Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 307/04
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. U. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 44 Cm 310/99, a rozsudku Vrchního soudu v Praze čj. 3 Cmo 254/2002-356, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Podáním ze dne 12. 5. 2004 brojil stěžovatel proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 44 Cm 310/99 a rozsudku Vrchního soudu v Praze čj. 3 Cmo 254/2002-356, neboť dle jeho názoru bylo jimi porušeno právo na spravedlivý proces a soudy nepostupovaly ani v souladu s příslušnými procesními předpisy.
Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad. Formální vady spočívaly především v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). K odstranění formálních vad byla stěžovateli stanovena lhůta v trvání 60 dnů a současně mu bylo sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, bude tento odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Dle poštovní doručenky danou výzvu stěžovatel převzal dne 31. 5. 2004.
Vzhledem ke skutečnosti, že na tuto výzvu stěžovatel nijak nereagoval, resp. že vady svého návrhu ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) neodstranil, Ústavnímu soudu nezbylo, než jej podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 17. srpna 2004