Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. US 212/98-8
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M.R., zastoupeného JUDr. M.S., o návrhu ze dne 6. května 1998, takto: Návrh se odmítá.
Návrhem, předaným k doručení Ústavnímu soudu 6. května 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 19/98, ze dne 16. ledna 1998. Uvedl, že označeným rozhodnutím i postupem soudů obou stupňů se cítí dotčen na právech, zaručených čl. 90 a 95 Ústavy a čl. 36 odst. I Listiny základních práv a svobod, a navrhl, aby Ústavní soud výše označené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 24 C 36/96 bylo zjištěno, že po jeho rozsudku ze dne 27. srpna 1997, vydaného pro zmeškání - ve smyslu § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, nevyužil stěžovatel, jemuž soud uložil povinnost zaplatit žalobci 48.000,- Kč s přísl. a náklady řízení, svého práva podat v souladu s § 153b odst. 4 občanského soudního řádu návrh na zrušení rozsudku. Stěžovatel podal odvolání, které však podle § 202 odst. 1 občanského soudního řádu není přípustné, a proto bylo Krajským soudem v Ostravě usnesením ze dne 16. ledna 1998 důvodně odmítnuto. Stěžovatel tak nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. III. ÚS 212/98-9
S ohledem na uvedená zjištění byl návrh stěžovatele jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 14. srpna 1998
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj
2