Cdo 2256/2023-523 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 15. března 2023 č. j. 35 Co 252/2022-486, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, obchodní korporace ČSOB Hypoteční banka, a. s., sídlem Radlická 333/150, Praha 5 - Radlice, jako vedlejší účastnice řízení, o vyloučení soudkyně Daniely Zemanové, takto: Soudkyně Daniela Zemanová je vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 1326/24
.
1. Ústavní stížností ze dne 13. 5. 2024 [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] stěžovatel napadl v záhlaví označená soudní rozhodnutí.
2. V dopise ze dne 6. 6. 2024 stěžovatel prohlásil, že soudkyni Danielu Zemanovou odmítá pro její podjatost. Jako důvod uvedl, že se na Danielu Zemanovou obracel v době, kdy vykonávala funkci místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci, a to ve věci zneužívání justiční moci soudci uvedeného soudu a Okresního soudu v České Lípě, jmenovaná však žádné kroky k nápravě neučinila. Dále uvedl, že nyní jsou tři soudci vyšetřováni policií a že se seznam podezřelých bude rozšiřovat. Stěžovatel je názoru, že Daniela Zemanová ve své funkci selhala, když soudcům umožnila páchat trestnou činnost vůči jeho osobě, a uzavřel, že jí chybí smysl pro spravedlnost, a proto nemá jeho důvěru.
3. Ve vyjádření ze dne 13. 6. 2024 soudkyně Daniela Zemanová sdělila, že se necítí být vyloučena z projednání a rozhodování věci ze žádného z důvodů uvedených v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. K výše uvedeným výhradám sdělila, že ve funkci místopředsedkyně soudu vyřizovala několik desítek podání stěžovatele a že ho ve většině případů upozornila, že se domáhá zásahu do rozhodovací činnosti soudu, kterému ovšem jako místopředsedkyně soudu, tedy jako orgán státní správy soudů, nemůže vyhovět, což stěžovatel odmítal akceptovat. Dále konstatovala, že všechna podání vyřídila v souladu se zákonem a že jí v tomto ohledu nebylo nic předsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem ani Ministerstvem spravedlnosti vytknuto.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
5. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94
(N 127/6 SbNU 429)].
7. Ústavní soud si vyžádal od Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci správní a stížnostní spisy, které byly vedeny k osobě stěžovatele a v nichž jako vyřizující figurovala soudkyně Daniela Zemanová, zastávající tehdy funkci místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci. Ze spisů sp. zn. Spr 20309/2021 a Spr 20380/2021 vyplynulo, že jmenovaná vyřizovala podání ve věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 48 C 47/2017, v nichž stěžovatel poukazoval na údajně protiprávní postup a rozhodování soudců Okresního soudu v České Lípě. Ústavní stížnost pak směřuje proti rozhodnutím Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, která byla vydána v této věci.
8. Stěžovatel podjatost soudkyně Daniely Zemanové vyvozuje z údajného pochybení, jehož se měla dopustit ve své dřívější funkci místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci a které mělo spočívat v tom, že přes podání, kde upozorňoval na trestnou činnost soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v České Lípě, byla nečinná.
9. Podle názoru Ústavního soudu samotná skutečnost, že soudce Ústavního soudu v minulosti jako soudní funkcionář vyřizoval, byť údajně nesprávně, podání účastníka řízení, nezakládá takový vztah, který by s ohledem na svou povahu (intenzitu) musel vyvolávat pochybnosti o jeho nepodjatosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. V posuzovaném případě však nemohl pominout, že soudkyně Daniela Zemanová byla při výkonu své dřívější funkce činná (i) ve věci, v níž byla vydána soudní rozhodnutí, která jsou nyní předmětem ústavní stížnosti, když jako místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci, tedy v pozici orgánu státní správy tohoto soudu, řešila stěžovatelovy stížnosti týkající se postupu soudců v dané věci (viz sub 7).
10. S ohledem na tuto skutečnost dospěl Ústavní soud k závěru, že je zde dán důvod podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 1326/24
.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. července 2024
Jan Svatoň v. r. předseda senátu