Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 162/99-7
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M. D., o návrhu ze dne 16. března 1999, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 29. března 1999, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu Okresního soudu v Opavě ve věci sp. zn. 12 C 226/97. Uvedl, že u jmenovaného soudu je vedeno řízení, týkající se jeho vlastnických práv k nemovitostem, spor trvá již 6 let a dosud nebyl skončen k jeho plné spokojenosti.
K tomu, aby předmětný návrh mohl být kvalifikován jako ústavní stížnost, byl navrhovatel dne 1. dubna 1999 vyzván k odstranění jeho vad, přičemž původně k tomu stanovená lhůta byla na jeho žádost prodloužena do 30. května 1999.
Poněvadž přes upozornění na následky neodstranění vad návrhu stěžovatel tyto neodstranil, zejména nesplnil povinnost být v řízní zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona odmítl.
I když navrhovatel předložil Ústavnímu soudu kopii sdělení České advokátní komory v Praze ze dne 28. dubna 1999, kterým mu byl podle § 18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb. určen advokát, toto sdělení nelze považovat za splnění povinnosti podle § 30 odst. 1, ani za důkaz o zastoupení advokátem na základě plné moci ve smyslu § 31 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 1999
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj