Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 21/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele M.R., t a k t o
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í
Dne 19. 1. 1997 podal navrhovatel Ústavnímu soudu přípis označený jako "Dovolání proti rozhodnutí Ústavního soudu", kterým brojí proti usnesení Ústavního soudu, č.j. II. ÚS 161/96-14 , jímž byla jeho ústavní stížnost usnesením ze dne 12. 11. 1996, č.j. II. ÚS 161/96-14 odmítnuta, dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Má za to, že takto byla porušena jeho práva, a to zřejmě na soudní ochranu. Zmíněné usnesení Ústavního soudu nabylo právní moci dne 14. 11. 1996.
Proti tomuto usnesení podal již zmíněné "dovolání...", které dle svého obsahu představuje ústavní stížnost proti již uvedenému rozhodnutí Ústavního soudu. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby a v daných souvislostech z ustanovení § 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. jednoznačně plyne, že proti usnesení Ústavního soudu (v daném případě byl volen postup podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona), odvolání není přípustné a toto poučení také napadené usnesení obsahuje. 1
III. ÚS 21/97
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než podaný návrh, jako nepřípustný, podle § 43 odst. 1 písmeno f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení:
Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR není odvolání přípustné. V Brně dne 12. února 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR