Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 244/03
Ústavní soud rozhodl dne 6. října 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele S.č. a m. s. d., zastoupeného JUDr. Z. A., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. prosince 12. 2002 sp. zn. 13 Co 513/2001 a Okresního soudu v Chebu ze dne 5. března 2001 č. j. 7 C 104/2000-39, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. 7 C 104/2000 bylo zjištěno, že stěžovatel podal dne 12. května 2003 prostřednictvím jmenovaného soudu k Nejvyššímu soudu ČR dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. prosince 2002 sp. zn. 13 Co 513/2001 a o tomto nebylo dosud rozhodnuto.
S ohledem na výše uvedené, na zjištění, že ústavní stížnost nesměřuje proti poslednímu prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a který stěžovatel svým dovoláním uplatnil, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sdělení Ústavního soudu publikované ve Sbírce zákonů č. 32/2003].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. října 2003