Ústavní soud Usnesení ústavní

III.ÚS 1936/19

ze dne 2019-06-18
ECLI:CZ:US:2019:3.US.1936.19.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Stanislava Mojžíška, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. června 2019 č. j. 27 Cdo 2428/2018-419, ze dne 4. června 2019 č. j. 27 Cdo 2427/2018-416 a ze dne 4. června 2019 č. j. 27 Cdo 1816/2018-238, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a České republiky - Okresního soudu v Olomouci, sídlem tř. Svobody 685/16, Olomouc, a obchodní korporace Zemědělské družstvo Dubicko, sídlem Družstevní 5, Dubicko, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Dne 13. 6. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví označených usnesení Nejvyššího soudu. Prvním z nich bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soudu") ze dne 20. 10. 2017 č. j. 69 Co 381/2017-372 ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 16 Nc 109/2013, druhým z napadených usnesení bylo zastaveno dovolací řízení o stěžovatelově dovolání proti usnesení krajského soudu ze dne 27. 5. 2016 č. j. 12 Co 101/2016-254 také ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 16 Nc 109/2013 a třetím z napadených usnesení bylo zastaveno dovolací řízení o stěžovatelově dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 9. 2017 č. j. 4 Co 20/2017k-203 ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 40 Co 362/2014.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými obsahovými vadami a stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 2579/14 , sp. zn. IV. ÚS 3758/14 , sp. zn. IV. ÚS 1324/16 , sp. zn. III. ÚS 2788/16 , sp. zn. I. ÚS 2365/17 ), výslovně byl též informován o tom, že Ústavní soud právní zastoupení nezajišťuje. Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1712/17 , sp. zn. IV. ÚS 3649/17 , sp. zn. II. ÚS 4027/17 , sp. zn. II ÚS 37/18, sp. zn. I. ÚS 1748/18 , sp. zn. II. ÚS 3221/18 , sp. zn. II. ÚS 4048/18 , sp. zn. III. ÚS 4115/18 , sp. zn. III. ÚS 235/19 , sp. zn. III. ÚS 456/19 , jakož i v mnoha dalších (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2019

Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj