Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 149/06
Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2006 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky I. K., zastoupené JUDr. Eliškou Šobkovou, advokátkou se sídlem 500 03 Hradec Králové, Slezská 509, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 7. 2005 sp. zn. 30 Cdo 999/2005, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu s tím, že se jeho postupem cítí dotčena v právu zakotveném v čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázala na okolnosti, za nichž byla zmocněna k převzetí majetkového podílu oprávněného L. O. dle dohody uzavřené se Zemědělským družstvem, na to, že jmenovaný zemřel, přičemž v dědickém řízení byl předmětný podíl přikázán, jako součást aktiv zemřelého, jeho dceři. Vzhledem k přesvědčení, že majetkový podíl v hodnotě 45.216,- Kč přešel na ni ještě za života zůstavitele a neměl být do aktiv dědictví zahrnut, podala u soudu návrh na obnovu dědického řízení - žaloba však byla Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou zamítnuta, rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 23. 8. 2004 sp. zn. 17 Co 226/2004, dovolání proti němu Nejvyšší soud dne 29. 7. 2005 usnesením sp. zn. 30 Cdo 999/2005 odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Tímto rozhodnutím bylo opodstatněně odmítnuto dovolání směřující proti usnesení soudu II. stupně - předmětem řízení před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou i před Krajským soudem v Hradci Králové byl návrh na obnovu řízení o vypořádání dědictví - rozhodnutí o takovém návrhu bylo výlučně procesní povahy a tedy nikoliv rozhodnutím ve věci samé. Proto Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky jako nepřípustné (§ 237 obč. soudního řádu) důvodně odmítl. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 28. února 2006