Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jiřího Muchy a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje), o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. J. H., právně zastoupené JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem, se sídlem Na Riviéře 123, 270 24 Zbečno, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 5404/2008-250 ze dne 21. 10. 2009, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a I. T. a P. N., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
3. Dne 10. 3. 2003 podala stěžovatelka (dále též jako "žalobkyně") jako dědička po B. H. žalobu o přechod vlastnického práva, neboť jí předtím nebylo vyhověno Okresním úřadem Beroun, rozhodnutím č. j. 86/2002/OPÚ-M ze dne 20. 2. 2002 (č. l. 6) ve spojení s opravným prostředkem ke Krajskému soudu v Praze č. j. 44 Ca 65/2002-23 ze dne 3. 9. 2002 (č. l. 11), kdy v rámci řízení před správním orgánem a v řízení o opravném prostředku usilovala o obnovu vlastnického práva k nemovitostem, které byly zmíněny v "odůvodnění" rozhodnutí č. j.
OPÚ 511/91/98-OÚ-M ze dne 22. 10. 1998. Okresní úřad Beroun přitom k návrhu stěžovatelky věc projednal meritorně a ve vztahu k rozhodnutí předchozímu uvedl: "Toto rozhodnutí se vydává dodatečně na základě žádosti oprávněné osoby. Původně byly tyto části pozemků uvedeny pouze v bodu 4 podmínek (nárok na poskytnutí náhrady) k rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 22. 10. 1998 č. j. OPÚ 511/91/98-OÚ-M, ale nebylo ve výroku rozhodnutí výslovně uvedeno, že k těmto částem pozemků se neobnovuje vlastnické právo oprávněné osobě.
Dnešním rozhodnutím tedy OPÚ tento nedostatek napravuje."
4. Žalobkyně pak dosáhla meritorních rozhodnutí, jak u soudu nalézacího (rozsudek Okresního soudu v Berouně č. j. 6 C 4/2006-203 ze dne 21. 6. 2007), tak u soudu odvolacího (rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 22 Co 195/2008-228 ze dne 8. 7. 2008). Vedlejší účastníci jak v řízení před nalézacím a odvolacím soudem, tak v řízení dovolacím namítali, že příslušný správní orgán již v r. 1998 rozhodl, a proto nové správní "rozhodnutí" ve věci samé s sebou nemůže nést znovuotevření příslušné propadné lhůty. Zatímco soudy prvního a druhého stupně tyto námitky žalovaných neuznaly, soud dovolací je při svém rozhodnutí zohlednil a rozhodl tak, že jejich rozsudky zrušil a řízení zastavil.
5. Ústavnímu soudu se tak k posouzení předkládá otázka, zda mohlo a nabylo rozhodnutí Okresního úřadu Beroun č. j. OPÚ 511/91/98-OÚ-M ze dne 22. 10. 1998 právotvorných účinků i stran nemovitostí uvedených na str. 2 citovaného aktu, uvedených v bodu 4. počínající textem: "Dále uvedené části původních nemovitostí nelze vydat, protože ...".
11. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. srpna 2010
Jan Musil v. r. předseda senátu