Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 3/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti K.B., zastoupeného advokátem JUDr. L.M., t a k t o
Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í
Dne 3.1.1997 podal navrhovatel ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 6.1.1997. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 22.7.1996, sp.zn. 2 T 80/96, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.1996, sp.zn. 2 Tzn 83/95. Těmito rozhodnutími měla být porušena základní práva stěžovatele, daná mu čl. 4 odst. 4 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních-práv a svobod. V petitu návrhu pak stěžovatel žádá, aby Ústavní soud zrušil vedle uvedených rozhodnutí i související usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30.3.1993, sp.zn. 4 To 151/93 a rozsudek okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 1.3.1993, sp.zn. 2 T 8/93. Ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním 1
III. ÚS 3/97 prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp.zn. 2 T 80/96, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje, bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1.10.1996, sp.zn. 13 To 352/96. Toto usnesení nabylo právní moci vyhlášením téhož dne (§ 140 odst. 1 písmeno a) trestního řádu). Ústavní stížnost podal navrhovatel dne 3.1.1997, tedy po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 16. ledna 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR 2