Ústavní soud Usnesení ústavní

III.ÚS 312/2000

ze dne 2000-11-09
ECLI:CZ:US:2000:3.US.312.2000

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 312/2000

Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, č. j. 12 Co 684/99, t a k t o : Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, sp. zn. 12 Co 684/99, odůvodnil návrh tím, že se postupem a rozhodnutím soudu cítí dotčen na právech, zaručených čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na postup soudů obou stupňů, které jednaly v jeho nepřítomnosti, i když svou neúčast u soudu omluvil. Z obsahu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. února 2000, sp. zn.

12 Co 684/99, bylo zjištěno, že označený soud přezkoumal na základě odvolání rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. srpna 1999, č. j. 10 C 234/98-71, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele ohledně částky 526,- Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze se v obsáhlém a přiléhavém odůvodnění rozsudku vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, uplatněnými v odvolání, vysvětlil také, proč nepovažoval omluvu jeho neúčasti u jednání za důvod k odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu). Porušení práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolával, shledáno nebylo. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 9. listopadu 2000