Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
III. ÚS 319/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Ministerstva financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2003, sp. zn. 19 Co 494/2002, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, podanou osobně Ústavnímu soudu dne 24. června 2003, napadla stěžovatelka rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2003 (19 Co 494/2002-50) a tvrdila, že uvedený obecný soud porušil čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka proto navrhla zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a její běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon).
Podle vyznačené doložky právní moci na rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, jak je vpředu označen, nabyl tento právní moci dne 25. dubna 2003 (tento den byl tedy nejpozději doručen stěžovatelce, resp. jejímu právnímu zástupci). Podle sdělení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí a kopie doručenky (č. l. 4 spisu Ústavního soudu) obdržela stěžovatelka tento rozsudek dne 25. dubna 2003 do rukou svého právního zástupce JUDr. K.. Ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu osobně na podatelnu v úterý dne 24. června 2003, tedy z hlediska lhůty k jejímu podání (§ 72 odst. 2 zákona) 61. den. Jestliže stěžovatelka podala svou ústavní stížnost po uplynutí 60denní lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], a jako takovou odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 30. září 2003